Digitalizace a robotizace průmyslu vyvolá radikální změnu organizace práce, zanikne řada pracovních míst. Odhaduje se, že v Česku jich ubude až 53 procent. Na konferenci Směrem k práci 4.0 to dnes řekl ředitel odboru poradců předsedy vlády Vladimír Špidla. Některé profese zaniknou, jiné se přemění. Primárním úkolem bude zvládnout sociální a společenské důsledky těchto změn, dodal.
„Panují obavy, že kvůli digitalizaci a robotizaci zanikne řada pracovních míst. Změny budou, ale vzniknou i nové profese, více lidí bude potřeba třeba ve službách,“ doplnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Špidla digitalizaci přirovnal k průmyslové revoluci, s níž se tehdejší společnost vyrovnávala desítky let. Rychlý civilizační přechod podle něj bude znamenat také vznik globálních nerovnováh.
V Česku by mohla podle studie ministerstva práce a sociálních věcí v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů. Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. V roce 2029 by v Česku mohlo tak být asi 3,9 milionu pracovních míst.
Přečtěte si komentář Ilony Švihlíkové:
Robotizace otevírá dveře dystopiím
Úřad připravil plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání. U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic.
V čínské továrně na elektroniku již většinu zaměstnanců roboti nahradili. Čtěte:
Čapek by se divil: jedničkou v robotizaci bude Čína
Podle ministerstva práce bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. V Česku by to měl být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů.
Současně by se měla podle ministerstva zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou. Podpora by měla směřovat do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří. Pracovník by na ně mohl získat podle plánu grant, zvýhodněnou půjčku či daňové odpisy, zvýšit by se mohly příspěvky úřadu práce při startu podnikání. Svou práci by mohl pracovník nabízet více zaměstnavatelům.
Čtěte dále:
