Stále významnější roli ve financování ekologických projektů hrají tzv. zelené dluhopisy, jichž bylo v letošním prvním čtvrtletí emitováno meziročně o 140 procent více. Zajímavé je, že nejvíce roste jejich obliba v rozvíjejících se zemích (zejména v Číně), kde objem nových zelených bondů poprvé dosáhl množství ve vyspělém světě.
Zelené dluhopisy jsou cenné papíry, jejichž výnosy jsou použity na různé ekologické aktivity od výstavby větrných či solárních elektráren po ekologické budovy nebo ekofarmy. Jejich výhodou je, že výnosy nepodléhají zdanění. Emitent dluhopisu (dlužník) si tak může půjčit za nižší úrok a věřitel si naopak přijde na vyšší výnos. Vydávají je soukromé společnosti, vlády, municipality i mezinárodní organizace.
Příklad projektu, který je financován za pomoci zelených dluhopisů, nalezneme v centru Londýna. Čínský vlastník společnosti London Taxi, která provozuje proslulé „black cabs“, se snaží svoji flotilu zelektrifikovat, k čemuž využil 400 milionů dolarů ze zelených dluhopisů.
Loni jejich emise dosáhly 42 miliard dolarů, letos je to podle dat analytiků ze společnosti Dealogic již 21 miliard. Z toho 17 miliard v prvním čtvrtletí, což je o 140 procent více než ve stejném období minulý rok. Letošnímu boomu pomohla klimatická konference v Paříži a závazky z ní plynoucí, které podnítily řadu společností, bank i vlád k vydání zelených bondů.
Jedním z emitentů těchto cenných papírů je i technologická společnost Apple, která v únoru prodala dluhopisy v hodnotě 1,5 miliard dolarů, jejichž výnosy chce použít na obnovitelné zdroje nebo ekologické budovy. Žádná jiná americká soukromá firma dosud neemitovala více.
Vývoj zelených dluhopisů (mld. dolarů)
Zdroj: Climate Bonds Initiative. 2016 - odhad Moody´s
Polovina z letos vzniklých dluhopisů se týká rozvíjejících se zemích. Největší zásluhu na tom má Čína a její banky. Čínská centrální banka (PBOC) loni v prosinci zavedla nová pravidla pro zelené dluhopisy, čímž vytvořila půdu pro více než sedmimiliardové emise na začátku tohoto roku.
Čínské autority je plánují i nadále silně podporovat, což ukazuje na úsilí země bojovat s ekologickými probllémy. Podle ekonoma z PBOC Ma Juna má objem dluhopisů do roku 2020 přibývat tempem 46 miliard dolarů ročně. To je stejně jako loňské emise po celém světě a necelá polovina všech ekologických investic v Číně (včetně klasických úvěrů). „Čína by se mohla stát největším světovým emitentem zelených dluhopisů,“ řekl agentuře Bloomberg Ma Jun. Do loňského roku byla největším emitentem Evropa.
| Přečtěte si komentář Ilony Švihlíkové k Číně: Ilona Švihlíková: Nový čínský normál  |
Letošní vývoj překvapuje i analytiky, agentura Moody´s nedávno zvýšila celosvětový odhad nově vydaných zelených dluhopisů z 50 na 70 miliard dolarů. I tak zůstanou pochopitelně jen malou částí dluhopisového trhu, která se však díky podpoře vlád nebo konferenci v Paříži rozrůstá. Zelené dluhopisy poprvé vydala v roce 2007 Evropská investiční banka, zlomovým byl pak rok 2014, kdy objem dluhopisů prudce vzrostl (viz. graf).
Čtěte dále:
Konzervativci v USA obrací: Oteplování je hrozba
