Velkovýkrmny prasat, kuřat, skotu. To je nový trend v zemědělství po celém světě. Zvyšující se poptávka po levném mase nutí producenty, aby chovy byly co největší. Z farem se stávají průmyslové podniky, jež chrlí dobytek, který je doslova předávkován léky, zejména antibiotiky.
Spotřeba masa ve světě stále stoupá a projevuje se to na počtu dobytka. V roce 2000 to bylo 15 miliard kusů hospodářských zvířat, loni už počet vrostl na 24 miliard kusů, uvedla organizace Worldwatch Institute. Nejvíce se koncentruje chov slepic, kuřat a prasat.
Pionýry v tomto směru jsou Spojené státy, které se značně vzdálily romantické představě známé z westernů, kdy kovbojové ženou stáda dobytka přes nekonečné pastviny. Farmy mají často dobytek pod střechami v počtu desítek tisíc kusů. V USA je na 50 tisíc zařízení, jež jsou kvalifikována jako megafarma.
| Megafarma |
|---|
| Ve Spojených státech to je farma, která koncentruje hospodářská zvířata. Má alespoň 125 tisíc kuřat, 82 tisíc slepic, 2500 prasat, 700 dojnic nebo 1000 kusů skotu na maso. Kontroverzní jsou proto, že chovají zvířata namačkaná na malém prostoru a znemožňují jim přirozený pohyb. Mnohá z nich jsou celý život pod střechou. Odpůrci těchto farem upozorňují i na to, že jsou zvířata v těchto obrovských chovech často nadopovaná léky, zejména antibiotiky, aby plošně chov neonemocněl. Příznivci naopak tvrdí, že zvířata jsou bezpečně držena od predátorů a nosičů chorob. Efektivněji se kontroluje množství denního světla, vody a krmení, proto je provoz takových chovů ekonomičtější než u tradičních farem. |
Megafarmy podle OSN tvoří celosvětově 72 procent chovů drůbeže, 42 procent chovů nosnic pro vejce a 55 procent produkce vepřového masa.
Intenzivní farmy se rozrůstají i po Velké Británii, upozornil deník Guardian a Bureau of Investigative Journalism. Za posledních šest let jejich počet vzrostl o čtvrtinu na 789 podniků, které splňují americká kritéria.
The changing face of British farming from The Bureau on Vimeo.
V souvislosti s brexitem se ochránci zvířat obávají, že jejich počet bude narůstat v rámci „amerikanizace“ britského zemědělství.
Emma Slawinski, šéfka kampaní z Compassion in World Farming, tvrdí, že hlavním problémem magafarem po celém světě je to, že se plošně podávají zvířatům antibiotika, ať už je potřebují nebo ne, aby se zabránilo potenciálnímu šíření nemocí.
„Průmyslově chovaná zvířata dostávají pravidelně v krmivu i ve vodě antibiotika kvůli vyššímu riziku onemocnění, pokud jsou držena ve vysokých množstvích pohromadě. Existují pádné důkazy, že nadměrné používání antibiotik v zemědělství vede k rezistenci na antibiotika v humánní medicíně,“ řekla s tím, že by se měly změnit standardy chovů, pokud musí být zvířata takto udržována „zdravá“.
Jak přispět k ochraně klimatu? Nejíst maso. Čtěte více:
Biochemik odvrací lidstvo od masa krvavými veganskými hamburgery
Magafarmy většinou vlastní velké nadnárodní zemědělské koncerny (americký Cargill, brazilská společnost JBL) a dodávají maso do velkých řetězců. Naopak drobné zemědělce intenzivní farmaření vytlačuje z trhu. „Místní zemědělci přispívají lokální ekonomice, místní komunitě. Ve velkých farmách zisk putuje americkým společnostem,“ postěžovala si Pippa Woodsová z britské asociace rodinných farem.
Provozovatelé magafarem oponují tím, že zvířata mají stabilní životní podmínky. Centrálně je řízena teplota, vlhkost, světlo, veterinář je neustále k dipozici. A provozní náklady jsou nižší než u malochovů. Touha lidí po levném mase tak má velký dopad na podobu chovu.
Dále čtěte:
Telecí z vepře, jedovaté olivy. V Evropě přibývá podvodů s potravinami
Ryby ohrožuje „žravost“ Američanů. Spasit je mohou mořské řasy
Čína si zpustošila půdu. Zdravé jídlo se stalo luxusem
