Rozhodnutí Norska umožnit ropným společnostem zkoumat ložiska v Barentsově moři ženou ekologové a ochránci životního prostředí k soudu. Podle jejich žaloby norská vláda svým rozhodnutím porušila pařížskou klimatickou dohodu a norskou ústavu.
Norsko je celosvětově vnímáno jako vzorový stát z hlediska ekologie. Země téměř veškerou energii získává z hydroelektráren, v roce 2025 by měla zakázat prodej automobilů se spalovacím motorem (každý čtvrtý vůz je již nyní v Norsku elektromobil) a do roku 2030 chce dosáhnout uhlíkové neutrality.
Vedle toho ale norská vláda letos v květnu udělila licence 13 ropným společnostem, včetně Statoilu, Lukoilu, Chevronu či ConocoPhilips, k prozkoumání zásob ropy a zemního plynu v Barentsově moři. Podle žaloby toto rozhodnutí porušuje norskou ústavu, konkrétně článek, kde se píše, že „každý občan má právo na zdravé životní prostředí“. Tato část je v ústavě nová od roku 2014 a nikdy se dosud neobjevila u soudu. Stejně tak ještě žádný soud neřešil případ týkající se těžby ropy v Arktidě.
Za žalobou podanou toto úterý stojí Greenpeace a další skupiny. „Je pokrytectvím podepsat mezinárodní klimatickou dohodu, zatímco otevíráte cestu k arktické ropě. Umožněním těžby Norsko riskuje oslabení globálního boje s klimatickými změnami,“ tvrdí šéf norské Greenpeace Truls Gulowsen podle britského listu The Guardian.
Norsko bylo v červnu jednou z prvních zemí, která podepsala pařížskou klimatickou dohodu z loňského prosince. Europarlament ji schválil počátkem října, připojení EU znamená, že je překročen práh, po kterém může dohoda platit.
Těžbě ropy v arktických končinách se stejně nedaří. Čtěte:
Trable v Arktidě: těžba ropy na severu vázne
Pod žalobou je podepsán také slavný klimatolog James Hansen, který považuje norské kroky za „sabotáž“ pařížské klimatické dohody a kritizuje i další skutečnosti. „Norsko vůbec není tak zelené. Spaluje o 70 procent více fosilních paliv na osobu než Švédsko a těží jich dvacetkrát více, než potřebuje pro vlastní potřebu,“ tvrdí Hansen.
Podle norského ministerstva energetiky udělení licencí „nebylo neústavní a mělo širokou politickou podporu“. O případu bude rozhodovat městský soud v Oslu, píše agentura Reuters.
Norská vláda nedávno po tlaku ekologů zrušila projekty u Lofotských ostrovů, jižněji pod Barentsovým mořem, které se považují za klíčovou oblast pro budoucnost norského ropného sektoru.
Jedna věc je prozkoumávání ropných ložisek, druhá věc pak samotná těžba. Pionýrský projekt na okraji Barentsova moře, který byl zahájen letos v březnu, provázejí problémy. Těžba z ložiska Goliat se potýká s výpadky proudu, úniky plynu či pracovními úrazy. V září byl provoz na plošině na téměř měsíc zastaven. Mnoho kritiků tak namítá, že těžba v této lokaci je až příliš ambiciózní.
Podle ropných firem je ale zavádějící mluvit o Barentsově moři jako o Arktidě. Díky Golfskému proudu totiž Barentsovo moře nezamrzá a podmínky jsou podobné těm v Severním moři, zatímco v Arktidě zamrzá hladina téměř po celý rok.
Čtěte dále:
Čína vládne těžbě ropy v Severním moři
Co zmůže Aljaška bez ropy? Záchranu mají přinést technologie
Nejlépe se žije v Norsku, Česko na 21. místě
