Menu Zavřít

Němci finišují s převozem zlatého pokladu. V Americe bylo kvůli strachu ze Sovětů

10. 2. 2017
Autor: CC BY-SA 3.0 Szaaman

Německá spolková banka Bundesbank chce mít alespoň polovinu svého zlatého pokladu doma. Nyní má v trezorech v Německu 1 619 tun zlata. Je to 48 procent z německého zlatého pokladu. Transport zlatých cihel má být dokončen během tohoto roku.

Posledních pět let německá Bundesbank převáží v tajných transportech tuny zlata. Jen loni to bylo 216 tun, které si „stáhla“ domů z New Yorku a Paříže do trezorů ve Frankfurtu nad Mohanem, uvedla agentura DPA.

Celkem už má na území Německa 1 619 tun zlata, což je 47,9 procenta německého zlatého pokladu.

Během tohoto roku by měla banka proces ukončit, i když před čtyřmi lety bankéři uvedli, že chtějí mít v Německu polovinu zlatého pokladu do roku 2020.

V roce 2016 činily zlaté rezervy čtvrté největší ekonomiky světa 3378 tun zlata. Před Německem jsou v tomto ukazateli jen Spojené státy, které podle časopisu Forbes disponovaly v roce 2015 8133 tunami zlata. To představuje podíl 74 procenta devizových rezerv ve zlatě. Německo má pak podíl na 67 procentech.

Čtěte rozhovor s centrálním bankéřem Lízalem:

Osmdesát procent národa žije ve zlatém standardu. Rozhovor s Lubomírem Lízalem z ČNB

Lubomír Lízal

Proč má Německo tolik zlata mimo své území? Je to tím, že se Západní Německo během studené války obávalo, že v případě napadení by zlato odvezla sovětská Rudá armáda.

Proto značnou část svého pokladu přesunula dále na západ, především do New Yorku, uvedly New York Times. A po roce 1989 zůstaly zlaté cihly v trezorech americké centrální banky na Manhattanu.

Po roce 2017 končíme

Předseda představenstva Bundesbank Carl-Ludwig Thiele prohlásil, že po roce 2017 už k dalším transportům zlata nedojde. To platí i pro zásoby uložené ve Spojených státech. Už před změnou administrativy ve Washingtonu Německo odvezlo z USA celkem 300 tun vzácného kovu.

„Převoz zlata z New Yorku byl úspěšně dokončen loni v září,“ dodal Thiele. V New Yorku i za prezidenta Donalda Trumpa zůstane 1236 tun německého pokladu, asi třetina z celkového množství. Německá centrální banka spolupracuje s americkým protějškem Fed, takže prý není důvod přístup měnit.

Z Francie si Německo loni stáhlo 105 tun žlutých cihel. A do budoucna by nemělo mít v trezorech v Paříži už nic. Část pokladu ještě zůstává u Bank of England v Londýně.

Zlaté rezervy
Země Počet tun Procento devizových rezerv
Spojené státy 8133,5 73,8
Německo 3377,9 67,6
Itálie 2451,8 66,8
Francie 2435,8 61,5
Čína 1842,6 2,2
Rusko 1615,2 15,2
Švýcarsko 1040,0 5,6
Japonsko 765,2 2,3
Nizozemí 612,5 62,8
Indie 557,8 5,7
Česká republika 70. místo 9,8 0,4

Stav ke konci roku 2016. Zdroj: World Gold Council

S nákladným transportem drahocenných cihel začala banka v roce 2013 v reakci na rozhodnutí německého účetního dvora, že má pravidelně kontrolovat stav zlatého pokladu. Cílem bylo převezení 300 tun zlata ze Spojených států a 374 tun z Francie. Nyní Německo disponuje 270 tisíci zlatých cihel, což je po Spojených státech nejvíce na světě. Jedna bankovní cihla má hodnotu 470 tisíc eur (12,7 milionu korun) a váží 400 trojských uncí (12,4 kg). Transport dosud společně s přetavením některých kusů zlata stál banku 6,9 milionu eur.

Zlato je důvěryhodné

Od roku 2010 začínají být centrální banky opět čistými kupci zlata. V roce 2015 nakoupily dohromady 483 tun cenného kovu. Nejvíce pak nakupuje Rusko a Čína, uvedl časopis Forbes s odkazem na data World Gold Council.

Zlaté rezervy z přísně ekonomického hlediska nemají v dnešní době pro jednotlivé státy smysl, ale podle Jörga Krämera, hlavního ekonoma Commerzbank, mají význam pro důvěryhodnost daného státu a jeho měny. Navíc pokud by došlo ke kolapsu euroměny, Němcům se sázka na zlato vyplatí. „Zlato je považováno za důvěryhodnou komoditu. Z tohoto důvodu hraje stále svou roli,“ míní Krämer.

bitcoin_skoleni

Politika ČNB ke zlatu je odmítavá. Čtěte:

Česko se zbavuje zlata. Z trezoru ČNB ročně mizejí stovky kilogramů

Makrooko Miroslava Zámečníka o zlatém standardu:

Lords of Finance


  • Našli jste v článku chybu?