Skupina Arca Capital Pavla Krúpy hodlá žalovat Moneta Money Bank, naopak Spolek menšinových akcionářů Agrobanky obnoví spor vůči České národní bance. Důvodem je krach Agrobanky v roce 1996 a následný prodej její zdravé části do rukou amerického kolosu General Electric (GE) o dva roky později. Arca se stala akcionářem Agrobanky. Zároveň se skupina snaží skoupit akcie od podílníků Agrobanky, které chce případně i zastupovat.
V obou případech přitom může jít o miliardové částky. Aktivistický investor Krúpa chce vymáhat peníze po Moneta Money Bank (dříve GE Money Bank) ze skupiny General Electric, jejíž akcie se obchodují na pražské burze.
„Chceme zažalovat o náhradu škody celou skupinu General Electric, chceme adekvátní náhradu za majetek Agrobanky řádově v miliardách korun,“ zdůrazňuje Krúpa. Kromě General Electric hodlá podat žaloby na náhradu škody rovněž na představenstvo, dozorčí radu a likvidátora. Reálným Krúpovým cílem ale bude koncern General Electric.
„Proti Moneta Money Bank nebyly vzneseny žádné nároky a z našeho pohledu považujeme kauzu Agrobanky za uzavřenou,“ uvedla k hrozbě sporů Milada Veselá, mluvčí Moneta Money Bank.
Nicméně Arca Capital se již v Agrobance činí. Krúpa poslal dopisy guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi a představenstvu a likvidátorovi banky, kterou je společnost Value Added zastupovaná Petrem Čermákem. Napadá v nich uzavřené dohody o narovnání s GE Money Bank, v jejich rámci již získala část akcionářů vyplaceno zhruba 560 milionů korun. Šlo o patnáct procent z nominální hodnoty akcie Agrobanky.
Peníze ale získali jen pro vlastníky Agrobanky, kteří se k dohodám s GE Money Bank přihlásili. „Narovnání bylo dané jenom pro některé akcionáře. Někteří akcionáři o něm vůbec nevěděli,“ tvrdí ovšem Krúpa. A tím také nedostali peníze od americké skupiny General Electric.
Opačný názor má však Čermák. „Všichni akcionáři měli možnost se k těm dohodám přihlásit,“ uvádí. Krúpa ovšem zároveň tvrdí, že se peníze měly vymáhat přímo do likvidačního zůstatku. Podle Čermáka se však zvolila lepší varianta. „Kdyby to šlo do likvidačního zůstatku, tak peníze akcionáři ještě nemají. Pro akcionáře, kteří uzavřeli dohody, to bylo jednoznačně výhodnější, protože ty peníze mají už zhruba dva roky.“
Čtěte více o historii kolem Agrobanky: Zombie pořád kouše
Kromě vyplacených 560 milionů se bude vyplácet akcionářům ještě dalších 177,5 milionu korun v podobě likvidačního zůstatku. Agrobanka totiž vyhrála soudní pře, které likvidaci banky bránily. Podle Čermáka by likvidace bankovního domu mohla skončit v polovině příštího roku.
Krúpa ale není jediný, kdo se připravuje na právní bitvy. Opětovně chce rozběhnout žalobu na Českou národní banku (ČNB) Spolek menšinových akcionářů Agrobanky (dříve Sdružení menšinových akcionářů Agrobanky). „Máme žalobu na Českou národní banku pro nesprávný úřední postup. Ta poběží,“ uvádí předseda spolku a člen dozorčí rady Agrobanky Jiří Kellner.
K výši požadované částky se vyjadřovat nechtěl. „Může to být nula až po x miliard korun. Vše bude záviset na rozhodnutí soudu,“ uvádí. V roce 2002 v médiích k částce uvedl: „Požadujeme náhradu ve výši 1,5násobku nominální hodnoty podílu na kapitálu plus úroky.“ Šlo by tak zcela jistě o miliardy korun. ČNB se ke sporu nevyjádřila.
Centrální banka se nicméně bude zabývat podnětem od Arca Capital, aby prošetřila proces likvidace a činnost likvidátora. „ČNB se k požadavku staví jako ke každému jinému podnětu od veřejnosti, tedy jej prověří,“ uvádí Markéta Fišerová z centrální banky.
Na bývalou Agrobanku uvalila centrální banka nucenou správu v roce 1996. V té době stáli v čele banky drsňáci z Motoinvestu v čele s Pavlem Tykačem.
