Tlak na poplatky, nízké úrokové sazby a splatnost vysoce úročených dluhopisů snižují bankám zisky.
V minulém roce rostl zisk zejména velkých bank jen díky tomu, že prodaly podíly v platební asociaci Visa Europe. O miliardy korun si polepšily například Česká spořitelna nebo Československá obchodní banka. V letošním roce už se však příliv miliard korun nebude opakovat, a banky se tak budou muset smířit s horšími výsledky.
„V letošním roce budou zisky ještě klesat,“ zdůrazňuje analytik bankovního sektoru Milan Lávička z J&T Banky. Podobně se vyjadřuje analytik ratingové agentury Moody’s Arif Bekiroglu. „Nízké úrokové sazby a konkurence na trhu snížily čisté úrokové marže. Výsledkem je pokles zisků z velmi vysokých úrovní. Očekáváme, že zisky budou dále slábnout v nadcházejících čtvrtletích,“ prohlásil.
| Výsledky největších bank v ČR v miliardách korun | ||
|---|---|---|
| čistý zisk 2016 | čistý zisk 2015 | |
| ČSOB | 15,1 | 14 |
| Česká spořitelna | 15,5 | 14,3 |
| Komerční banka | 14,1 | 13,1 |
| UniCredit Bank ČR a SR | 6 | 5,6 |
Zdroj: Banky
Ukazuje se, že banky propad úrokových sazeb k nule nedokázaly nahradit ani zvýšeným objemem obchodů. Například v minulém roce se dařilo bankám prodávat především hypoteční úvěry, jejichž objem dosáhl rekordní výše 218 miliard korun.
Nízké úrokové sazby navíc kromě úvěrových obchodů nepříznivě ovlivňují příjmy z portfolia dluhopisů (především státních), které banky vlastní. „Aktuální úrokové sazby jsou nižší, než je průměr portfolia bank,“ uvádí Lávička.
Čtěte o možné megatransakci v českém bankovnictví:
UniCredit na prodej. Za českou a slovenskou odnož mohou Italové dostat 90 miliard
Bankovním domům totiž končí splatnost například státních dluhopisů, které koupily v minulosti s vyšším výnosem. A z utržených peněz pak nyní nakupují dluhopisy, které jsou však úročeny již nižší sazbou. Tím pádem se bankovním domům snižují úrokové příjmy. Podle informací z bankovních kruhů přitom budou bankám docházet „staré“ státní dluhopisy ještě v příštích dvou letech, což bude srážet jejich zisky.
Kromě propadu úrokových příjmů zmiňuje Bekiroglu ještě další faktor, který nepříznivě ovlivňuje příjmy bank. A tím je pokles příjmů z poplatků z platebních karet. Ten způsobilo opatření Bruselu, které snížilo takzvané mezibankovní poplatky za používání platebních karet. Jen největší banky přišly o stamiliony korun.
Dále čtěte:
Visa snížila poplatky za výběr z bankomatu. Velcí hráči přijdou o desítky milionů
Soumrak kartového byznysu? Visa a MasterCard mohou přijít o miliardy
Čechu, otřes se! Pro rakouské banky jsme zlatý důl
