Rekordní objem transakcí, negativní výnosy u českých dluhopisů či zvýšený zájem exportérů o zajištění proti posílení koruny. To všechno jsou důsledky příprav na okamžik, kdy Česká národní banka přestane na mezibankovním trhu bránit kurz koruny na úrovni zhruba 27 korun za euro.
Lapidárně řečeno: konec intervencí a posílení koruny se valem blíží a toto očekávání již dnes výrazně ovlivňuje ekonomiku.
Návrat na trh
Po letech klidu, kdy zajištění kurzu obstarávala za exportéry Česká národní banka, se vývozci hromadně vracejí na finanční trhy a hledají ochranu proti očekávanému posílení koruny. Mají k tomu dobrý důvod. Za své zboží inkasují v cizině eura, která následně mění na koruny. A pokud česká měna posílí, získají za svá eura méně korun.
Už nyní se proti této hrozbě exportéři u bank zajišťují, což ovšem na druhé straně tuto „ochranu“ prodražuje. „Podmínky nabízené bankami se každým dnem zhoršují neboli jak praví klasik: kdo chvíli stál, už stojí opodál,“ říká Otto Daněk, předseda představenstva společnosti ATAS elektromotory Náchod.
Čtěte komentář: ČNB se tváří, že koruna zůstane slabá
Vývoj na trhu je v posledních týdnech doslova překotný. „Dosud relativně levné kurzové zajištění se stává dražším a dražším,“ říká analytik J&T Banky Petr Sklenář. „Když se bavíme o ročním swapu, to znamená, kolik zaplatím za jistotu toho, že se kurz nepohne, tak ve druhém čtvrtletí byla cena ani ne 0,6 procenta. Ke konci října už ovšem roční zajištění poskočilo na skoro 1,8 procenta neboli vzrostlo téměř trojnásobně,“ dodává.
Pro banky je to nepochybně dobrá zpráva a současný „zajišťovací run“ jim vynahrazuje úhor předchozích let, kdy exportéři neměli o ochranu proti posilování koruny nejmenší zájem. Kurz garantovala centrální banka a vývozci si vzali k srdci slova někdejšího guvernéra ČNB Miroslava Singera, který předloni prohlásil: „Ti, kteří se nezajišťují minimálně do konce příštího roku (myšlen rok 2015 – pozn. red.), činí správně, protože to děláme my. A zřejmě tak budeme činit nejméně do roku 2016.“
| 1 – 3 roky |
|---|
| je doba, na kterou si klienti největších tuzemských bank nejčastěji zajišťují kurz české koruny vůči euru |
Nyní se exportéři na trh začínají vracet, a to nehledě na fakt, že intervence budou pokračovat minimálně v prvním čtvrtletí příštího roku. „Neuvažujeme o možném scénáři, že bychom předsunuli ten exit do prvního čtvrtletí. To je po dnešním rozhodnutí vyloučeno,“ uvedl v září guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Exportéři z těchto výroků centrální banky vycházejí. „Budeme se zajišťovat na období začínající buď třetím, či čtvrtým kvartálem letošního roku. Ještě o tom s bankami jednáme, ale pravděpodobně to bude od 1. července,“ dodává Daněk s tím, že kontrakt na zajištění kurzu bude pětiletý.
Investiční eldorádo
Ekonomové a exportéři očekávají, že koruna po odchodu centrální banky z trhu významně zdraží. „Myslíme si, že po ukončení intervencí se bude kurz oproti euru v tom prvním několikatýdenním sešupu pohybovat někde mezi 25,50 až 26 korunami,“ odhaduje Daněk. S podobným kurzem počítá rovněž analýza makléřské firmy Cyrrus.
Kromě zajišťovacích obchodů ovlivňují intervence rovněž zájem o investice v české měně. Hlavně proto se v letošním prvním pololetí uskutečnil na tuzemském trhu rekordní počet prodejů firem v celém pokrizovém období (celkem 194), když se realizovaly transakce za 4,9 miliardy dolarů, tedy za téměř 121 miliard korun. Česká republika díky tomu v regionu střední a jihovýchodní Evropy předstihla dokonce mnohem větší Turecko (3,5 miliardy dolarů) či Polsko (2,5 miliardy dolarů).
| 4,9 miliardy dolarů |
|---|
| činil objem fúzí a akvizic v první polovině letošního roku na tuzemském trhu. Celkem se uskutečnilo 194 obchodů. Šlo o nejlepší výsledek v pokrizovém období. |
Česko tak kráčí proti trendu ve světě, kde objem i počet transakcí naopak meziročně poklesly. „K ukončení intervencí ČNB na devizovém trhu může dojít rychle a nečekaně. Čeští i zahraniční investoři proto aktuálně velmi stojí o umístění svých prostředků do korunových aktiv, tedy i českých firem,“ vysvětluje transakční ruch Petr Kříž, výkonný ředitel společnosti EY pro fúze a akvizice.
Rekordně drahé dluhopisy
Zájem ale není jen o „celé firmy“, ale rovněž o cenné papíry. Spekulanti sázející na posílení koruny nakupují za eura českou měnu, kterou následně chtějí investovat – třeba do krátkodobých státních dluhopisů. Během října se tak například výnos dvouletého státního dluhopisu dostal pod minus jedno procento, což je rekordní minimum.
„České výnosy se v říjnu dostaly dokonce pod úroveň těch švýcarských a staly se nejnižšími na světě,“ zdůrazňuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal. To ale na druhé straně znamená, že státní dluhopisy jsou rekordně drahé.
A proč jsou spekulanti ochotní investovat do dluhopisů, když na tom prodělají? „Jsou ochotní přijímat krátkodobou ztrátu z dluhopisů, protože sázejí na to, že jim to vynahradí posílení kurzu,“ odpovídá Sklenář z J&T Banky.
Zadlužení v cizině
Již od intervencí v listopadu 2013 lze pozorovat trend zadlužování firem v eurech. „Zájem podniků o úvěry v eurech se jednoznačně zvyšuje. Aktuálně je dnes již čtvrtina podnikových úvěrů denominována v zahraniční měně,“ upozorňuje hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Důvodem je podle bank především růst zájmu o půjčky v eurech u firem, které mají v této měně příjmy.
Kromě firem se však v cizině zadlužují rovněž bankovní domy, které získávají úvěry od svých zahraničních matek. „Zahraniční měny má ČSOB jednak od klientů včetně KBC (belgický vlastník ČSOB – pozn. red.) a také z trhu,“ říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Úložky od mateřských společností – rakouské Erste Group a francouzské Société Générale – využívají rovněž Česká spořitelna a Komerční banka.
Tříleté intervence ČNB na oslabení koruny významně změnily chování hráčů na trhu. Hráči i celý trh se nyní budou muset naučit žít v nové realitě se silnější korunou, což se už zřetelně děje.
Dále čtěte:
ČNB se tváří, že koruna zůstane slabá
