V loňském roce rostly nejvíce výdělky lidem zaměstnaným v ozbrojených silách země a pracovníkům s podprůměrnými mzdami. Vojáci a policisté si polepšili v průměru o 11,5 procenta a na výplatních páskách měli měsíčně 31 584 korun. Za jediný rok jim vzrostly platy více než za předchozí čtyři roky dohromady. Druhý nejvyšší meziroční nárůst mezd zaznamenali pracovníci ve službách a prodeji, kterým jejich podprůměrná mzda vzrostla o 7,1 procenta na 18 924 korun.
Průměrná měsíční mzda loni vzrostla na 29 061 korun z předchozích 27 811 korun. “Čerstvá data potvrzují, že růst mezd zrychluje. Děje se tak u všech vrstev zaměstnanců. Výdělky se loni zvýšily hlavně v dolní polovině mzdového spektra,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu Jitka Erhartová. Nárůst platů souvisí s růstem minimální mzdy i s rostoucí poptávkou po pracovních silách na středně kvalifikovaných pozicích, dodala.
Pomocným dělníkům, kteří jsou nejhůře odměňovanou pracovní silou, vzrostla loni mzda o 6,7 procenta na 16 874 korun. Šlo o třetí nejrychlejší nárůst. Naopak nejpomalejší růst zaznamenali řídící pracovníci, kteří mají v Česku nejvyšší mzdy. Loni si polepšili v průměru o 2,3 procenta na 62 246 korun měsíčně.
Ženy zůstávaly nadále hůř odměňované oproti mužům. Jejich průměrná mzda byla loni 25 283 korun, což bylo o pětinu méně než u mužů. Na vedoucích pozicích měly ženy průměrnou mzdu oproti svým kolegům nižší o 27 procent. Přes 100 tisíc korun měsíčně si loni vydělávalo půl procenta žen a 1,9 procenta mužů.
Spočítejte si svoji čistou mzdu:
Mzdy se liší i podle odvětví. V ubytování, stravování a pohostinství braly mzdy nižší než 16 tisíc korun dvě třetiny zaměstnanců, v administrativních a podpůrných činnostech pak téměř polovina. Mezi typická nízkovýdělečná zaměstnání patří číšníci a servírky, pracovníci ostrahy, uklízeči, pouliční prodejci, pomocníci v kuchyni, švadleny, dělníci v oblasti výstavby budov nebo pomocní nekvalifikovaní pracovníci ve službách. Na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech a také v peněžnictví a pojišťovnictví pobírala více než třetina zaměstnanců mzdy nad 50 tisíc korun.
Přečtěte si také:
Němci zvyšují tlak na české dopravce: Plaťte řidičům naši minimální mzdu
V krajích byli nejlépe placeni lidé v Praze, kde průměrná mzda meziročně stoupla o 4,3 procenta na 37 931 korun. Nadprůměrné mzdy pobírali ještě zaměstnanci ve Středočeském kraji, a to 29 338 korun. Ostatní kraje za průměrem zaostaly. Nejnižší mzdy a navíc s nejnižším meziročním nárůstem zůstávají v Karlovarském kraji. Mzdy se tam přehouply přes 25 tisíc korun, což bylo o 3,7 procenta více než předloni. Nejrychlejší tempo růstu zjistili statistici ve Zlínském kraji, kde výdělky stouply o 6,9 procenta.
Z hlediska věku a pohlaví pak nejvyšší mzdy pobírají muži mezi 40 a 44 lety, kteří vydělávají v průměru 35 964 korun. Ženy dosahují nejvyšších výdělků po šedesátce, kdy mzdy dosahují v průměru 28 609 korun. Rozptyl výdělků ve věkových kategoriích je značný. Zatímco muž či žena po čtyřicítce dosáhne na manažerské pozici průměrné měsíční mzdy 71 070 korun, pomocný dělník před dosažením 60. roku věku dostává v průměru 15 768 korun. Nejvíce zaměstnanců je ale v Česku zařazeno do statistické třídy technických a odborných pracovníků, jejichž průměrná mzda přesahuje 32 tisíc korun hrubého. Nejpočetnější je v této třídě věková kategorie okolo 40 let věku, která si vydělá zhruba 34 tisíc korun.
Dále čtěte:
