Nikdo zatím není schopen stoprocentně říct, jestli dopravní systém Hyperloop bude fungovat. Jeho příznivci ale již nyní slibují, že bude levnější a efektivnější než standardní druhy dopravy. Minimálně by to mělo platit ve Skandinávii.
Hyperloop by švédský Stockholm s finskými Helsinkami mohl spojit rychleji, levněji a za výhodnějších podmínek pro konečného zákazníka. Alespoň to tvrdí studie poradenské společnosti KPMG, kterou vypracovala na zadání FS Links, partnerské společnosti kalifornského Hyperloop One vizionáře Elona Muska.
Podle analýz KPMG by Hyperloop ve Skandinávii na jeden kilometr ušetřil až 16 milionů dolarů (zhruba 390 milionů korun) oproti standardní vysokorychlostní železnici. V případě Hyperloopu by měl vyjít na 40 milionů dolarů (necelá miliarda korun).
Pro srovnání jeden kilometr pomalejší a podle příznivců Hyperloopu i méně efektivní kalifornské vysokorychlostní železnice podle odhadů Světové banky vyjde na 56 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) za kilometr.
Ze Stockholmu do Helsinek za půl hodiny, slibují zastánci Hyperloopu (zdroj: Hyperloop One).
Levněji by měl skandinávský Hyperloop vyjít podle KPMG i při srovnání s britským projektem rychlovlaku z Londýna do Birminghamu. Ten při přepočtu na jeden kilometr vychází na 111 milionů dolarů (2,7 miliardy korun). Celková cena stavby Hyperloopu, který by měl propojit baltický region, by měla činit 21 miliard dolarů (přibližně 5 bilionů korun).
Hyperloop by podle zastánců projektu měl být i rychlejší. Cesta letadlem na trase Stockholm-Helsinki v současnosti trvá něco přes hodinu. Muskův systém, který by se údajně mohl pohybovat rychlostí necelé tisícovky kilometrů za hodinu, by měl celou cestu zvládnout za třicet minut.
| Co je to Hyperloop? |
|---|
| Hyperloop představuje systém uzavřených vzduchotěsných trubek. Uvnitř nich by se ve vzduchoprázdnu měly pohybovat kapsle s cestujícími. Minimální tření ve vnitřním prostředí trubek by kapslím mělo umožnit dosažení rychlosti srovnatelné s leteckou přepravou. Společnost Hyperloop One již technologický princip, na kterém by systém měl fungovat, úspěšně otestovala. Plně funkční Hyperloop však na svou světovou premiéru stále čeká. Ukázky hotového zařízení v praxi by se veřejnost měla dočkat do konce tohoto roku. |
Projekt Nordic Hyperloop se dělí na tři dílčí části. Jednu z nich tvoří dvě domácí trasy, které ve Švédsku spojí Stockholm s Uppsalou. Na protějším pobřeží Baltu pak povede linka, která propojí finská města Helsinki a Turku. Mezinárodní trasa mezi Stockholmem a Helsinkami pak povede pod hladinou moře v tunelu vyhloubeném pod Alandskými ostrovy.
| Přečtěte si, co plánují v oblasti dopravy Rusové: Rusové připravují vlastní Hyperloop. Má být levnější  |
Do karet Hyperloopu na úkor rychlovlaků údajně hraje také rychlost výstavby. Na pevnině by systém mohl být postaven již během osmi let. Stavba podvodního tunelu by si pak navíc mohla vyžádat ještě čtyři roky. Během té doby však systém na pevnině již bude fungovat.
Udržet cenu pro koncového zákazníka nízko by pak mělo pomoci velké množství přepravených lidí. Systém by podle analýz mohl ročně přepravit necelých 43 milionů cestujících. Průměrná cena jízdenky by se na mezinárodní cesty měla držet na 28 dolarech (zhruba 700 korun).
I při nízkých cenách by každoroční zisk mohl pro společnost přinést něco mezi 900 milionů až 1,2 miliardy dolarů. Úvodní investice by prý měly být splaceny během dvou desetiletí.
