Hackerské útoky na infrastrukturu jednotlivých států je nutné brát vážněji než dosud. Prezident firmy Microsoft Brad Smith tvrdí, že je třeba v boji proti kybernetické špionáži spolupracovat na mezinárodní úrovni formou konvence a požaduje zřízení mezinárodní agentury, která bude pátrat po vinících.
Kybernetická špionáž není mezinárodně regulována. Mnoho manažerů firem si myslí, že se jich netýká. Opak je ale pravdou. Prohlásil to Richard Clarke, bývalý poradce amerických prezidentů (Reagan, Bush, Clinton), nyní expert na počítačovou bezpečnost.
Minulý rok byl podle Clarka přelomový v tom, že se kybernetické útoky zaměřily ve větší míře na infrastrukturu. Jmenoval útoky hackerů na Ukrajině na rozvodnou elektrickou síť nebo na základnu globálních peněžních transakcí SWIFT. Podle něj byly útoky podporovány vládními agenturami.
Jak hackeři napadají bankovní systém
Brad Smith, druhý nejvýše postavený muž v Microsoftu, který je prezidentem a šéfem právního oddělení největší softwarové firmy světa, často hovoří o tom, že mají být jasně daná pravidla pro regulaci kybernetické bezpečnosti na celém světě.
Jak napsaly Süddeutsche Zeitung, Smith byl často vidět na společných fotografiích s prezidentem Barackem Obamou a nyní i Donaldem Trumpem.
Pokud hovoří o regulaci hackerských útoků, jako pozitivní příklad uvádí dohodu mezi Spojenými státy a Čínou. V září 2015 se obě největší ekonomiky světa dohodly, že se vzdají průmyslové špionáže a počet hackerských útoků se výrazně snížil.
Obdoba Ženevských úmluv
Smith požaduje jakousi obdobu Ženevských úmluv, které upravují ochranu civilistů během válečných konfliktů a ratifikovalo je 194 států.
„Státy by se měly zavázat, že v době míru nebudou v žádném případě útočit na civilní infrastrukturu,“ požaduje Smith.
Druhým pilířem kybernetické bezpečnosti by měla být globální agentura po vzoru Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Měla by vyšetřovat hackerské útoky po celém světě a identifikovat pachatele. Smith jako zástupce soukromé firmy dodal, že by nadnárodní korporace měly v tomto ohledu spolupracovat s vládami.
„Přijali jsme po staletí panující realitu, že se státy navzájem špehují,“ řekl s tím, že hranice států v kybernetickém prostoru už neexistují. Jednotlivé státy utrácejí spoustu peněz na ochranu, podle Smithe by měly v ochraně kyberprostoru spolupracovat.
Kybernetická válka ohrožuje svět
To potvrdil i Hans-Georg Maaßen, šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, který působí jako kontrarozvědka Německa. Na letošním veletrhu Cebit v Hannoveru řekl, že kybernetická válka je stále větším bezpečnostním rizikem zejména pro vyspělé ekonomiky.
Podle něj cizí státy, nejčastěji se hovoří o Číně a Rusku, považují kybernetický prostor za regulérní bojiště. I německá spolková vláda je toho názoru, aby důležitá infrastruktura, například rozvodná síť elektřiny nebo řízení vlaků, byla chráněna společně státem i firmami, které se na jejím provozu účastní.
CIA a hackerské útoky. Čtěte:
WikiLeaks: CIA se při hackování umí vydávat za Rusy
Bezpečnostní expert Florin Talpes, šéf firmy Bitdefender, jež nabízí antivirovou ochranu, tvrdí, že současná společnost je s postupující digitalizací stále více zranitelná. „Skutečnost je bohužel taková, že svět bude v tomto ohledu stále méně bezpečný,“ míní Talpes.
S rozšiřováním internetu věcí a chytrých domů se bude shromažďovat stále více dat o každém uživateli. A toho mohou využívat kybernetičtí špioni (nejen) cizích zemí.
Ani jednotlivé firmy nejsou podle něj chráněny před hackery z celého světa, kteří jsou často lepší než pracovníci jejich IT oddělení. „Otázkou není, zda bude nějaká firma napadena hackery. Otázkou je, za jak dlouho se to dané firmě stane,“ tvrdí Talpes. Hackerský útok bývá v podnikových sítích průměrně odhalen až za sto dní, uvedla přitom kalifornská bezpečnostní IT firma FireEye.
Dále čtěte: