Emise skleníkových plynů se v roce 2015 i 2016 v Německu zvýšily. I když solární a větrné elektrárny navýšily své kapacity, elektřiny vyrobily méně. Uvádí to analýza kalifornské společnosti Enviromental Progress.
Německé emise skleníkových plynů se zvýšily již druhý rok po sobě. V roce 2015 i v roce 2016. Je to způsobeno tím, že energie vyrobená z jádra byla nahrazena elektrárnami, které vyrábí elektřinu ze spalování uhlí a zemního plynu.
Německo v červnu 2015 odstavilo jadernou elektrárnu Grafenrheinfeld u bavorského Schweinfurtu. Země nyní provozuje ještě dalších osm jaderných reaktorů.
Nejvíce elektřiny se v Německu vyrábí z uhlí. Obnovitelné zdroje zatím nestíhají pokrýt německou spotřebu. Graf: environmentalprogress.org
Větrné a solární elektrárny zatím nedokázaly nahradit kapacitu jaderné elektrárny. I když větrníky zvýšily kapacitu o 10 procent a solární panely o 2,5 procenta mezi lety 2015 až 2016, vyrobily jen o procento více elektrického proudu z větru a dokonce o procento méně z fotovoltaických článků.
Jaderná energetika v roce 2016:
Jádro na vzestupu: loni se spustilo deset reaktorů, polovina z nich v Číně
Viníkem je loňské počasí. V roce 2016 v Německu totiž svítilo méně slunce a také méně foukalo.
„Je to dramatická ilustrace limitů zdrojů energie, která je závislá na počasí. Jejich produkce se výrazně odlišuje nejen z hodiny na hodinu, ale také z roku na rok,“ uvedla analýza kalifornské společnosti Enviromental Progress.
I když odpůrci jaderné energie tvrdí, že se tyto problémy dají vyřešit optimalizací ukládání energie a přenosovými trasami, víc slunce ani větru tato opatření nezajistí.
Německá vláda svůj odklon od jádra (tzv. Energiewende) přijala v koncepci vyhlášené v roce 2011. Veškeré jaderné elektrárny by se měly uzavřít do roku 2022. Do roku 2020 mají obnovitelné zdroje pokrývat spotřebu Německa z 30 procent, v roce 2050 by to mělo být 80 procent.
