Událostí letošního roku bude v tuzemském obchodu březnové spuštění druhé vlny elektronické evidence tržeb pro maloobchodníky a velkoobchodníky. Týkat se má 200 tisíc subjektů, tedy pětkrát více než je dosud v EET od prosince zapojeno ve stravovacích a ubytovacích službách. Velké obchodní řetězce v maloobchodě hlásí, že budou připraveny. Problém může nastat u samostatných prodejců, mezi nimi by nyní byla schopna naskočit do EET podle jejich asociace pětina z nich.
„Elektronická evidence tržeb je pro český obchod zásadní téma,“ říká předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Zdeněk Juračka. Asociace v současnosti reprezentuje sedm tisíc prodejen s 30 tisíci zaměstnanci, což představuje zhruba čtvrtinový podíl na trhu s potravinami.
Právě oblast malého a středního podnikání, kterou AČTO v maloobchodě částečně zastřešuje, se v rámci druhé fáze EET jeví jako nejproblematičtější.
„Síť našich prodejen ve vlastnictví jednoho provozovatele či majitele je již dnes většinou vybavena pokladními systémy, které jsou po úpravách schopny komunikovat se serverem EET. Mnohem složitější je však situace u samostatných prodejců, kde až 80 procent obchodníků nedisponuje potřebným vybavením k EET,“ říká pro Euro.cz Jiří Štorch, člen představenstva AČTO a předseda představenstva Družstva ESO Market.
Mohou tito prodejci situaci do března zvládnout? „Podle mého názoru nebude problém dodat zařízení, ovšem horší to bude s jeho instalací a proškolením obsluhy,“ míní Štorch.
Náklady na zavedení EET asociace odhaduje od kladné nuly po více než 50 tisíc korun na jednu provozovnu. „Pokud prodejna disponuje pokladním systémem a má ve smlouvě legislativní úpravy, pak ji zavedení EET nebude stát téměř nic. Pokud nemá takové zařízení a jedná se o plnosortimentní prodejnu potravin, musí počítat s minimálními náklady 15 tisíc korun na jedno pokladní místo,“ počítá Štorch.
Současně upozorňuje, že výdaje mohou být ještě daleko vyšší: „Musíme započítat náklady na instalaci a zaškolení a dále měsíční náklady na internet, licenční či servisní poplatky. U sofistikovaných pokladních systémů budou náklady na jednu provozovnu začínat na částkách převyšujících 50 tisíc korun, spíše však výrazně více.“
Mohou být takové finanční nároky například pro venkovskou prodejnu likvidační? „Vždy půjde o rozhodnutí konkrétního podnikatele. Ale již se začaly objevovat první případy, kdy podnikatelé ukončili svoji činnost. Zatím se ale jedná o jednotlivé případy,“ odpovídá Štorch.
Asociace tradičních obchodníků zavedení EET podporuje. Pro pozitivní přínos do českého maloobchodu bude ale podle ní třeba splnit základní podmínky: „Věříme, že by zákon mohl situaci zlepšit, zejména pokud jde o odvod DPH. Samozřejmě pokud nebudou povolovány výjimky, které by umožnily nepoctivcům z povinnosti vyklouznout, a zákon by tak dopadl opět jen na poctivé obchodníky. Velmi důležitý pak bude postup kontrolních orgánů a řešení obcházení zákona.“
Fáze zavádění elektronické evidence tržeb | |||
---|---|---|---|
Fáze | Termín spuštění | Obor činnosti | |
1. | 1. 12. 2016 | ubytovací a stravovací služby | |
2. | 1. 3. 2017 | maloobchod a velkoobchod | |
3. | 1. 3. 2018 | ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství | |
4. | 1. 6. 2018 | vybraná řemesla a výrobní činnosti |
Pramen: MF
Naopak velké obchodní řetězce zřejmě s EET od března potíže mít nebudou. „V současné době máme na EET napojené naše restaurace a kavárny, které provozujeme ve všech našich hypermarketech, a pak také řeznické obchody a grily na shop zóně, kde také prodáváme jídlo k přímé spotřebě. Nyní pracujeme na další fázi a připravujeme se na napojení zbytku pokladního systému, tedy všech ostatních pokladen“, říká mluvčí řetězce Globus Pavla Hobíková.
Připravenost hlásí i síť řetězce Tesco. „Řešení EET je u nás v současné době ve fázi testování, spolupracujeme s předními společnostmi na IT trhu, abychom byli připraveni ještě před prvním březnem letošního roku,“ uvedl mluvčí řetězce Václav Koukolíček.
Finanční náklady na EET mluvčí ponechal bez konkrétních čísel: „Vyžaduje změnu v několika klíčových systémech tak, abychom minimalizovali dopad na naše zaměstnance a zákazníky. Náklady odpovídají počtu pokladen, které v ČR máme.“
„Věříme, že ano,“ odpověděl mluvčí řetězce Tesco na dotaz, zda EET do českého maloobchodu přinese pozitivní změny.
„Na EET se pečlivě připravujeme. Evidovat budeme vše v běžném režimu, nikoli zjednodušeném režimu. Testujeme různé situace, které by mohly po zavedení nastat. Zda-li bude zavedení EET mít pozitivní přínos pro konkurenční prostředí, ukáže čas. Nechceme předem spekulovat, uvedl pro Euro.cz mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
Čtěte ještě:
Stát vypnul udavačský web EET. Babiš o něm prý nevěděl
Část restaurací v Praze si stěžuje na problémy s EET