Kauza ProMoPro: Pro mě končí život, říká bývalý majitel

Jako jeden z mála odešel Jaroslav Veselý od soudu s vysokým trestem kvůli státní zakázce. Nyní tvrdí, že se stal obětním beránkem.

Zakázky pro český stát vyšly Jaroslava Veselého draho. Jeho bývalá firma ProMoPro zajišťovala v roce 2009 pro české předsednictví ozvučení a IT služby na nejrůznějších akcích. Podle vyšetřovatelů byly zakázky zkorumpované a státu vznikla škoda 800 milionů korun. Nakonec zůstalo jen obvinění, že Veselý a jeho spolupracovníci státu fakturovali práce, které neodvedli, a výše škody klesla o zhruba půl miliardy korun. Státní úředníci odešli od soudu bez trestu. Veselý dostal devět let vězení.

Nyní ho čeká odvolací soud a působí dojmem rezignovaného muže. Podle něj mu žalobce klade za vinu věci, které nesouvisejí s ProMoPro, ale firmou NWDC, jíž část zakázky přenechal. Její majitel Vlastimil Maxa odešel od soudu také s devítiletým trestem. Veselý s Maxou se podle prvoinstančního soudu dopustili zločinného spolčení a snažili se okrást stát. Majitel firmy ProMoPro ovšem tvrdí, že Maxu prakticky nezná.

Co dnes děláte?

Zahradničím.

Už víte, kdy bude odvolací soud?

Nevím, kdy bude. Spis má 26 tisíc stránek, tak netuším, jak dlouho to budou studovat. Pokud vím, tak zatím nemají ani termíny.

Jste v kontaktu s kolegy, kteří dostali taky vysoké tresty?

Nejsem. To nemá cenu.

Jak zpětně vnímáte celý případ, kdybyste jej měl charakterizovat jednou větou? Je to jeden z mála případů, který z tohoto období došel k nějakému trestu.

Je to boj s větrnými mlýny. Člověk zjistí, že spadne do soukolí justice a nemá vůbec šanci něco vybojovat. Už na začátku mi novináři říkali, že to mám špatné, protože za mnou není žádná strana.

To je jeden z nejzajímavějších momentů. V té době zrovna vrcholil mocenský souboj mezi Alexandrem Vondrou a Miroslavem Kalouskem. Co se tehdy vlastně dělo? Měli jste náznaky, že po vás někdo jde?

Vůbec ne. To byl blesk z čistého nebe. Až z novin jsem se dozvěděl, že to je politický boj. Žil jsem v klidu, provedl jsem výbornou akci a dostal jsem za ni zaplaceno.

Mluvil jste o tom s Kalouskem či Vondrou?

S Kalouskem vůbec a Vondru jsem jednou potkal na kongresu. Přišel za mnou a říkal, že to je všechno kvůli němu. Já jsem mu říkal, že to je mi prd platný.

Nijak vám nevysvětlil, proč kvůli němu?

My se neznáme. Když jsem ho potkal, tak jsem slušně pozdravil.

Někdy se možná vyplatí obrátit se na někoho podobného

On nebojoval. Věděl, že je mimo. Celá ta kauza byla ze strany Kalouska dobře připravená, ale nikdo si neuvědomil, že Vondra neměl podpisové právo.

A kdo ho měl? Zajímavé je, že státní úředníci odešli od soudu bez trestů a politici ani nebyli stíháni. Vy jste odešli s trestem.

Ano. Já jsem odešel s trestem, protože jako odborník jsem měl vědět, že to je předražené. Oni odešli bez trestu, protože když to posoudili s ostatními akcemi, tak to nebylo předražené.

Jak si vysvětlujete to, že stát dostal pokutu 550 milionů korun za to, že neudělal výběrové řízení, ale nikdo za to nenesl odpovědnost.

Soud uznal, že výběrové řízení být nemohlo. Finanční ředitelství dalo pokutu ještě předtím, než někdo rozhodl. NKÚ po třech letech usoudil, že to bylo předražené. Já vlastně dosud nevím, za co jsem byl odsouzen.

Dávají vám za vinu, že jste si fakturoval práce, které se neuskutečnily.

Dosud mi nikdo neřekl jaké. Někdo vymyslel, že tam některé práce nebyly provedené. Soud pečlivě obchází moji fakturaci, protože by mi nic nedokázal.

