„Přesně si pamatuji, jak jsem na kliniku přišla poprvé. S manželem jsem se pokoušela otěhotnět asi sedm měsíců a v m ém věku - 35 let - jsme si řekli, že bychom měli začít hledat jiné možnosti,“ vypráví Petra.
„Nic nás k tomu netlačilo, říkali jsme si, že nejsme neplodní. Neplodnost se nás netýkala. Zašli jsme tam jen preventivně. Uběhly dva roky a pořád jsme dítě neměli. Tehdy jsme si uvědomili, jak jsme byli naivní. Dostali jsme se do kolotoče procedur IVF (umělého oplodnění) stejně jako tisíce dalších párů v Česku a už panikaříme a cítíme, že není čas. Tím spíš, že ani doktoři nevědí, proč nemůžu otěhotnět. Jistota, s níž jsme poprvé na kliniku vstupovali, je pryč. Ubývalo jí po každém vyšetření krve, přenosu embrya a negativním výsledku. Už se mi nepodařilo otěhotnět pětkrát.“
Příběh Petry není ojedinělý a v Česku se kolem něho za poslední roky rozvinul prudce rostoucí byznys s umělým oplodněním. Důvody jsou prosté. Ženy své těhotenství odkládají a po osmatřicátém roce věku se pravděpodobnost otěhotnění prudce snižuje. Neplodných párů je dvakrát víc než před deseti lety a jsou ochotny za vytouženého potomka zaplatit.
Vlna akvizic
Ceny přitom nejsou nijak nízké. Jeden cyklus umělého oplodnění (který ovšem ještě nezaručuje, že žena otěhotní) stojí zhruba 80 tisíc korun. Ovšem tato cena je „východní“. Na západ od Česka se za umělého potomka dá dvakrát či třikrát tolik. Ve Velké Británii například je to přes 200 tisíc korun. I proto do Česka přijíždí na IVF stále větší počet cizinek.
Příležitosti naskočit do dobře rozjetého odvětví využil i ministr financí Andrej Babiš, který ve fondu Hartenberg Holding (vlastní ho společně s investorem Jozefem Janovem) pod hlavičkou FutureLife soustředil celkem 14 zdravotnických firem, převážně kliniky reprodukční medicíny. FutureLife sdružuje centra Reprofit International, Gennet a Iscare, jež patří do pětice největších, a kromě nich ještě zahraniční kliniky na Slovensku, v Irsku a Londýně. Jde už o poměrně velkého hráče - v Česku Babiš ovládá téměř čtyřicet procent trhu IVF.
Cílem je vytvořit celoevropskou síť reprodukčních center, která může posílat klienty ze západní Evropy do Česka a na Slovensko. „Musíte mít podchycený celý proces, od prvotních vyšetření například v Anglii přes oplodnění v Česku až po následnou péči zase v Anglii,“ nastiňuje Jozef Janov, Babišův společník, který fond Hartenberg řídí. Z oboru zdravotnictví chce nakupovat ještě asi tři roky, než bude síť klinik hotová. V praxi to znamená udělat asi sedm akvizic.
V rámci FutureLife funguje tým, který investice aktivně vyhledává. „V následujících měsících budeme dávat čtyři až pět závazných nabídek ve zdravotnictví,“ říká Janov. Podle něho nicméně už v Česku není co kupovat, poohlíží se proto po okolních zemích. „Ve zdravotnictví máme kliniky na východě od Martina až po Kilkenny na západě Irska. A v prostoru mezi tím hledáme. Doufám, že v dohledné době něco koupíme v Polsku. Pokoušíme se i vNěmecku a Irsku,“ dodává.
Těhotná turistka
Hartenberg se zatím ve zdravotnictví chová jako rodinný fond a investuje dlouhodobě. „Nikdo z nás vůbec neuvažuje, že by byl někdy exit,“ říká Janov. V nějakém momentu však podle něho bude fond muset udělat ocenění, protože investiční manažeři fondu jsou odměňováni na základě úspěšnosti jednotlivých akvizic.
„Potřebujeme tržní valuaci, abychom věděli, kolik se naší prací vygenerovalo peněz. A burza je pro nás takovým ideálním měřítkem. Věřím, že za tři roky budeme připraveni jít na burzu. Je to něco, o čem seriózně uvažujeme,“ říká Janov, podle něhož by se prodávala asi třetina skupiny FutureLife. Akcie by se uváděly jednoznačně v Praze, s níž má Janov dobré zkušenosti a kde už uváděl akcie Fortuny, když ještě pracoval pro investiční skupinu Penta.
