Počet registrovaných dodavatelů v Národním elektronickém nástroji (NEN) pro zadávání veřejných zakázek na začátku září vzrostl za poslední čtyři měsíce téměř o 150 procent na 2609. NEN je systém sloužící zadávání veřejných zakázek, jeho používání bude povinné od 1. července příštího roku.
Počet zadavatelů zakázek v NEN se zvýšil o čtvrtinu na 511. Celková hodnota veřejných zakázek dosáhla od ledna do začátku září 42,7 miliardy korun, meziročně vzrostla zhruba třikrát, dodala mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši.
„Používání národního elektronického nástroje je pro všechny uživatele zdarma. Podporuje kompletní elektronizaci od evidence zadávacích zařízení po plně elektronické postupy. Každá instituce státní či veřejné správy může v NEN využít všechna zadávací řízení, které definuje zákon o veřejných zakázkách. Od koncesního řízení či otevřené soutěže až po nejčastěji zadávanou veřejnou výzvu,“ uvedla Vároši.
| Národní elektronický nástroj |
|---|
| NEN je volně dostupná internetová aplikace. Byl spuštěn v roce 2015 a je druhou součástí Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek, první součástí je systém e-tržišť. Mezi zadavatele z veřejné sféry patří například ministerstva, města, obce a sektoroví zadavatelé, například ČEZ. |
Od dubna platí, že všechny organizační složky státu a centrální zadavatelé musí s dodavateli zakázek komunikovat výhradně elektronicky a nesmí přijímat listinné nabídky. Od 18. října 2018 bude elektronizace veřejných zakázek povinná pro všechny ostatní zadavatele.
Podnikatelé budou mít online přehled o svých povinnostech, rozhodli poslanci
Experti se shodují na tom, že elektronizace zakázek je správným krokem. NEN má však podle nich závažné nedostatky a některé úkony, dnes běžné, v něm nefungují. To by mohlo vést k poklesu počtu účastníků ve veřejných zakázkách. MMR podle náměstka Vlastimila Fiedlera pracuje na zvyšování uživatelského komfortu systému.
Stát před několika lety rozhodl, že NEN bude povinný podle evropských směrnic. Před pěti lety v soutěži vzniklo pět elektronických tržišť, za jejichž provoz podle Fiedlera stát platí 40 až 45 milionů korun ročně.
Přečtěte si také:
