Americký internetový gigant Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu 2,42 miliardy eur (63,6 miliardy korun) za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová před novináři uvedla, že postup Googlu znemožnil jiným firmám inovovat a soutěžit na základě kvality, zákazníkům pak bránil ve skutečném výběru služeb. Každý, kdo se nelegálním chováním firmy cítí poškozen, může podle komisařky žádat od Googlu kompenzaci u národního soudu.
„Tímto rozhodnutím od společnosti Google chceme, aby změnil způsob svého fungování a aby čelil následkům svých kroků,“ řekla Vestagerová. Dnešní rozhodnutí je podle ní precedentem, který bude moci v budoucnu sloužit jako rámec při analýze dalšího podobného chování.
Právní zástupce Googlu Kent Walker v prohlášení pro média uvedl, že firma se závěry vyšetřování Evropské komise nesouhlasí. „Rozhodnutí komise podrobně přezkoumáme, zvážíme odvolání a těšíme se, až budeme v tomto případu moci představit své argumenty,“ uvedl.
90 dní na nápravu
Google dostal od komise teď 90 dní na změnu své praxe a musí se začít ke konkurenčním srovnávačům cen chovat stejně jako k vlastní službě. Jinak může čelit rozhodnutí o dalším penále až do pěti procent průměrného celosvětového denního obratu své mateřské firmy Alphabet.
„Je na společnosti Google, aby zajistila, že své chování změní a aby vysvětlila, jak to hodlá udělat. Nemám důvod nevěřit, že tak neučiní,“ řekla Vestagerová. Kroky firmy bude komise podle ní dál sledovat. Evropská komise případ vyšetřovala sedm let a dnešní rozhodnutí se týká jen jednoho z několika řízení, které vůči Googlu vede. Další dvě se týkají například jeho operačního systému pro mobilní zařízení Android a omezování možností třetích stran zobrazovat kontextovou reklamu konkurentů Googlu. „Naším předběžným závěrem - opakuji předběžným - je, že také zde jsou porušována pravidla EU,“ podotkla Vestagerová.
Konkurenci náhle klesla návštěvnost
Komise dnes uvedla, že podle jejího zjištění má Google ve všech 31 zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP) dominantní postavení na trzích obecného internetového vyhledávání, většinou od roku 2008, v České republice od roku 2011. Většinou tam podíl jeho vyhledávače přesahuje 90 procent a za dobu, kdy firma podle komise zneužívala svého postavení, vzrostla například jeho návštěvnost v Británii pětačtyřicetkrát, v Německu pětatřicetkrát.
Srovnávání prodejních nabídek firma nabízí ve 13 zemích EHP a návštěvnost těch konkurenčních se tam výrazně snížila v návaznosti na jejich horší umístění ve výsledcích vyhledávače Google.
Vývoj akcií Googlu
„Komise například získala konkrétní důkazy o náhlém poklesu návštěvnosti některých konkurenčních internetových stránek o 85 procent ve Spojeném království, až o 92 procent v Německu a o 80 procent ve Francii. Tento náhlý pokles přitom nebylo možné vysvětlit jinými faktory,“ uvedla dnes komise.
Vestagerová řekla, že se komise nejprve marně snažila o smír, pak se rozhodla jednat a v dubnu 2015 své námitky formálně společnosti předala a vyšetřování posunula směrem k dnešnímu rozhodnutí.
Přečtěte si o svízelích Google na domácí půdě:
Tichá válka o data. Google a FBI ji vedou po celé Zemi
„Než jsme došli k závěru, zanalyzovali jsme obrovské množství dat. Včetně 5,2 terabytu skutečných výsledků vyhledávání. To je plus minus 1,7 miliardy zadaných dotazů. Je to hodně dat,“ řekla dnes eurokomisařka. Je proto přesvědčena, že rozhodnutí o pokutě je založeno na dostatečných důkazech.
Společnost Alphabet, jejíž součástí je i Google, loni podle své výsledkové zprávy zvýšila tržby přibližně o 20 procent na 90,2 miliardy dolarů (2,1 bilionu korun). Čistý zisk vzrostl o 19 procent na 19,5 miliardy dolarů (454,6 miliardy korun). V kolonce „peníze a peněžní ekvivalenty“ pak Alphabet ke konci loňského roku uvádí částku 86,33 miliardy dolarů (2,01 bilionu korun). To je suma, kterou je firma brzy, většinou do několika dnů, schopna proměnit na hotovost.
Deset nejvyšších pokut, jaké kdy udělila Evropská komise
2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
2,42 miliardy eur - červen 2017 - americký internetový gigant Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek.
1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.
860 milionů eur - únor 2008 (původně 899 milionů eur) - americká softwarová společnost Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu (firma podle EK dostatečně nezpřístupnila informace o svých produktech rivalům, respektive jim za přístup k těmto technickým informacím účtovala neodůvodněně vysoké licenční poplatky.
832,4 milionu eur (původně 992 milionů) - únor 2007 - pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004.
790,5 milionu eur - listopad 2001 - osmi evropským a japonským výrobcům vitamínů za kartelové dohody v období září 1989 až únor 1999.
Přečtěte si také:
