Tři nejdůležitější slova, která německá kancléřka Angela Markelová v roce 2015 pronesla. „My to zvládneme,“ řekla v době vrcholící uprchlické krize a výrok stále rezonuje v uších mnoha manažerů německých firem. Ačkoliv se snažili integrovat uprchlíky do svých firem, nezvládli to. Žadatelům o práci chyběla fotbalovým slovníkem „kvalita“. Po euforii a následném rozčarování přichází střízlivé hodnocení situace. Začíná se opět od nuly.
Wir schaffen das. To byla tři magická slůvka kancléřky Angely Merkelové v září 2015, kdy se do Německa doslova valilo nejvíce uprchlíků od druhé světové války. Během tohoto roku bylo podle německého ministerstva vnitra v Německu registrováno 1 091 894 lidí.
Mnohými byla šéfka německé vlády kritizována, ale také se našlo hodně těch, kteří sdíleli její optimismus. Mezi nimi i část německých firem. Jejich manažeři se těšili na nové pracovníky, které by mohli do svých závodů rychle integrovat. Vzali to jako výzvu. Jedním z nich byl i Oliver Munzel, ředitel firmy All Service z Frankfurtu nad Mohanem.
Podle deníku Handelsblatt, který uspořádal konferenci na téma integrace uprchlíků do německého trhu práce, byl Munzel nejprve nadšen myšlenkou nabídnout lidem prchajícím před občanskou válkou práci a možnost se do německé společnosti začlenit. Také lidé v jeho firmě si to přáli. „Všichni jsme byli připraveni ve startovních blocích, ale nic se nestalo, žádné uprchlíky jsme nedostali,“ řekl k byrokratickému procesu s žadateli o azyl.
Úřady byly nejprve zaplaveny žádostmi, trvalo nějakou chvíli, než začaly vydávat povolení k pobytu a pracovní povolení. Když už jej lidé dostali, nešlo o vyškolené profesionály, kteří mohou začít pracovat v německém kolektivu, jak o nich mnozí zastánci otevřeného Německa hovořili.
Největší překážkou byla (a pro mnohé stále je) němčina. All Services nabízí také bezpečnostní služby a bez jazykové zkoušky to u ní nejde, dodal Munzel.
Integrace jde pomalu, ale jistě vpřed:
Integrace uprchlíků v Německu jde „podle plánu“. Do pěti let bude mít půlka z nich práci
I když je firma součástí iniciativy My společně, která sdružuje dvě stovky firem, jež chtějí zaměstnávat uprchlíky a dělí se o svoje zkušenosti, pokroky jdou pomalu. Podobnou zkušenost má i Andreas von Bismarck, ředitel firmy Terrot, která vyrábí pletací stroje v saském městě Chemnitz (Saská Kamenice). Mylně se domníval, že ze Sýrie, která byla významným exportérem bavlny a textilu obecně, přijde mnoho odborníků.
Navíc podnikatelé, kteří chtějí zaměstnávat lidi z Blízkého východu, museli čelit i nelibosti kolegů a zaměstnanců, zejména po sexuálních útocích v Kolíně nad Rýnem na Silvestra roku 2015.
„Téma již není tak viditelné,“ řekl k zaměstnávání uprchlíků Daniel Auwermann z poradenské firmy ICU, která firmám pomáhá s mezikulturními problémy. Firmy si prošly vystřízlivěním a nové pracovníky si pečlivě vybírají.
„Dynamika z roku 2016 tu už není,“ míní Marlies Peineová, jež vede iniciativu My spolu. V průměru přijdou dvě firmy týdně, které mají zájem se zapojit do integrace uprchlíků.
Firmy se tak dostávají na začátek, kdy oslovují německé úřady práce. „Naše práce začíná teprve teď,“ vysvětlila Reinhilde Willemsová, jež šéfuje úřadu práce v Lipsku.
Integrační kurzy v Německu zatím nefungují:
Němčina pro uprchlíky stála deset miliard. Devět z deseti firem je stejně nechce
Problémem mnoha uprchlíků, kteří již dostali azyl, je to, že neprošli integračním kurzem, který obsahuje i němčinu, upozornila Uta Daukeová ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).
Dosavadní kurzy němčiny byly uzpůsobeny pro lidi, kteří umí latinku a čtou zleva doprava. Což pro ty, kteří umí jen arabsky, je další problém, vysvětlila. Takže musí projít nejdříve kurzy latinky. Existují i kurzy pro ženy, jež jsou doma a starají se o děti. A kurzy pro děti, které neumí číst a psát.
Zástupci německých firem jsou také frustrováni tím, že Německo opustí vyškolení odborníci, například z Afghánistánu, protože jejich země má status bezpečné země. Mnoho z nich poukázalo na to, že Německo nebylo připraveno na masovou integraci lidí do pracovního trhu a mělo se poučit z přístupu jiných zemí, aby se doba začlenění uprchlíků do společnosti zkrátila.
Přitom do roku 2030 budou německé ekonomice chybět 3 miliony kvalifikovaných lidí, zejména techniků, vědců a lidí ve zdravotnictví, uvedla švýcarská firma Prognos.
Dále čtěte:
