Bývalá portugalská kolonie Macao přešla v roce 1999 pod čínskou správu a podobně jako Hongkong se na padesát let stala její zvláštní administrativní oblastí s vysokým stupněm autonomie. Ekonomika v minulých letech závratně rostla především díky rozsáhlým investicím do hazardního průmyslu, který byl v roce 2002 uvolněn pro zahraniční investory. Macao se záhy stalo globálně největším trhem hazardních her se čtyřnásobně vyššími příjmy než v Las Vegas.
Macao těží ze skutečnosti, že je zatím jedinou oblastí jihovýchodní Asie, kde je sázení v takovém rozsahu legální, a navíc v bezprostřední blízkosti Číny, jejíž občané tvoří hlavní potenciál návštěvníků. V Macau byla postupně otevřena kasina světových značek jako Sands, Wynn, MGM, Galaxy včetně největšího komplexu na světě Venetian se třemi tisíci pokojů, 850 hracími stoly a sto tisícem metrů čtverečních výstavní plochy.
Každoročně se otevírá nový komplex s kapacitou dvou až tří tisíc pokojů, což vytváří nové investiční i pracovní příležitosti. A to je šance i pro české exportéry. V Macau už jsou dobře zavedeny luxusní osvětlovací zařízení, nápojové sklo a další designové výrobky, prostor je i pro luxusní nábytek, bytový textil, vybavení kuchyní, ale také pro počítačové hry a kvalitní spotřební zboží.
Příjmy z hazardních her a turistiky tvoří přes osmdesát procent příjmů státního rozpočtu a vytvářejí značné devizové rezervy. Vláda se proto dlouhodobě snaží o diverzifikaci ekonomiky a podporuje investice do dopravní infrastruktury, zdravotnictví a životního prostředí. České firmy se tradičně účastní každoroční environmentální konference a veletrhu MIECF.
Čtěte také:
Ráj hazardu Macao těží z ilegálních převodů peněz
Venkovan v továrně, motor Číny, o sobě dal vědět
Praha a Česko nejsou v Macau neznámé. Několik českých hudebníků se stalo členy místního orchestru, v loňském roce zde koncertovala i Česká filharmonie a konalo se několik výstav. Praha je navíc velkou inspirací v péči o kulturní a architektonické dědictví, protože také Macao figuruje na seznamu památek UNESCO.
Autor je generální konzul ČR v Hongkongu a Macau