Rozdíly v tom, kolik domácnosti platí za energie, mohou být propastné. Plošně zlevňovat už třetí rok po sobě žádná z velkých energetických skupin nehodlá, to ale neznamená, že ušetřit nelze. Dochází tak k tomu, že se nůžky mezi levnými a drahými nabídkami ještě víc rozevírají a zájem lidí o změnu dodavatele elektřiny či plynu opět ožívá.
Kolik lze změnou ušetřit? Oproti základním ceníkům tradičních dodavatelů může běžná domácnost ušetřit přechodem k nejlevnějším nabídkám zhruba 1700 korun ročně. Pokud používá elektřinu k vytápění či ohřevu vody, možná úspora vychází na 3500 korun.
Výrazně vyšší prostor k redukci nákladů se nabízí v případě zemního plynu – rodina v domku s plynovým vytápěním může ušetřit okolo deseti tisíc korun ročně, tedy jednu čtvrtinu výdajů. U plynu totiž tržní složka tvoří dvě třetiny celkových nákladů, při vysoké spotřebě ještě více. Naopak u elektřiny je to jen okolo 40 procent, zbytek tvoří regulované složky ceny.
K získání úspory v řádu tisíců korun přitom není nezbytně nutné přecházet k malým, nebo dokonce ke „garážovým“ firmám. Lze zůstat u stejného dodavatele a využít některé z jeho akčních či zvýhodněných nabídek. Velké společnosti na nižší cenu přistoupí, i když to bývá v praxi vykoupeno třeba podpisem smlouvy, kterou nelze tak snadno vypovědět.
Malí a draví
Srovnat dodavatele a doporučit, ke komu se vyplatí přejít a ušetřit tím část nákladů na energie, už dnes není tak snadné jako před pěti lety. Dnes si může domácnost vybrat ze 170 nabídek elektřiny od osmi desítek různých energetických firem, u plynu je to podobné. Zejména společnosti ČEZ a innogy (bývalá RWE) přicházejí se složitým systémem různých nabídek a produktů.
Pro základní orientaci v džungli energetického trhu využil týdeník Euro nezávislý cenový srovnávač, který na svém webu provozuje portál tzb-info.cz. Na rozdíl od řady jiných srovnávačů lidem nedoporučuje nabídky konkrétních dodavatelů a jeho férovost uznává i Energetický regulační úřad (ERÚ).
Zdroj: Kalkulátor na webu tzb-info.cz (Euro vybralo dodavatele s aspoň 5000 zákazníky)
Z modelových příkladů, které do srovnávače zadal týdeník Euro, vychází v případě elektřiny a plynu nejvýhodněji firma Skautská energie. Jedná se však o poněkud obskurní nabídku určenou „příslušníkům skautského společenství“. Raději se podívejme, kdo je tam dál.
Následuje skupina malých firem s méně než deseti tisíci zákazníky. Zajímavostí může být, že mezi ně patří třeba i břeclavská chemička Fosfa. Z větších dodavatelů, kteří mají přes deset tisíc odběrných míst, se mezi nejlevnějšími firmami objevuje třeba Amper Market.
Ze známějších jmen mezi levnými dodavateli narazíme také na Blesk energii, což je obchodní značka firmy EP Energy Trading z podnikatelského impéria EPH miliardáře Daniela Křetínského. Navzdory masivní propagaci v deníku Blesk však tato firma v posledním roce získala jen málo nových zákazníků.
Jak se zdá, nízké ceny energií nejsou automatickou zárukou úspěchu. Třeba společnost MND, náležící do skupiny KKCG finančníka Karla Komárka, navzdory vstřícným ceníkům a masivní reklamní kampani dosud získala jen 21 tisíc odběratelů „plynu z první ruky“ a 11 tisíc odběrných míst v elektrické síti.
Nezůstávat u základu
K tisícikorunovým úsporám je možné dospět i bez starostí s převodem odběrného místa k jinému dodavateli. Velké energetické skupiny totiž razí dvojí přístup. Lidem, kteří cenu elektřiny a plynu moc neřeší, ponechávají neatraktivní základní ceníky. Naopak těm, kteří hledají cesty k úsporám, umějí nabídnout poměrně zajímavé podmínky.
Jako příklad může posloužit Pražská plynárenská. Její základní ceníky příliš atraktivní nejsou, ale s využitím zvýhodněných produktů pro rodiny, seniory či s víceletou cenovou fixací mohou lidé s plynovým vytápěním uspořit až pět tisíc korun ročně.
Také největší energetické skupiny ČEZ a innogy dnes umějí nabídnout vstřícné podmínky pro domácnosti, kterým nejsou výdaje za energie lhostejné. Rozdíly v různých nabídkách bývají výrazné. Zatímco lidé v domku s plynovým vytápěním zaplatí společnosti innogy 43 tisíc korun za rok, mají-li základní ceník Standard, přechodem k výhodnější nabídce lze náklady srazit až o osm tisíc.
Zdroj: Kalkulátor na webu tzb-info.cz (Euro vybralo dodavatele s aspoň 5000 zákazníky)
Na otázku, kolik lidí má stále základní ceníky a kolik podepsalo výhodnější smlouvy, se velkým hráčům na trhu nechce příliš odpovídat. Mimo záznam přiznávají, že základní ceník má dnes méně než polovina celkového počtu zákazníků z řad domácností.
Otevřeněji se k této otázce vyjádřil mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. „Standardní Komfort má asi třetina zákazníků, přes 60 procent má fixované smlouvy a zbylá část má další speciální produkty, jako je například ekoproud,“ říká mluvčí PRE.
Standardní produkt Komfort mají podle Holubce často lidé žijící v nájemních bytech, kde majitel bytu ani nájemník nemají vůli řešit otázku nákladů na energie. „Stále také existuje početná skupina lidí, která cenu elektřinu prakticky neřeší – buď kvůli minimální spotřebě, nebo je to v jejich rozpočtu příliš malá položka,“ dodává Petr Holubec.
V šedé zóně trhu
Na trhu působí alternativní dodavatelé, jejichž nabídky nejsou příliš vstřícné z pohledu ceny ani dalších smluvních podmínek. Vyrostli však díky asertivním metodám prodeje, mezi něž v minulých letech patřilo využívání služeb podomních prodejců. To je hlavní důvod, proč Bohemia Energy a Centropol mají statisíce zákazníků a X Energie či Lama Energy přes 50 tisíc.
Také u těchto společností lze vysledovat dvojí přístup. Obvykle nabízejí výhodné ceny novým klientům, zatímco zákazníkům z minulosti účtují výrazně vyšší sazby. Jak je patrné z propočtu cenového srovnávače na portálu tzb-info.cz, často pak jejich klienti platí za elektřinu a plyn více, než kdyby zůstali u svého původního dodavatele.
Bohemia Energy ovládaná a řízená Jiřím Písaříkem své pozice na trhu dále posiluje. Během posledních dvanácti měsíců ovládla hned tři slabší konkurenty – Europe Easy Energy, Right Power a nedávno též X Energii. Pokud připočítáme ještě dceřinou firmu Comfort Energy, dodává celá Písaříkova skupina elektřinu již do 546 tisíc odběrných míst a zemní plyn na 273 tisíc míst.
Zdroj: Kalkulátor na webu tzb-info.cz (Euro vybralo dodavatele s aspoň 5000 zákazníky)
Právě zmíněná Bohemia Energy se „proslavila“ obstrukcemi, kterými blokuje odchod svých zákazníků ke konkurenci. Podobné triky však zkoušejí i další velcí dodavatelé včetně bývalých monopolů. Mezi rozšířené triky obchodníků patří také automatické prodlužování smlouvy na dobu určitou a skryté smluvní pokuty a poplatky.
„Spotřebitel je odkázán na informace od dodavatele. Ten je odmítá sdělit s absurdním zdůvodněním, že se jedná o osobní údaje, které by mohl zneužít jiný dodavatel,“ dodává právník dTestu Lukáš Zelený. Asociace nezávislých dodavatelů energií proto usiluje o změnu. Chce prosadit pravidla férové komunikace mezi obchodníky a usnadnit tím přechod lidí k novému dodavateli.
Zdražování se nechystá
Obecně platí, že s výjimkou nových akčních či zvýhodněných nabídek zůstávají ceny elektřiny a plynu zhruba na úrovni loňského roku. Například ČEZ svůj základní ceník naposledy změnil před třemi lety. Výrazněji se nemění ani platby za distribuci, které stanovuje ERÚ.
Elektřina v základním pásmu s dodáním v letech 2018 až 2020 se nyní obchoduje od 28 do 29 eur za megawatthodinu. V dlouhodobějším pohledu stále platí, že ve střední Evropě je elektrárenských kapacit nadbytek, což tlačí ceny dolů. Prostor ke snížení ceny zůstává v případě zemního plynu, který lze na energetických burzách pořídit po zhruba 17 eurech (460 korunách) za jednu megawatthodinu. Dodavatelé následně plyn prodávají domácnostem za ceny od 600 do 895 korun za jednotku spotřeby, tedy s velmi vysokou marží. Obavy z prudkého zdražování energií tedy nejsou namístě.
Dále čtěte:
