Elektrárna Nováky, kterou provozuje firma Slovenské elektrárny, jejíž majoritním akcionářem je Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, prý porušuje evropskou legislativu. Tvrdí to slovenská opozice, která spouští petici za omezení provozu.
Nejsilnější opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) spustila petiční kampaň za odstavení třetího bloku v elektrárně Nováky, který je v testovacím provozu od začátku loňského listopadu. Důvodem je údajně nadměrné znečištění ovzduší jeho provozem.
„Obyvatelé byli vyzváni omezit topení pevným palivem, nejezdit autem, dokonce omezit pobyt venku. Paradoxně právě v této době byl znovu, bez potřebných povolení, spuštěn třetí blok novácké elektrárny,“ uvedl předseda SaS pro okres Prievidza Miroslav Žák.
Poslanec upozorňuje, že v jeho okresu úřady vyhlásily první stupeň smogové situace. SaS již vícekrát upozornila na to, že spalování uhlí z Hornonitranských dolů v bloku uhelné elektrárny Nováky má negativní vliv na zdraví lidí a životní prostředí.
Čtěte o další komplikaci EPH na Slovensku:
Eustream s odvoláním neuspěl. Slovensku zaplatí dvě miliardy
„Z každodenních setkání s lidmi víme, že jim to není lhostejné a jsou naštvaní, že jejich obavám nikdo nenaslouchá. Vyzýváme každého, komu situace není lhostejná, aby se aktivně zapojil do sběru podpisů,“ apeloval Žák.
Politická strana a někteří aktivisté už dříve upozornili, že nový blok elektrárny spustil provoz záměrně potichu a bez potřebných povolení. Problémem má být provoz bez ekologických certifikátů požadovaných Bruselem. Politici proto požádali Evropskou komisi o prověření situace.
„Je zcela evidentní, že lidem z kanceláří a kaváren v Bratislavě je úplně jedno, jestli tady bude, nebo nebude práce,“ reagoval na obvinění SaS premiér Robert Fico, který zdůraznil, že pro něj jsou podstatné stovky pracovních míst navázané na produkci elektřiny v Novákách. Prohlášení SaS vnímá jako cílený politický útok.
Slovenské elektrárny od loňského roku ovládá skupina EPH vlastněná miliardářem Danielem Křetínským. Ta podepsala dohodu o koupi dvoutřetinového podílu za 750 milionů eur (více než 20 miliard korun).
Čtěte také: