Dělba moci na výkonnou, legislativní a soudní patří již od dob osvícenství k zásadním atributům právního státu. Jakékoli zasahování především exekutivy do justice proto vždy oprávněně budí obavy, zda se dotyčný stát nedostává na šikmou plochu. Že proti různým excesům nejsou imunní ani demokratické státy plně integrované do mezinárodních struktur, ukazuje aktuální dění v Polsku. Především pohled na tamní rošády končící a nastupující politické garnitury s ústavními soudci.
U nás dosud tento problém jen letmo proskočil, když Václav Klaus odmítal jmenovat mladé soudce, případně když mu z různých neprůhledných důvodů Senát odmítal schvalovat kandidáty na ústavní soudce. To vše byl ale jen čajíček proti tomu, co loni provedl Andrej Babiš za přispění servilní ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Žádný vrcholný politik si totiž zatím nedovolil ingerovat do obsazení místa vrcholného justičního funkcionáře.
Letošní zpráva Poradní rady evropských soudců, která je součástí Rady Evropy, kritizuje způsob, kterým došlo k nejmenování soudce Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Sváček loni v září vyhrál výběrové řízení na tuto funkci, přesto ji nedostal. Český zástupce ve zmíněném evropském orgánu letos v květnu oznámil, že vláda neuznala ani omezená pravidla pro podíl justice na procesu jmenování.
Žádný politik si dosud nedovolil ingerovat do obsazení místa vrcholného justičního funkcionáře.
Co se dělo dál, o tom nejvýmluvněji hovoří bod 15 rozsáhlé evropské zprávy, který se týká právě okolností Sváčkova nejmenování: „Vůdce nejsilnější politické strany a ministr financí rozhodl, že úspěšný kandidát vzešlý z výběrového řízení na funkci místopředsedy Vrchního soudu nemá být do této funkce jmenován. Ministr spravedlnosti se rozhodl ho nejmenovat.“ Tak zpráva doslova popisuje počínání ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který se veřejně vyjádřil ve Sváčkův neprospěch.
Ministryně Válková pak po výhrůžkách od svého šéfa se jmenováním Sváčka tak dlouho otálela, až se sám soudce rozhodl svoji kandidaturu stáhnout.
Jako zástupný argument bylo proti Sváčkovi používáno tvrzení o jeho provázanosti s „pražskými kmotry“. Celé se to týkalo zjištění, že při odchodu z restaurace se Sváček pozdravil s Tomášem Hrdličkou, s nímž se ještě jako předseda pražského soudu stýkal jako s místostarostou Prahy 10 kvůli stavbě justičního areálu Na Míčánkách. Ostatně Sváček měl v té době jako jeden ze čtyř soudců největšího soudu v zemi prověrku na stupeň přísně tajné, kterou by jistě nedostal, kdyby existovaly jakékoli pochybnosti o jeho morální integritě.
Představte si, jaký vichr by se strhl, kdyby něco takového provedl před pár lety Klaus, Zeman či jiný vrcholný politik. Jaký ryk by spustily profesionální štěkny z iniciativ, jako je Vraťte nám stát, Rekonstrukce státu a podobných. Leč udělal to Babiš, a je ticho po pěšině. Vítejte v nových poměrech.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
Čtěte také:
Nová polská vláda euro nepřijme. Slabším zemím prý uškodilo
Polská vláda chce přehodnotit dohodu EU o přerozdělování uprchlíků