A čím argumentuje?

Tím, že nákladové faktury NWDC nebyly provedené. Znalci to berou formou řeky. Teče potůček, pak je řeka, nádrž. Oni to berou tak, že se to musí projevit na konci. Na to já jsem argumentoval tím, že jsme odřízli všechny potůčky, ale přehrada je plná.

Takže všechny peníze zmizely v NWDC?

Ani to ne. NWDC dostala faktury od jiných a proplatila je dál. Já jsem měl ve firmě finanční kontrolu, která trvala rok a půl. Oni vám zjistí, i za kolik jste koupil kapesník. A ta kontrola vyšla absolutně bez chybičky. Já jsem byl navíc zodpovědný za technické provedení. Nikde jsem neměl, že bych zodpovídal za finance. Soud konstatuje, že technicky provedené to bylo perfektně. A dostal jsem za to devět let.

A čím si to tedy vysvětlujete?

Mám teorii, že to byl politický boj. Nemám za sebou žádnou politickou stranu a někdo to musí odnést.

Skutečně věříte, že to tak funguje?

Určitě.

Soud argumentuje třeba fakturami za vybavení golfového klubu v Kunraticích.

To jsem doložil. Bylo to objednané, fakturované a zaplacené. Dokonce i policie konstatuje ve svých spisech, že to bylo zaplacené ze soukromých účtů podnikatelů. Soud určil, že to bylo přefakturované, ale neřekl mi kde. Bylo to v NWDC. Soudkyně mi řekla, že jsem si měl objednat interiérovou rmu a ta si měla objednat další.

To se tak občas se státními zakázkami dělá.

Ona mi řekla, že náš způsob je určitě podvod s tím, že jsme faktury zaplatili až po půl roce. Já jsem je zaplatil do měsíce poté, co jsem je dostal. V podstatě vše, co se dalo použít proti mně, tak v tom se šťourali. Moje důkazy obešli.

To vás ale může stavět do dobré pozice při odvolacím soudu.

Jsem odsouzený ze zločinného spolčení s člověkem, kterého jsem viděl za dva roky šestkrát. A jsem odsouzený, že jsem fakturoval práce, které nebyly provedené, ale dosud mi nikdo neřekl, které to jsou. Když jsem se ptal znalců, tak mi řekli, že faktury nekontrolovali. Dal jsem jim 25 faktur za 180 milionů, tak mi řekli, že akce v Kongresovém centru vůbec nekontrolovali. A tam se uskutečnilo 80 procent akcí. Znalci tomu nerozumějí, jsou to ekonomové. Udělali si teorii, že to mělo z hlediska NWDC stát 60 milionů. Jen IT bylo za 60 milionů, takže ostatní měl dělat Maxa asi zadarmo.

Jaký je váš vztah k odsouzenému Maxovi?

Neznal jsem ho, protože jsem to měl dělat s Damovem, které dělalo zasedání MMF i summit NATO. Damovo to mělo zaštiťovat a firma NWDC měla dělat subdodávky. Maxu mi dali 14 dní předtím, než se začali podepisovat smlouvy. Viděl jsem ho při podpisu smlouvy a pak až 14. ledna další rok, kdy jsme byli na vládě. Takže jsem se spolčil s člověkem, kterého jsem neznal. Ale měl jsem se s ním domluvit, že natáhneme vládu o 300 milionů.

Od té doby jste s ním nemluvil?

Ne. Potkal jsem ho v Hodkovičkách, když šel kolem. Právník mi poradil, ať se s těmito lidmi vůbec nestýkám, aby mě někdo nenapadl, že dělám zločinné spolčení.

Kauza se táhne už sedm let. Jak vlastně probíhala?

Policie se na to vrhla s nadšením. Já jsem byl pozvaný na výslech, policisté mi řekli, že budeme probírat administrativu a mám počítat s tím, že to bude trvat tak tři až čtyři měsíce a budu k nim chodit obden. Vytáhli jsme první fakturu, pak druhou fakturu, všechno sedělo. Byl tam komisař, který se obrátil na svoji kolegyni a říká: „To budeme takhle probírat všechny faktury?“ Ona mu odpověděla, že pan Veselý to má v pořádku. On mi poděkoval a tím to skončilo.

A pak se nic nedělo?

Já jsem to měl všechno v pořádku. U soudu konstatovali, že vypovídám konzistentně celou dobu. Poté byla tiskovka, kde jsem ukázal všechny faktury. Seděly tam dvě ženy, které jsem neznal. Druhý den se objevily v kanceláři s tím, že si jdou pro administrativu. Sebraly mi všechny faktury a tím jsem skončil. Pak jsem chodil na policii už jenom kvůli trestním oznámením, která jsem podal na banku a na ministerstvo financí. Počítal jsem s tím, že to je tak velká částka, že na to vlétne NKÚ. V životě jsem neměl takový pořádek v papírech jako na tohle.

Od začátku se mluvilo o předražené zakázce. Kdy se změnila klasifikace případu na neoprávněné fakturování?

První titulky v novinách hlásaly, že jde o 800 milionů korun. Ozval jsem se, že to nebylo 800 milionů, ale 500, protože někdo si na ministerstvu financí započetl i dobropisy. Pak se objevilo, že jsem měl 100 milionů korun na kontě. To byla fáma, protože se jednalo o peníze v Rakousku, ale všichni tvrdili, že to je u mě. Pak udělali státní znalci posudek, že šlo o 320 milionů. A od té doby jde o 320 milionů korun.

Kauza vždy vyznívala tak, že Vondra cinkl zakázku, vy jste se s ním dohodl a podělili jste se...

Ano. Ale od začátku to bylo ozvučení. Samozřejmě udělat ozvučení za 500 milionů je nesmysl. Nikdo už neřekl, že tam byla veškerá elektroinstalace a tak dále. Ta kauza byla perfektně připravená, protože když řeknete, že Veselý udělal ozvučení za 500 milionů, tak to je rána. Kdyby někdo řekl, že Veselý udělal v Kongresovém centru novou elektroinstalaci, udělal to v Litoměřicích a podobně, tak každý řekne, že to jsou normální peníze.

Tušil jste, že se ta kauza blíží?

Oznámení na policii dal Finanční analytický útvar ve čtvrtek, v pondělí už to bylo v novinách.

Jak si vysvětlujete, že jste ze všech obviněných dostal nejvyšší trest?

Obětní beránek. Někdo to musí odnést. Lidé věří televizi a novinám. I moje vlastní máma se mě ptala: „Jardo, cos to provedl?“

Co budete dělat, když vás odsoudí?

Pro mě končí život. Je mi 68 let. Když mě pustí, dejme tomu, po šesti letech, tak mi zničí život. V době, kdy jsem si měl užívat to, co jsem vydělal.

Část peněz údajně zmizela v Rakousku. Čí to byly peníze?

To jsou peníze, které firma NWDC fakturovala v Rakousku. Jde o webstream, pojištění a podobně. Je to asi 35 faktur. Z hlediska NWDC to byly dodavatelské nákladové faktury. Maxa u soudu říkal, že měl platit dva miliony korun denně pokutu, takže musel být někde pojištěný. Nevidím do toho, ale chápu to. Když jsem dělal pro měnový fond a Američané po mně chtěli pokutu 50 milionů korun, tak jsem se domlouval s českými pojišťovnami.

Kolik jste dostal zaplaceno za MMF?

Řádově 50 až 60 milionů korun.

To je výrazně méně než za předsednictví.

Ale měnový fond trval čtyři dny. Vezměte si, že měnový fond stál dosud čtyři miliardy korun. A co se na kongresovém paláci změnilo?

Kolik jste dostal za summit NATO?

Asi 40 milionů korun. Trval tři dny a byl asi na úrovni, jako bylo zasedání Obamy během předsednictví. Na světové úrovni nikdo nehraje na ceny. Tam jde o to, aby to dopadlo.

Tak to bylo i v případě českého předsednictví, ne?

Byly tam rozpisy a 480 objednávek. Každá byla podrobně specifikovaná. Dohadovali jsme se o ceně, dokud jsme se nedohodli. V objednávkách bylo deset tisíc položek. Je to fraška. Kdyby se to netýkalo mého života a mojí manželky, tak bych mohl napsat divadelní hru. Pět let bereme antidepresiva.

Přečtěte si další rozhovory týdeníku Euro: Miroslav Singer: Intervence nás dostaly na špičku Největší problémy? Hazard a porno, říká šéf spořitelny