Švédsko, které jako první země Evropy v roce 1661 zavedlo papírové bankovky, by nyní mohlo jako vůbec první stát hotovost zrušit. Elektronické bankovnictví totiž staví mince a bankovky ve Švédsku na vedlejší kolej, dokonce i v některých kostelech je možné platit příspěvky při bohoslužbách platební kartou.
Na penězích v ruce tak podle serveru welt.de trvají už jen starší lidé. „Nechápu, proč ještě vůbec tiskneme nové bankovky,“ řekl někdejší člen legendární kapely Abba Björn Ulvaeus. Je jedním z mnoha Švédů, kteří horují pro zcela bezhotovostní společnost. Platební karty jako standard přijal tento technickým novinkám nakloněný národ za vlastní i při drobných nákupech.
Nově platí také pomocí svých chytrých telefonů. Většina lidí totiž bezhotovostní transakce chápe jako usnadnění všedního života. V městských autobusech a tramvajích mnohdy ani jiná možnost platby není, hotovost totiž řada dopravních společností vůbec nepřijímá. Lístek je za hotové možné zakoupit jen v předprodeji. Alternativou jsou SMS jízdenky. Také některé bankovní domy přešly zcela na elektronické převody peněz. A následují je další. V kostele v jihošvédském Karlshamnu nemusí věřící lovit po kapsách drobné, peněžní příspěvek jednoduše zaplatí kartou. „Mnohokrát mi lidé říkali, že by rádi něco dali, neměli u sebe ale žádnou hotovost,“ vysvětlil pastor Johan Tyrberg důvod, proč má v kostele platební terminál.
Bankovky a mince se ve Švédsku starají jen o tři procenta ekonomiky. Pro srovnání, basilejská pobočka Banky pro mezinárodní platby (BIS) uvádí, že v zemích eurozóny, jíž Švédsko není členem, je průměr devět procent. V USA se hotovostní transakce podílejí na hospodářství sedmi procenty. Příznivci elektronických plateb argumentují větší bezpečností, protože hotovost lze snadněji ukrást. Bezhotovostní obchody jsou prý také bičem na korupci, protože převody lze snadno vystopovat. Rakouský univerzitní ekonom Friedrich Schneider v tom vidí důvod, proč má Švédsko s úplatkářstvím menší trápení než země jako Itálie a Řecko, kde je hotovostní kultura stále ještě pevně zakořeněná. Elektronické platby mají ale i své stinné stránky - kyberkriminalitu. Podle švédské policie se v posledních letech velmi zvýšil počet případů počítačových podvodů. V roce 2000 jich policie v zemi zaznamenala asi 3300, loni jich bylo téměř 20.000. Experti nicméně nepředpokládají, že by hotovost z peněženek brzy zcela zmizela. Podle Larse Nyberga ze švédské centrální banky mince a bankovky přežijí prý jako krokodýl, kterému lidé neustále ukrajují jeho teritorium.