Pro pražskou burzu by to byla sice menší emise v řádu jednotek miliard korun, nicméně zdravotnictví na ní dosud zastoupeno není a vzhledem k ziskovosti reprodukčních klinik by se mohlo jednat o solidní dividendový titul. Celkově tržby společnosti FutureLife činí v současnosti více než dvě miliardy korun, přičemž návratnost se u reprodukčních klinik zatím pohybuje na úrovni 20 procent. A vyhlídky oboru jsou solidní.
Podle aktuálního tržního výzkumu firmy Research and Markets vygenerovalo loni léčení neplodnosti jen v Evropě tržby 5,9 miliardy dolarů (147 miliard korun) a do roku 2025 by trh mohl stoupnout na 9,9 miliardy dolarů (248 miliardy korun), což je meziroční zvýšení o 6,1 procenta. Tak svižně neroste skoro žádná ekonomika v Evropě, přičemž starý kontinent je současně největším trhem IVF. Je to logické, má nejstarší a současně nejneplodnější populaci. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že ve vyspělých zemích je neplodných téměř 25 procent párů.
Do Česka tak míří čím dál víc turistek, které do Prahy, Brna, Hradce Králové jedou otěhotnět. Němky, Rakušanky, Italky, Britky… Ještě před devíti lety absolvovaly zahraniční klientky reprodukčních center 14 procent cyklů umělého oplodnění, nyní již překračují dvě pětiny. A jejich motivací není jenom cena - české zdravotnictví a obzvlášť oblast IVF má v zahraničí výbornou pověst.
Navíc jsou některé metody v zahraničí zakázané, například v Německu umělé oplodnění s darovanými vajíčky či využití spermií anonymních dárců. I proto tuzemský trh setrvale roste. V současnosti je ročně v Česku započatých cyklů umělého oplodnění kolem 40 tisíc, před deseti lety to bylo 17 tisíc. A počet center asistované reprodukce se za deset let zvýšil ze šestadvaceti na dvaačtyřicet.
Zase ten Babiš
Česko je jednou z nemnoha zemí - vedle Španělska, Belgie či Dánska - kde jsou dárci spermatu stejně jako dárkyně vajíček anonymní. A to nám přidává na atraktivnosti v zahraničí. Lepší podmínky by však brzy mohly mít i Češky. Ministryně sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD přišla s návrhem, aby se opět let zvýšil věk, do kterého bude ženám umělé oplodnění hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. A ministryně chce zvýšit i počet hrazených pokusů.
Nicméně vláda se na něm zatím neshodla, i kvůli tomu, že by to znamenalo velkou zátěž pro veřejné finance. „Jde to skoro k miliardě korun ročně. My jsme se teď domluvili, že komisi, která dříve fungovala při ministerstvu zdravotnictví, obnovíme,“ řekl nedávno ministr zdravotnictví Miroslav Ludvík.
Ministr Andrej Babiš je tak i v tomto oboru svého podnikání ve velkém konfliktu zájmů, jelikož jeho vládní strana ANO spolurozhoduje o legislativě, která by zvýhodnila jeho byznys. Dvaačtyřicet tuzemských klinik umělého oplodnění, jimiž ročně „protečou“ tři až čtyři miliardy korun, se tedy mohou těšit kvůli lídrovi trhu na dobré časy. 0
| Co je IVF |
|---|
| Oplodnění ve zkumavce (odborně in vitro fertilizace, IVF) je proces, při kterém se vajíčko oplodňuje spermií mimo tělo: in vitro. Je to nejčastější metoda asistované reprodukce, která se používá při léčení neplodnosti. Postup zahrnuje hormonální stimulaci vaječníků za účelem vývinu a dozrání více vajíček, odběr vajíček z vaječníků a oplození vajíček spermiemi. Oplodněné vajíčko (zygota) je pak přeneseno do dělohy. Prvním dítětem ze zkumavky se v roce 1978 stala Louise Brownová. Pojišťovny v Česku hradí až čtyři cykly za život do dne dosažení 39. roku věku. |
Dále čtěte:
Vylepšování lidí bude byznys století, tvrdí spisovatel Harari
