K dlouhé řadě vládních koncepcí a strategií přibyla jedna nová. Ministerstvo průmyslu a obchodu protlačilo schvalovacím řízením návrh surovinové politiky. Výměnou za hladké schválení však obětovalo část svých původních plánů. Z návrhu například zmizely jakékoli zmínky o budoucí těžbě uranu u Brzkova na Vysočině.
Právě záměr otevřít nový uranový důl se stal terčem nejsilnější palby kritiků. Ministerstvo průmyslu dosud argumentovalo tím, že Česko musí udržet těžařské know-how a také najít novou práci pro horníky z téměř vyčerpaného dolu u Dolní Rožínky. Starosta Brzkova Aleš Bořil upozornil, že vládní obavy o pracovní místa horníků na Vysočině jsou zbytečné. Odcházející zaměstnanci mohou najít uplatnění v průmyslové zóně v Bystřici pod Pernštejnem, kde výrobce autodílů Cooper-Standard vytvoří až 500 pracovních míst.
O možnosti těžby lithia v Česku čtěte více:
Lithiová velmoc Česko: v boji o nový investiční hit přituhuje
Miliardář Janeček by jako první mohl v Česku těžit lithium
Ministerstvo průmyslu naopak „zaregistrovalo“ dříve přehlížené lithium, které se díky rostoucímu využití v bateriích stává středem pozornosti těžařů. Pod Českem se může nacházet až 142 milionů tun lithia, z toho 2,3 milionu tun patří do kategorie vyhledaných zásob. Vážný zájem o těžbu v Krušných horách a na Sokolovsku má několik firem, mezi nejaktivnější patří skupina RSJ byznysmena Karla Janečka a česko-australský podnik Geomet.
Novou koncepci nakládání s nerostným bohatstvím a dalšími surovinami sepsalo ministerstvo průmyslu a obchodu v minulém roce, posuzování a připomínkování návrhu běželo od loňského října. Četní kritici upozorňovali na fakt, že text surovinové politiky je příliš obecný a nekonkrétní. A to i ve srovnání s původní vládní strategií z roku 1999.
Přečtěte si o lithiové velmoci:
Dvě miliardy místo milionu. Čína hodlá ovládnout trh s lithiem a na cenu nehledí
