Saúdská Arábie přišla s nabídkou, že v zájmu o stabilizaci situace na trhu s ropou sníží svoji produkci. Uvedla však jednu zásadní podmínku: to samé učiní také Írán. Na odpověď Teheránu se čeká. Již v pondělí se přitom zástupci OPEC setkají na energetickém fóru, kde se bude o stabilizační dohodě jednat.
S informací přišla agentura Reuters s odvoláním na trojici údajně dobře obeznámených zdrojů. Rijád je podle nich ochotný snížit současný rozsah těžby ropy pod podmínkou, že Írán, jeden z jeho největších konkurentů, zastropuje denní produkci černého zlata na momentální úrovni. Ta činí 3,6 milionu barelu.
„Saúdové jsou připraveni k omezení těžby, ale nejdříve musí Írán souhlasit se zmrazením své produkce,“ uvádí jeden ze zdrojů citovaných agenturou Reuters.
O kolik Saúdská Arábie svoji produkci sníží v případě, že Teherán na nabídku kompromisu kývne, však není jasné. V srpnu vytěžilo království z Arabského poloostrova celkem 10,63 milionu barelů za den, oproti červenci o 0,4 procenta méně. V období od ledna do května produkovali Saúdové denně kolem 10,2 milionu barelů ropy.
V případě uzavření dohody mezi oběma zeměmi jsou údajně odpovídajícím způsobem připraveni omezit svoji produkci také Spojené arabské emiráty, Katar a Kuvajt, jež jsou hlavními spojenci Rijádu v rámci OPEC. Co do rozsahu však největší omezení těžby čeká Saúdskou Arábii jakožto zdaleka největšího producenta v rámci OPEC.
Obrat v jednání
V kontextu historie vyjednávání v rámci ropného kartelu lze nabídku Saúdů považovat za významný obrat. Omezovat svůj výstup a tím tlačit cenu suroviny nahoru dosud pouštní monarchie zpravidla odmítala. Naopak se v prostředí klesajících cen snažila svůj podíl na trhu posilovat, a to zejména na úkor cenově méně efektivních producentů.
Strmý pád cen ropy, k němuž došlo v druhé polovině roku 2014, způsobil výrazný nárůst poptávky a stejně tak nezanedbatelný propad těžby v regionech s nákladnější produkcí, například ve Spojených státech. Jednání Saúdské Arábie, jež se mohla opřít o levnou těžbu a prakticky neomezené zásoby, tak v rámci kartelu způsobilo trhliny, neboť někteří z jeho členů si zkrátka nemohli tak levnou těžbu dovolit. Tyto země se dodnes potýkají s rozpočtovými problémy a někde i politickou nestabilitou. Příkladem může být probíhající krize ve Venezuele, jež byla do značné míry spuštěna právě propadem výkupních cen černého zlata na světových trzích.
Vývoj ceny severomořské ropy Brent za poslední 3 roky (v USD za barel)
Dál už to nejde
Situace se postupem času zhoršila natolik, že i obřím producentům typu Saúdské Arábie, Íránu a dalších států Perského zálivu nezbylo, než usednout k jednacímu stolu a začít se zabývat otázkou, jak ceny životodárné tekutiny vyhnat opět nahoru. První pokus o dohodu proběhl již v dubnu. Ztroskotal však na neschopnosti členů OPEC přimět k participaci íránské lídry, kteří se odmítli o jakékoliv dohodě bavit, dokud se jim nenavrátí tržní podíl na úrovni období před uvalením sankcí. To by odpovídalo produkci zhruba 4 milionů barelů za den. To je ovšem ještě více, než činí současná produkce, a pro ostatní členy kartelu tak šlo o požadavek naprosto nepřijatelný.
Na druhý pokus se členové OPEC setkají příští týden v rámci Mezinárodního energetického fóra v Alžírsku. Zda se tentokrát na snížení produkce dohodnou, nelze předjímat. Šance však existuje. Další pomyslný krůček k dohodě právě udělala Saúdská Arábie.
Dále čtěte:
V USA klesají zásoby ropy, světové ceny výrazně rostou
Ropa připsala přes 2 procenta, dohoda o stabilizaci těžby je blízko
Moskva a Rijád chtějí stabilizovat ropný trh. Ve hře je i zmrazení těžby
OPEC v srpnu vytěžil rekordně ropy
