Vrcholové sportovce, známé umělce, špičkové manažery,ty všechny lze potkat v třeboňských lázních. Užívají si tu relaxačních i léčebných kúr založených předevšímna přírodním zdroji – slatině. Zlatým dolem prosperujících lázní je totiž černá rašelina.
Slatinná lázeň na první pohled neláká, ale její účinky si klienti pochvalují.
Autor: Jakub Hněvkovský
Než vyrazíme na obhlídku lázní Aurora, mimochodem v Třeboni jsou ještě Bertiny lázně, stavujeme se u ředitele obou těchto dvou lázeňských areálů. Jaroslav Bican na důkaz, že jsme ve známých a vyhledávaných lázních, uvádí jména slavných, kteří se tu léčí nebo jen nabírají psychické a fyzické síly. V době naší návštěvy třeba majitel společnosti Koh-i-noor Hardtmuth, která je největším výrobcem výtvarných, školních, hobby a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, nebo herec Lubomír Lipský.
Manažera Vlastislava Břízu, který sem jezdí pravidelně, nepotkáváme, zato šestaosmdesátiletého herce míjíme v jedné z hal. Z plaveckého bazénu míří na oběd a je ochoten si na chvilku nechat zajít chuť a vysvětlit nám, proč do třeboňských lázní jezdí už patnáct let.
„Nejvíc mi svědčí zábaly a bazén,“ tvrdí star českého hereckého nebe. Zajímá nás, jak se vyrovnává s popularitou na místech, kde by chtěl v klidu odpočívat. Vycházíme z toho, že neujde pozornosti většiny lidí, stejně jako naší. „Máte pravdu, budím pozornost. Už raději zdravím předem, abych neurazil, protože si nepamatuju, koho už jsem ten den pozdravil,“ usmívá se legenda tuzemské kinematografie a ochotně pózuje i našemu fotografovi.
Přiznává, že by lázeňskou léčbu potřeboval dvakrát v roce, ale v zimě je už divadelní sezona v plném proudu, a tak v Třeboni pobývá jen v létě. Za tři týdny pobytu prý pozoruje zlepšení. „S kloubama i psychicky se cítím líp. Teď tu byl Mirek Donutil, tak jsme spolu řádili,“ přidává Lipský dalšího VIP klienta lázní na jihu Čech. Doplňuje tak seznam, který jsme získali od vedení lázní. Z pacientů poslední doby jmenujme třeba Romana Šebrleho, Hanu Hegerovou, Jitku Zelenkovou, Ljubu Skořepovou…
Slatinná lázeň nabízí teploa pohyb bez bolesti První cesta pacienta, který přijede do lázní Aurora, nepočítáme-li návštěvu u lékaře, vede k okénku kanceláře s názvem časování procedur. Tady dostává rozpis jednotlivých léčebných akcí, kdy a co s ním budou po celou dobu pobytu dělat. Vydáváme se tady na obhlídku těch nejzajímavějších aktivit. Potkáváme klienty, kteří sem zavítali kvůli pohybovým potížím, i ty, kteří přijeli jen načerpat duševní a fyzické síly. Vedle češtiny je tu slyšet především němčina. Prý deset procent klientely tvoří zahraniční návštěvníci, hlavně Němci. Protože třeboňské lázně jsou založené na slatině, která se využívá pro léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a neurologických onemocnění, dáváme přednost na první pohled trochu odpudivé černé přírodní hmotě. Buď se mísí s vodou a ohřátá na 38 stupňů Celsia nabízí své léčebné účinky ve vaně, nebo si ji pacienti se srdečními potížemi dopřávají neředěnou jen ve formě zábalů na jednotlivé části těla. Samozřejmě jdeme za těmi, jimž z černé husté lázně vykukuje jen hlava. Zcela nazí, což ovšem není vůbec vidět, jsou tu ponořeni 15 minut. Museli by kutat v uhelných dolech bez mytí několik měsíců, aby dokázali tak zabarvit vodu ve vaně. I když věřím, že většina by do jen trochu špinavé vody nevlezla, tady si tu nejvyšší možnou černotu jakoby ze samého pekla nemohou vynachválit. „Jezdíme sem s manželkou, dopoledne máme procedury a odpoledne si užíváme okolí. Vřele doporučuji,“ usmívá se našemu strachu z rašelinové lázně František Oulický z Horního Strašecí ve středních Čechách a doporučuje ještě masáž či sport v bazénu se slanou vodou. I tam tedy nakukujeme, ale příkaz „šlapeme rychle“ nás varuje, že tady se nerelaxuje, ale tvrdě cvičí, a tak raději nezdržujeme. Klienti věří, že jim v Třeboni pomohou
Dagmar Zahradníková, která se o pacienty užívající si takzvané termoprocedury na přírodní bázi stará, vysvětluje, že je třeba si slatinnou koupel užívat v klidu, proto klienty hned nevyžene, ale nechá po koupeli ještě další čtvrthodinku odpočívat. Navíc je neustále kontroluje, aby se jim nic nestalo.
Tentýž program nabízí v jiné chodbě i Marta Šromová, která ovšem připravuje průzračné lázně. Minerální, uhličité, bylinné, jódové, solfatanové, perličkové a kombinované koupele prý také stojí za ponoření, alespoň to tvrdí Hana Čermáková z Prahy, která má tělo poseté stovkami bublinek. Evidentně si lebedí. Před deseti lety jí v Třeboni vyléčili problémy s páteří, teď se sem vrátila po operaci obou kyčlí.
„Doufám, že mi tu zase pomohou. Chtěla jsem jezdit na kole, ale to prý ještě nemohu, tak chodím s hůlkami nordic walking, to je úplně skvělé,“ usmívá se vitální pacientka, která odložila berle před 14 dny.
Nahrává tak tvrzení Marcela Huleho z PR oddělení, který nás lázněmi doprovází. Ten totiž při naší poznámce, že je vidět málo lidí s berlemi, prohodil, že všichni pacienti tu své pohybové problémy už rozchodili. Proto nepřekvapí, že součástí lázní je rozlehlý wellness areál s bazénem, divokou vodou, toboganem, vířivkami, slanou vodou, ale i fitness, squashový kurt, bowling, půjčovna kol, u Bertiných lázní tenisové kurty.
Pacienti jezdí na kolech, nebo provozují nordic walking
Čekali jsme, že budeme potkávat v lázních léčících pohybové potíže především lidi, kteří se bez jakékoli opory jen těžko obejdou. Po první obhlídce nám je jasné, že jsme se naopak dostali mezi klienty lačnící po pohybu. Všichni kolem buď jedou na kolech, nebo si vykračují po vlastních.
Na cestičkách vinoucích se téměř čtyřicetihektarovým lesoparkem na břehu rybníka Svět jsou sice vidět lidé s holemi, ale to proto, že provozují nordic walking. Na první pohled je zřejmé, že zásady tohoto relaxačního sportu nepochytili někde u kávy, tak zdatně si vykračují.
Stačí se rozhlédnout a hned před hlavní lázeňskou budovou na trávníku vidíme skupinku klientů, která obstoupila mladou ženu, jež vysvětluje, jak pohybovat rukama s holemi, abyste zapojili 90 procent svalstva. „Díky zvýšení srdeční činnosti tak bojují chodci s holemi proti kardiovaskulárním chorobám, ale také přenesou část své hmotnosti na svaly paží a odlehčí nohám,“ slyšíme, jak vysvětluje instruktorka přednosti nordic walking. Starší žena, která už skupinku opouští, přesvědčuje čekajícího muže, aby to také zkusil. Ukazuje mu, jak je jednoduché zkoordinovat nohy a ruce. Když pár míjíme, vypadá to, že partner odolá. Asi za hodinku ho ovšem potkáváme už s holemi v rukou.
Aurora a Berta, dva lázeňské areály
Malebné lázně v Třeboni nabízejí pobyt a léčbu ve dvou lázeňských domech – nově zrekonstruovaném zařízení Bertiny lázně z roku 1883 nebo v lázeňském komplexu Aurora na břehu rybníka Svět postaveném v roce 1975. Vedle klasických tří až čtyřtýdenních léčebných pobytů nabízejí rovněž rekondiční a relaxační pobyty. Oba lázeňské domy patří městu Třeboň, což je v tuzemsku výjimka, protože většina je v soukromých rukou.
Jen lázně v Hodoníně patří městu, ovšem fungují jako příspěvková organizace, zatímco třeboňské lázně jsou dvě společnosti s ručením omezeným. Podle ředitele Bicana se třeboňský model přibližuje našim západním sousedům. „V Německu vlastní lázně z 80 procent města a obce, v Rakousku třeba alpské lázničky patří hlavně obcím,“ uvádí ředitel Bican, podle něhož je nejdůležitější, aby vlastník vnímal lázně jako rodinné stříbro. „Je jedno, zda je to jedinec či město. Důležitější je, aby majitel zisk neodčerpával, ale investoval zpět do lázní.“
Sedíme v ředitelské kanceláři u kávy. Na balíčku cukru je nejenom logo lázní, ale i jejich webová stránka a telefon. Mimochodem i obyčejné párátko v restauraci, v níž se později stavujeme na oběd, také propaguje lázně Aurora. Reklamu tu chápou jako samozřejmost.
I proto si jich možná všimly bohaté firmy, které mají na to, aby svým zaměstnancům a klientům dopřály lázeňských radovánek. Není tajemstvím, že si procedur užívají účastníci nejrůznějších kongresů či party, které tu pořádají třeba telefonní operátoři, banky, společnosti letového provozu a podobně.
Zaplaťpánbůh máme plno
Zajímá nás rozdíl mezi Aurorou a Bertinými lázněmi, protože oba areály poskytují stejné léčebné procedury. Bertiny lázně vyhledávají pacienti toužící víc po klidu a rodinné atmosféře, Auroře zase dávají přednost samoplátci, kteří tvoří polovinu klientů. Ten, kdo sem nepřijede šetřit, dopřává si třeba ubytování v apartmánu, stravování v luxusnější ze čtyř jídelen, zaplatí za den pobytu až čtyři tisíce korun, běžnému návštěvníkovi stačí 1650 korun.
„Klienti se k nám vracejí. Zaplaťpánbůh máme plno. Prakticky jsme vyprodaní až do listopadu,“ chlubí se Bican, ředitel Bertiných lázní i Aurory. Lidem prý radí, aby byli rozumní a přišli do lázní sami, nebo je pak přinesou. Ovšem sám si udělá čas na slatinnou lázeň tak maximálně jednou za půl roku. Přesto se nezdá, že by strádal, evidentně ho starost o druhé i o chod a rozvoj lázní baví. V současné době plánuje výměnu oken a zateplení v Auroře, rozšíření kuchyně, výstavbu páté klientské jídelny a rozšíření wellness. Investice, která se připravuje, přijde na 56 milionů korun.
„Roční obrat Aurory je 300 milionů a Berty 150 milionů korun. Městu jako vlastníku nemovitostí odvádíme nájem a zisk investujeme,“ vysvětluje Bican s tím, že ročně využije služeb třeboňských lázní téměř 30 tisíc lidí. Loni měla Aurora 19 500 klientů a Berta 10 tisíc hostů. Přitom v Auroře je 459 lůžek a v Bertě 186, je tedy jasné, že lázeňští hosté spoléhají na ubytovací kapacity soukromníků ve městě, s nimiž lázně mají uzavřené smlouvy.
Podnikatelé těží z lázní**
Zatímco Bertiny lázně historicky patřily městu a jejich návrat do vlastnictví Třeboně byl bezproblémový, privatizace lázní Aurora se velmi táhla. Až v červenci 1998 je vláda bezplatně převedla na město. Lídra a starostu celé tehdejší akce už na radnici nenacházíme. Vedení se vyměnilo, a tak klepeme na dveře místostarosty Zdeňka Mráze, který na naši repliku, že Třeboň je bohaté město díky rybářské firmě a lázním, doplňuje: „Je tu celý komplex prosperujících podnikatelů. Stravování, ubytování, služby, to vše je navázáno na lázeňské hosty. Firmy profitují z lázní. Představte si, že tu máme 50 hospod.“
I tady slyšíme, že lázně a město jedno jsou. Polovina z pronájmu lázní jde hlavně do infrastruktury, výměny sítí a polovina se vrací zpět lázním na jejich rozvoj. V tu chvíli si vzpomínáme na prokuristu lázeňské společnosti Zdeňka Chaloupku, který nás ještě v areálu Aurory přesvědčoval, že lázně se s městem hodně prolínají.
„Vazby na město jsou naprosto nekomplikované. Znám případy, kde to nefunguje, hlavně v infrastruktuře, jako jsou parky, komunikace, kolonády. Města s lázněmi se dohadují, kdo to má provozovat, komu to přináší zisk. To v Třeboni není,“ míní Chaloupka. Od něj se také dovídáme, že Aurora platí městu za nájem přibližně 45 milionů korun a Berta přes 20 milionů.
Prosperitu Třeboně, která úzce souvisí s lázněmi, dokumentují třeba i ceny nemovitostí. Patří tu k vyšším, než by bylo v městě s 8800 obyvateli běžné. „Soukromí investoři staví apartmány i byty. Krizi v zájmu o pozemky necítíme,“ tvrdí místostarosta s tím, že pro město je opravdu výhodné vlastnit lázně.
