Babiš bude méně solit toastový chléb. Dostal na to 100 milionů. EU podporuje i Dospivu, Strnada či Krska s Čmejlou.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dokázalo v posledních měsících pod vedením Jana Mládka aspoň zčásti dohnat zoufalé zpoždění v čerpání evropských fondů. Jak týdeník Euro zjistil z přehledu podpořených projektů v oblasti výroby a služeb, mezi nejúspěšnějšími žadateli jsou firmy ovládané českými miliardáři – včetně Andreje Babiše a Marka Dospivy ze skupiny Penta.
Prvenství zatím drží výrobce nákladních aut Tatra Trucks, který chce investovat 415 milionů korun do snížení energetické náročnosti závodu v Kopřivnici. Podnik vlastněný českými byznysmeny Jaroslavem Strnadem a René Materou má z evropských fondů získat téměř 125 milionů korun. Výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS, vlastněný Strnadovým synem Michalem, dostane 89 milionů korun na modernizační program.
Na druhém místě je firma Pekárna Zelená Louka náležící do holdingu Agrofert spjatého s ministrem financí Andrejem Babišem. Pekárna má čerpat dotaci 100 milionů na inovativní výrobu toastového chleba. Zmíněná inovace má dle databáze podpořených projektů vedené ministerstvem pro místní rozvoj spočívat v odstranění konzervantů, redukci soli, prodloužení trvanlivosti a zlepšení chuťových vlastností.
Čtěte: Podvod? V žádosti o dotace na Čapí hnízdo měly být nepravdivé údaje
Mezi úspěšnými žadateli lze nalézt i další firmy spjaté s Babišem či nově jeho rodinným fondem. Kostelecké uzeniny budou čerpat sedm milionů korun na snížení energetické náročnosti výroby, chemička Fatra na stejný účel obdrží necelých pět milionů korun z unijních fondů.
Letadla i levné letenky
Udílení dotací velkým podnikům a kapitálovým skupinám nepovažují někteří pozorovatelé za správné. „Je potřeba se zamyslet, zda by měly větší obchodní společnosti vůbec mít nárok na dotace. Podle mého názoru to není zcela vyloučené ve specifických případech vývoje a inovací. Rozhodně však platí, že běžný rozvoj by si tito velcí hráči měli být schopni zajistit sami. Podpora by měla směřovat k menším firmám“ reagoval právník Transparency International Petr Leyer.
Ze společností, které mají z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) získat přes 50 milionů korun, lze dále jmenovat Aero Vodochody Aerospace (vlastněné československou finanční skupinou Penta), Škodu Transportation (tu vlastní Tomáš Krsek, Marek Čmejla a další čeští byznysmeni) a Slovácké strojírny průmyslníka Jiřího Rosenfelda. Dotace obvykle pokrývá 30 až 50 procent uznatelných nákladů projektu.
Mezi úspěšnými žadateli se prosadily i firmy mimo tradiční obory českého průmyslu. Vyhledávač levných letenek Kiwi.com, dříve působící pod jménem Skypicker, získá téměř 88 milionů určených na centrum sdílených služeb. Do dynamicky rostoucí firmy založené Oliverem Dlouhým kapitálově vstoupila řada investorů, menší podíl zde má i bývalý šéf ČEZ Martin Roman.
Čtěte: Hon na Pentu. Slovenská opozice oživuje Gorilu
Samozřejmě že neuspěly jen podniky s českými vlastníky. Na dotace v rozmezí od 60 milionů do 95 milionů korun dosáhnou také výrobci autodílů Valeo Výměníky tepla, Magna Exteriors Bohemia a Daido Metal Czech se zahraničními majiteli.
Viditelný pokrok
Podle aktuálních údajů ke konci února stihli úředníci ministerstva průmyslu a jemu podřízené Agentury pro podnikání a inovace (API) schválit 1817 projektů v celkové hodnotě 32 miliard korun. Přislíbená výše dotací činí v souhrnu 13,5 miliardy korun, což představuje pouhý zlomek ze 117 miliard určených na modernizaci českého průmyslu v období let 2014 až 2020.
Oproti situaci z konce loňského roku se nicméně jedná o viditelný pokrok. V té době padlo rozhodnutí o přidělení pouhých čtyř miliard korun. Čtvrtinu „rozdělených“ peněz přitom tehdy tvořily náklady na mzdy, provozní výdaje, marketing či vzdělávání státních úředníků.
Evropská komise schválila OP PIK jako první program již v dubnu 2015. Poté však čerpání peněz nabralo zpoždění. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s agenturou CzechInvest (po jejím rozdělení se správy dotací ujala API) totiž nestíhalo vyřizovat tisíce podaných žádostí o dotace. Terčem kritiky je též složitý monitorovací systém MS2014+, jehož zavedení prosadilo ministerstvo pro místní rozvoj vedené Karlou Šlechtovou.
Dále čtěte:
