Největší obchodní řetězce na českém trhu ovládají majitelé hlavně z Německa. V třiceti největších řetězcích s převahou rychloobrátkového zboží, které celkem vytváří roční tržby 392 miliard korun, ovládají němečtí majitelé 39,8 procenta. Na tuzemské firmy připadá 23,1 procenta, nizozemští vlastníci ovládají 18,1 procenta. Žebříček TOP 30 obchodníků sestavuje každoročně časopis Zboží&Prodej ve spolupráci s GfK.
Vlastníci z Velké Británie ovládají 11,1 procenta a z Francie 0,4 procenta. Do první pětky obchodníků podle tržeb patří v Česku Kaufland, Ahold, Tesco, Lidl a Penny.
Největší společností s českým kapitálem v žebříčku je Geco na sedmém místě, která v České republice provozuje mimo jiné síť prodejen s tabákovými výrobky, s obratem 30 miliard korun. Jinak obchodní společnosti s českými vlastníky figurují především v druhé části žebříčku. Patří k nim mj. Jip východočeská, Jas Česká republika, Maloobchodní síť Hruška, Peal, Solvent Česká republika (drogerie Teta), Rosa market (Potraviny Enapo), Coop družstvo H.Brod, Jednota s.d. České Budějovice, Flosman či družstva Cba.
Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina Coop) sdružuje 47 spotřebních družstev, která provozují dohromady téměř 2700 prodejen. Loni vykázala družstva dohromady obrat přes 26,8 miliardy korun. Většina z nich se ale do žebříčku TOP 30 nedostala.
Převaha německého kapitálu má podle šéfredaktora časopisu Zboží&Prodej Petra Hříbala základ v geografické blízkosti a také v dostatečné jazykové vybavenosti místních manažerů, kteří byli hlavně v počátcích rozvoje moderního maloobchodního prodeje vítanou pomocí a bonusem.
O žebříčku Czech Top 100 si přečtěte více zde:
Tržby stovky největších českých firem loni stouply o desetinu
„O vysokém stupni provázanosti našich ekonomik, která se projevovala a projevuje i v potravinářství a maloobchodě, ani není nutné mluvit. A k umístění řetězců s českými vlastníky hlavně ve druhé části žebříčku bych jen doplnil, že kdyby byla skupina Coop brána jako jednotný ekonomický celek, tak by se svými výsledky zařadila do první desítky,“ dodal Hříbal.
Český trh je tak rozebrán nadnárodními řetězci. Působí zde dlouhodobě a investovaly miliardy korun do svých sítí. Živo je ale podle odborníka na maloobchod ze společnosti PwC Audit Pavla Kulhavého v segmentu nových on-line hráčů, kde se profilují zejména firmy s českými vlastníky. Roční tempa růstu celkového on-line prodeje se v Česku pohybují v řádu desítek procent.
„V absolutních číslech však mají k tradičním řetězcům supermarketů a hypermarketů zatím daleko. I proto by k výraznějším změnám na českém maloobchodním trhu mohlo dojít užším propojením tradičních řetězců s on-line prodejci, neboť úspěšný maloobchodní model představuje kombinaci kamenných prodejen a on-line světa,“ řekl Kulhavý.
Největším obchodním řetězcům v Česku se v posledních dvou letech daří. Rychle jim rostou zisky a zvyšují obrat. Podíl obchodní marže na tržbách v maloobchodu s převahou potravin v roce 2015 dosahoval 22 procent. Například německé diskonty Lidl vykázaly v Česku ve finančním roce 2015/2016 rekordní zisk před zdaněním čtyři miliardy korun, meziročně o 55 procent více. Tržby stouply na 38,3 miliardy korun. České obchody Tesco ve stejném finančním roce vykázaly rekordní zisk 3,3 miliardy korun. Tržby dosáhly 43,6 miliardy korun.
Přečtěte si také:
