Výkon českého stavebnictví byl na konci prvního čtvrtletí letošního roku z 28 zemí Evropské unie čtvrtý nejhorší. Vyplývá to z kalendářně očištěných údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví od začátku roku do konce března meziročně kleslo o 2,2 procenta. V zemích Evropské unie stavebnictví v souhrnu vzrostlo o 2,6 procenta. Jedním z důvodů je malé množství veřejných dopravních zakázek.
Nejvíce stavebnictví vzrostlo v Maďarsku, téměř o čtvrtinu. Následovaly Irsko (o 21,2 procenta) a Estonsko (o 20,4 procenta). Irsko si udrželo pozici z konce loňského roku, Maďarsko bylo tehdy poslední. České stavebnictví si v porovnání s koncem prosince 2016 o čtyři místa pohoršilo.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice Václava Matyáše se není čemu divit, protože první čtvrtletí kopírovalo propad z loňského roku. „Inženýrské stavitelství, jehož nejpodstatnější součástí je dopravní infrastruktura, bylo na nižší úrovni než v krizových letech. Varující a silně znepokojivý je objem nově vypsaných veřejných zakázek, který je oproti loňskému roku o třetinu nižší. Dosavadní vývoj českého stavebnictví nevytváří předpoklady pro to, aby se v porovnání s ostatními zeměmi unie umístilo v horní části. Obávám se, že propad může pokračovat,“ sdělil Matyáš.
Nejlepší země EU v meziroční změně výkonu stavebnictví v zemích EU na konci 1. čtvrtletí | |
---|---|
Země | Index (v procentech) |
Maďarsko | 24,6 |
Irsko | 21,2 |
Estonsko | 20,4 |
Slovinsko | 20,1 |
Kypr | 17,9 |
Zdroj: Eurostat
Za Českem byly na konci března už pouze Španělsko, kde stavebnictví pokleslo o 3,6 procenta, Lucembursko (pokles o 7,4 procenta) a Slovensko (minus 7,9 procenta).
Na konci loňského roku patřilo devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávali peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví jim v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci března byly v nejhorší desítce už pouze čtyři země východního bloku.
Přečtěte si také: