Lidé poctivě splácí svoje hypotéky, ale úvěry na kreditní kartě zanedbává celá šestina jejich majitelů.
V době ekonomické konjunktury, kdy se nezaměstnanost v Česku drží kolem pěti procent a zvyšují se mzdy, lidé ve velkém nesplácí úvěry z kreditních karet. Zatímco hypotéky nesplácela podle posledních údajů České národní banky jen necelá dvě procenta jejich majitelů, u karet bylo neplatičů skoro 17 procent. Nezvládají tak splácet celkem 4,2 miliardy korun.
Úroky na kreditkách jsou přitom dost vysoké, v průměru kolem 25 procent ročně. Když se tedy majitel karty zpozdí, zaplatí při půjčce 10 tisíc korun za měsíc zhruba dvě stě korun. K tomu je třeba přičíst poplatky za prodlení. Pro banky je to skvělý byznys v době, kdy jsou mezibankovní úrokové sazby téměř na nule a stát si za dluhopisy pomalu nechává platit.
Počet kreditek se navíc rychle zvyšuje. Zatímco v roce 2008 jich mezi lidmi bylo 1,3 milionu, v roce 2016 je to 2,3 milionu. Banky je klientům aktivně nabízejí, i když s nimi někteří lidé neumějí zacházet. Jak ukázal letošní průzkum finanční gramotnosti České bankovní asociace, více než polovina dotazovaných lidí nevěděla, jaké jsou rozdíly mezi kreditní a debetní kartou. Mohou tak mít pocit, že je to půjčka zadarmo, protože po určitou dobu neplatí za půjčku žádný úrok. A protože většina lidí nemá přesný přehled o svých výdajích a příjmech, velice snadno hospodaří do mínusu a není schopná peníze na účet vrátit. A stává se jim to opakovaně.
| Přečtěte si, proč lidé nedokáží ušetřit: Proč neumíme šetřit  |
Dokládají to čísla inkasní firmy M.B.A. Finance, která patří v Česku k největším. Pětina neplatičů je v prodlení se splácením dvakrát do roka a 4 procenta dokonce třikrát. Řada lidí se tak dostává do dluhové spirály. „U kreditek mají problémy se splácením lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním, kteří peníze utratili v rámci běžného rodinného rozpočtu a nemají na to, aby mohli peníze na kartu vrátit. Takže jsou v pasti a vlastně pořád mají půjčku za vysoký úrok,“ říká Vratislav Kopačka z M.B.A. Finance.
Oslovené banky nicméně tvrdí, že se jich problém netýká a mají převážně zodpovědné klienty. „U našich kreditních karet nepozorujeme trend, který naznačujete,“ říká například Kristýna Havligerová z České spořitelny.
| Nesplácené úvěry (úvěry v selhání; v procentech) | |||
|---|---|---|---|
| období | spotřebitelské úvěry | kreditní karty | hypotéky |
| 07/2016 | 9,67 | 16,86 | 1,86 |
| 07/2015 | 12,13 | 14,36 | 2,53 |
| 07/2014 | 12,21 | 13,36 | 2,91 |
| 07/2013 | 12,22 | 12,76 | 3,20 |
| 07/2012 | 12,31 | 11,88 | 3,13 |
| 07/2011 | 12,23 | 12,42 | 3,22 |
| 07/2010 | 10,09 | 6,07 | 3,08 |
| 07/2009 | 7,86 | 5,36 | 2,07 |
| 07/2008 | 6,55 | 4,29 | 1,40 |
Zdroj tabulky: ČNB
Dále čtěte:
Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“
Dluh Čechů roste. Za rok o 134 miliard
