Nesmělý hrdina jednoho oscarového filmu by přirovnal evidenci tržeb k bonboniéře. Nikdy nevíte, co ochutnáte. Aktuálním překvapením tohoto projektu ministerstva financí je, že nebankovní firmy, které Čechům půjčují peníze, budou muset vydávat účtenky. Týká se to například společnosti Provident. Firmy, jako je ona, nyní začaly proti už několikáté chybě v zákonu protestovat.
U pokladny stál
Až začne v březnu příštího roku platit třetí fáze elektronické evidence tržeb (EET), přibudou nebankovním firmám velké potíže. Protože řada z nich běžně vybírá splátky od svých klientů v hotovosti, musejí vyřešit, jak za obdržené peníze (někdy i v řádech desetikorun) vydávat účtenky. Nejde přitom o legraci. Podle České leasingové a finanční asociace si za tři čtvrtletí roku 2016 české domácnosti u nebankovních firem půjčily přes 23 miliard korun.
O jak velký zásah do nebankovního byznysu půjde, vypovídají první odhady společnosti Provident, tedy jedné z největších firem na trhu. Bude muset dva tisíce svých obchodních zástupců vybavit terminály a tiskárnami, což ji vyjde na přibližně 15 milionů korun. S terminálem pak budou chodit za dlužníky a rozdávat jim účtenky s kódy. „Jsou to peníze, které budou naprosto vyhozené z okna a stát z nich nikdy neuvidí ani korunu na daních,“ říká mluvčí firmy Ondřej Holoubek. Netýká se to jen Providentu. Mezi firmy používající podobný obchodní model patří také společnosti Fair Credit či Help Financial.
Nejde ani tak o „postižené“ poskytovatele půjček. Koneckonců byť to samy otevřeně neříkají, část nákladů přenesou na klienty v podobě větších úroků z půjček. Důležité je však poukázat na to, že jde o další nedotaženost zákona. Jeho smyslem je podle ministerstva financí dostat pod kontrolu toky peněz, o nichž nemá přehled, a tím omezit šedou ekonomiku.
Přečtěte si: Účtenkovka netáhla. Do tendru na Babišovu loterii se přihlásila jen Sazka
O nebankovních půjčkách, ač na ně mohou panovat různé názory, to ale neplatí. Stejně jako v bankách i u nebankovních firem jsou všechny transakce elektronicky evidované a nyní nově kontrolované i Českou národní bankou. Neexistuje ani teoretická možnost, že by mohlo dojít k nějakému daňovému úniku jako třeba v pohostinství. Zjednodušeně řečeno: nebankovní firmy jsou od prosince, kdy začal platit nový zákon o spotřebitelském úvěru, pod stejným dohledem jako banky a pojišťovny, na něž se EET nevztahuje.
Firmy poskytující půjčky se proto pokusí prosadit vlastní úpravu zákona, která by je z povinností EET vyjmula. Druhou možnost, tedy změnu svého statutu, odmítají. „Jsme britská společnost a podnikáme eticky a respektujeme zákony. Nepřijde nám správné, abychom před zákonem jakkoli kličkovali, spíš je na státu, aby nastavil taková pravidla, která budou podporovat podnikání a lepší výběr daní,“ říká Ondřej Holoubek z Providentu.
Naděje na úspěch není v jejich případě nulová. Ačkoli ministerstvo financí řeklo, že nebude udělovat výjimky, když se podobná chyba objevila u e-shopů, přišel ministr Andrej Babiš s nápravou. Šlo konkrétně o platby kartou. Evidence o nich už existuje i mimo EET a podvody jsou vyloučené. Minulý týden ovšem Babišův návrh zamítla Sněmovna.
ÚčEET, prosím
Problém nebankovních půjček není jedinou pozoruhodnou nesrovnalostí elektronické evidence tržeb, která má za sebou měsíc fungování. Ukázalo se totiž, že už od začátku nové povinnosti platí pro weby nabízející slevy, jako je například Slevomat. Ne vždy, jen pokud prodávají voucher do restaurace. Kouzlo je v tom, že slevový portál není z pohledu zákona e-shop, na nějž se povinnosti budou vztahovat až od března.
Přestože pouze prodej zprostředkovává, je podle zákona místem, kde proběhla platba objednávky, a tudíž se na něj elektronická evidence vztahuje. „Jelikož je ze zákona nutné vydávat elektronickou evidenci tržeb v momentě placení nabídek, spadá tato povinnost právě na nás. Naši partneři by tuto povinnost nebyli schopni zvládnout, protože nejsou na naše systémy přímo napojeni,“ popisuje situaci Michal Bilka, jenž vedl ve Slevomatu čtyřčlenný tým, který měl zavedení systému na starost.
Ministr financí Andrej Babiš po zavedení evidence tržeb začal obcházet restaurace. Triky, které hostinští používají, si ale nechali raději pro sebe (Foto: ČTK)
Spuštění systému podle něj provázely nemalé komplikace způsobené neustálými změnami metodiky. Velkým problémem byly hlavně takzvané doplňkové činnosti, Finanční správa vydala přesnou metodiku až 14 dní před účinkem zákona. Podle interních odhadů společnosti se náklady na zapojení EET vyšplhaly řádově na statisíce korun.
Slevomat je zároveň jedním z mála, který povinnosti u voucherů do restaurací plní. Podle zkušeností týdeníku Euro z nákupů na ostatních serverech neměly účtenky dostatek údajů, aby je bylo možné ověřit v systému ministerstva financí.
Život mimo systém
U „života mimo systém“ se zastavme. Restaurace totiž objevily nový trik, jak se EET vyhnout. Má jméno kontrolní účtenka. Přestože tento opis účtenky pokladní systémy nabízely už dříve, nyní dostává nečekané kouzlo. Vědí to i firmy nabízející restauracím pokladny. V propagačních textech pro restaurace tuto možnost prezentují takto: „U stolu sedí více lidí a chtějí platit. Servírka přijde s EET účtenkou, ale ukáže se, že hosté chtějí jednotlivé položky rozúčtovat mezi sebe. Obsluze tak nezbude než účtenku v systému EET stornovat a vystavit místo ní několik nových. Nepohodlí pro ni i pro hosty řeší ‚kontrolní účtenka‘. Ne každý pokladní systém ji ale nabízí.“
Oficiální text platformy Dotykačka nabízí oklikou i něco, co pochopí každý v počtech honěný hostinský. Stačí z EET pokladny vytisknout hostovi pouze kontrolní účtenku, inkasovat peníze a následně data z pokladny stornovat. Obsluha musí být samozřejmě poučena, že pokud by si host účtenku odnášel, musí ho zastavit a předat mu tu správnou.
Obchod se chystá na EET: řetězce jsou připravené, malí čekají problémy
Stále jde ale o risk. Finanční správa už vyrazila na první kontroly. Podkladem jí jsou více než dva tisíce chybných účtenek, které jí občané za první měsíc fungování nahlásili. Podle Finanční správy budou první výsledky kontrol k dispozici během ledna. Úředníci podle předběžných výsledků odhalili i restaurace, které systém EET zcela bojkotují. Naopak systém sám spadl za první měsíc dvakrát - 13. a 31. prosince.
Dopad na samotné restaurace se snažilo spočítat Sdružení místních samospráv České republiky. Udělalo rozsáhlý průzkum mezi starosty a EET se cítí ohroženo celkem 600 ze zhruba 900 oslovených obcí. Zaniklo prý kolem 700 restaurací, většinou těch, které nenabízely teplá jídla. „Obcí, které zareagovaly na náš průzkum a podaly informace, je mimořádně mnoho. Je patrné, že zavádění EET spolu s dlouhodobou nepodporou drobného podnikání reálně dopadá na život v regionech, a to ve velkém měřítku. Podle našich informací totiž může zaniknout až dva tisíce malých provozoven,“ řekl předseda sdružení Stanislav Polčák.
Ministerstvo financí ale záhy přispěchalo s ostrou reakcí, která průzkum označuje za manipulativní a hrubě zkreslený. Tónu ministerstva se vlastně nelze divit. Babišovi lidé budou čím dál nervóznější, až se začnou objevovat další překvapení pod hlavičkou EET.
