Vyšší náklady na práci než v Česku mají zaměstnavatelé v Evropě jen ve Francii a na Slovensku. Nejvíce zatěžují zaměstnavatele takzvané odvody, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Vyplývá to z analýzy, v níž společnost Deloitte porovnávala celkové mzdové náklady zaměstnavatele a čistý příjem pracujících v 19 evropských zemích.
Náklady zaměstnavatele zabírají přední příčky především u zaměstnanců s nižšími příjmy, vyplývá ze studie. Při ročním hrubém příjmu do 25 tisíc eur je před Českem jen Francie a Slovensko. Při příjmu 75 tisíc eur je pak Česko na šestém místě.
„Čistý příjem zaměstnanců s vyššími příjmy je v Česku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoký, a to díky jednotné sazbě daně z příjmů. Náklady zaměstnavatele však také zabírají přední příčky, především u zaměstnanců s nižšími příjmy. Ve srovnání čistého příjmu je Česko na předních pozicích, a to především díky rovné sazbě daně, respektive neexistenci progresivního zdanění,“ uvedla manažerka z daňového oddělení Deloitte Lucie Rytířová.
Náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Celkový hrubý roční plat v eur (25 000 eur, 675 tisíc korun, 56 250 korun měsíčně).
Náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Celkový hrubý roční plat v eur (75 000 eur, 2,025 milionu korun, 168 750 korun měsíčně).
Modře čistý příjem, světlezeleně daně, tmavomodře sociální pojištění odváděné zaměstnancem, tmavozeleně sociální odvody zaměstnavatele. Zdroj: European salary survey 2016/Deloitte
Při srovnávání nákladů na zaměstnance hraje zásadní roli pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel musí hradit za své zaměstnance. V mnoha státech toto pojistné není 'zastropováno' nebo jen částečně (ČR). Zaměstnavatele navíc limitují i zákonné minimální mzdy, doplnil manažer v daňovém oddělení v Deloitte Robert Bezecný. Nejvíce v Lucembursku (od 1923 eur) a Belgii (od 1502 eur), nejméně v Portugalsku (530 eur) a na Slovensku (405 eur).
Francie, Itálie, Švédsko, Belgie a Rakousko jsou země s nejvyššími příspěvky do systému sociálního zabezpečení. Náklady francouzských zaměstnavatelů zůstávají nadále nejvyšší bez ohledu na úroveň příjmů, a to proto, že neexistují limity pro platbu příspěvků na sociální zabezpečení.
Studie potvrdila, že ve sledovaných státech nedochází k zásadním změnám, vyjma Řecka, Rakouska a Belgie. Zatímco v Řecku jsou daně z příjmu vyšší pro všechny příjmové kategorie, ve zbylých dvou se snížilo zdanění nižších příjmů. K přesunu daňového zatížení došlo také v Rakousku, kde se zvýšil čistý příjem u nižších mezd.
Čtěte:
Průměrná mzda vzrostla nad 27 tisíc korun
Zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy se nezměnilo, sazba je často 50 i více procent. Naproti tomu v Česku je zdanění pro tyto osoby asi 24 procent, a to včetně solidárního zvýšení daně.
„Zaměstnavatele limitují i zákonné minimální mzdy,” uvedl Bezecný. Minimální mzdy jsou nejvyšší v Lucembursku (od 1 923 eur) a Belgii (od 1 502 eur), nejnižší v Portugalsku (530 eur), Polsku (432 eur), a na Slovensku (405 eur). V Česku byla v době studie Deloitte 9 900 korun (367 eur), od ledna 2017 se minimální mzda zvýšila na 11 tisíc korun (407 eur).
„Pokud zohledníme životní náklady, můžeme konstatovat, že v Česku se máme dobře: čistý disponibilní příjem zůstává jeden z nejvyšších, společně s Polskem a Slovenskem. Na opačné straně žebříčku stojí Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Dánsko a Irsko. Praha je po Aténách a Varšavě jedním z nejlevnějších měst, naopak nejdražší jsou Ženeva a Londýn,“ doplnila Rytířová.
Studie porovnávala celkové náklady zaměstnavatele a čistou mzdu zaměstnance. Zohledněn byl nejen čistý příjem, ale kvůli zahrnutí nákladů na bydlení a živobytí také čistý příjem. Studie vedle mzdových nákladů zkoumala i zdanění kapitálových příjmů a majetkové daně.
| Hlavní zjištění studie |
|---|
| Česká republika je mezi prvními pěti zeměmi, kde je čistý příjem na zaměstnance nejvyšší (1. Švýcarsko, 2. Česká republika, 3. Malta, 4. Slovensko, 5. Polsko). |
| Francie, Itálie, Švédsko, Belgie a Rakousko jsou země s nejvyššími příspěvky do systému sociálního zabezpečení. |
| Náklady francouzských zaměstnavatelů zůstávají nadále nejvyšší bez ohledu na úroveň příjmů, a to proto, že neexistují limity pro platbu příspěvků na sociální zabezpečení. |
| V Belgii se v důsledku přesunu daňového zatížení snižují příspěvky na sociální zabezpečení, zejména u nižších mezd. Tím pádem je Belgie jedinou z 19 zemí, kde došlo ke snížení nákladů na zaměstnavatele. |
| Studie potvrdila, že ve sledovaných státech nedochází k zásadním změnám, vyjma Řecka, Rakouska a Belgie. Zatímco v Řecku jsou daně z příjmu vyšší pro všechny příjmové kategorie, ve zbylých dvou se snížilo zdanění nižších příjmů. |
| K přesunu daňového zatížení došlo také v Rakousku, kde se zvýšil čistý příjem u nižších mezd. |
| Zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy se nezměnilo, sazba je často 50 i více procent; naproti tomu v Česku je zdanění pro tyto osoby cca 24 procent, a to včetně solidárního zvýšení daně. |
