Vedení českého energetického gigantu ČEZ si loni pohoršilo. Mzdy včetně odměn klesly o 72 milionů korun.
Manažeři ČEZ zažili už určitě lepší časy. Alespoň co se týče peněz. Loni se museli uskrovnit jak kvůli zhoršeným výsledkům firmy, tak kvůli zásahu ministerstva financí Andreje Babiše. Mzdy včetně odměn a tantiém se snížily z 296 milionů korun v roce 2014 na loňských 224 milionů. Rozdělili si je členové dozorčí rady, představenstva, výboru pro audit a další klíčoví manažeři ČEZ. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže se ale na poklesu podepsal také nižší počet členů vedení.
Čistý zisk firmy se loni propadl o osm procent z 22,4 na 20,5 miliardy korun. Výsledek EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy – pozn. red.) se snížil o zhruba desetinu na 65,1 miliardy korun.
Na konečných číslech se nepříznivě odrazila neplánovaná odstávka Jaderné elektrárny v Dukovanech a prodloužení plánované odstávky v Temelíně. Protahuje se také modernizace v uhelných elektrárnách Ledvice a Prunéřov. Výroba elektřiny ve zdrojích ČEZ se proto snížila o tři procenta na 60,9 terawatthodiny. Klíčový je ale vývoj cen elektřiny, které prudce spadly, když je dolů táhl volný pád cen ropy. „Ještě počátkem roku 2015 byla elektřina na úrovni 33 eur za megawatthodinu, aktuálně jsme na úrovni jednadvaceti eur,“ upozorňuje Kříž.
| Peníze pro vedení ČEZ (v mil. korun) | ||
|---|---|---|
| Týká se členů představenstva, dozorčí rady, výboru pro audit a vybraných ředitelů | 2014 | 2015 |
| Mzdy včetně odměn | 296 | 224 |
| Opční smlouvy | 26 | 31 |
| Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění | 48 | 37 |
| Ostatní osobní náklady | 43 | 16 |
| Celkem | 413 | 308 |
Zdroj: Konsolidovaná účetní závěrka skupiny ČEZ za rok 2015
Nižší ceny energie si pak vynutily úspory jak u manažerů, tak u všech zaměstnanců. Celkové personální náklady skupiny ČEZ se snížily z 6,1 miliardy v roce 2014 na 5,2 miliardy v minulém roce. Šetřilo se nejen na platech a odměnách. Klesly rovněž ostatní osobní náklady o jedenáct milionů na 37 milionů korun.
Šetřílek Babiš
Kromě neradostné situace na energetickém trhu, problémů s jadernými elektrárnami nebo omezení větrných elektráren ČEZ v Rumunsku se na nižších příjmech vedení projevil zásah ministerstva financí Andreje Babiše. Resort je největším akcionářem polostátní energetické skupiny.
Na loňské valné hromadě rozhodl, že poprvé od roku 2001 nezíská vedení firmy tantiémy, které se vyplácejí ze zisku společnosti. Od roku 2010 se každoročně mezi představenstvo a dozorčí radu rozdělilo 25,5 milionu korun. Nyní se o tyto peníze příjem členů představenstva a dozorčí rady snížil.
Za tvrdým postupem Babiše je podle informací týdeníku Euro snaha ministra o odvolání šéfa ČEZ Daniela Beneše. Ten čelí Babišově kritice od začátku jeho nástupu na ministerstvo financí. Škrtnutím tantiém Babiš vyslal vzkaz dozorčí radě, která rozhoduje o složení představenstva. Tvrdý postup ale dozorčí radu jen utužil v odporu proti ministrovi financí.
Z trhu se přitom ozývají i jiné názory ohledně Babišových motivů. Podle zdroje z energetických kruhů Babiš tantiémy zrušil jen proto, že se neberou ani v jiných státních firmách, které mají dobré výsledky. Se snahou o odvolání šéfa ČEZ to proto nemusí být zas tak horké. „Je to nepravděpodobné. Beneš má dost spojenců,“ zní jeden názor. Za šéfem ČEZ stojí především premiér Bohuslav Sobotka.
Konec opčních orgií
Oproti roku 2014 si manažeři polepšili jen v případě opčního programu, který představuje část odměn pro vedení energetické skupiny. Opce znamenají právo nakoupit akcie za předem stanovenou cenu. V minulosti nakupovali manažeři akcie za výrazně nižší částku, než byla tržní cena. Nyní už opční program není kvůli omezení maximální výše zisku a poklesu cen akcií ČEZ pro manažery tak atraktivní jako v minulosti. Konkrétně v roce 2008 si přišlo podle výroční zprávy firmy šestičlenné představenstvo na více než 1,15 miliardy korun (téměř 192 milionů na jednoho člena).
V minulém roce využilo vedení ČEZ jen 120 tisíc akcií, ale zaniklo jich 789 tisíc. „Pro výjimky (pro většinu beneficientů nikoli) se otevřel prostor pro využití opce s kladnou hodnotou, i když poměrně nízkou v porovnání s minulostí,“ říká Kříž. Loni využil opce místopředseda představenstva Martin Novák, projektový manažer ČEZ Jaroslav Jakub a šéf Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.
Většina opcí ale využita nebyla, protože akcie ČEZ na burze klesly pod cenu, za kterou mohou manažeři kupovat cenné papíry v rámci opčního programu. Využití opcí tak pro ně ztrácí smysl. V poslední době se akcie ČEZ obchodovaly na úrovních okolo 400 korun, což představuje jedenáctileté minimum.
