Rodiče, který se rozhodne osobně zjistit, jestli je soukromé Pražské humanitní gymnázium vhodnou střední školou pro jeho potomka, v první řadě zaujmou školní chodby. Na zdech jsou velkým písmem citáty, které mají děti donutit přemýšlet o jejich budoucím životě. Václav Havel tu nad nástěnkami promlouvá o škodlivé lhostejnosti k druhým a k osudu celku, Barack Obama o pomoci lidem, které nikdy nepotkáme, a Steve Jobs o tom, že nemáme žít životy jiných.
Člověka, který zažil socialistické školství, mohou jakékoliv citáty, a hlavně ty politické, trochu znejistit. V postkomunistickém Česku stále přetrvává nechuť k větám vytesaným do kamene. Málokterá škola si něco podobného dovolí. Ale toto soukromé malešické gymnázium rozhodně nezapadá do šedivého českého průměru. Jde proti proudu. Stejně jako jeho spoluvlastník.
Ten možná přítomného rodiče šokuje ještě víc. Sám totiž maturoval před pouhými čtyřmi roky. Avšak maturitní diplom nemá v češtině, ale v angličtině. Je absolventem malé církevní akademie ve státě New York, jedné z amerických internátních škol, jejíž vzdělávací systém by rád přenesl i do Česka.
„Americké internátní školy mají poměrně velkou svobodu, co se týče osnov, struktury předmětů nebo způsoby výuky. Mohl jsem si vybrat předměty, které jsem chtěl studovat intenzivněji. Učili mě skvělí lidé a ta škola nabízela poměrně dost příležitostí, jak aplikovat v praxi to, co jsme probírali,“ vzpomíná na své nedávné studium v USA Ondřej Kania, 23letý byznysmen z Brna, který se po návratu ze Spojených států rozhodl postavit své podnikání právě na vysílání českých studentů do zámoří.
Jsem z Brna-Kohoutovic
Už pomohl zajistit studium na internátních školách v USA zhruba 150 českým dětem. Příští rok jich vyšle za oceán dalších 120. Letos plánuje zprostředkovat studium v hodnotě zhruba 60 milionů korun. K tomu se před několika měsíci rozhodl se stejně starým společníkem Tomášem Jízdným koupit podíl v Pražském humanitním gymnáziu, aby umožnil získat vzdělání amerického typu i dětem, jejichž rodiče si nemohou dovolit drahé školné v USA.
Sám přiznává, že měl před šesti lety velké štěstí, na které dnešní středoškoláci zřejmě nenarazí. Prarodiče, u nichž vyrůstal, neměli na drahé americké školné peníze. Ondřej Kania tedy poslal asi čtyři stovky mailů na různé zámořské internátní školy a žádal stoprocentní stipendium. Díky všeobecnému přehledu, který podle svých slov získal hlavně čtením a sledováním amerických talkshow, dokázal zaujmout právě církevní školu vzdálenou asi tři a půl hodiny od Manhattanu. „Psal jsem, že pocházím z Brna-Kohoutovic a že u nich chci zadarmo studovat. Vyšlo to v jednom případě. Náhoda,“ směje se dnes mladý podnikatel.
Americké střední školy tehdy byly vzhledem k ekonomické krizi svolnější k přijímání chudých zahraničních studentů. Kania si ale musel část stipendia stejně odpracovat. Chodil od dveří ke dveřím a nabízel lidem sušenky. Za týden musel vydělat 600 dolarů. Zvládl to snadno, mnohdy limit i překročil.
Po návratu začal podnikat „na koleně“, bez půjček, jen se svým knowhow. Podle svého vzoru Steva Jobse. „Kamarád programátor nám v úterý odpoledne udělal web, hned jsme napsali na nějaká fóra o studiu v zahraničí a o životě v USA. Ve středu ráno volala první klientka a my vydělali prvních deset tisíc. Ty jsme dali do reklamy,“ popisuje mladík s patkou svůj pohádkový vstup do byznysu.
Podívejte se na rozhovor Euro TV:
Zájem rodičů o studium jejich dětí v USA rok od roku narůstá. Podle Kanii to způsobují dva faktory. Zaprvé zlepšující se kondice české ekonomiky a také nástup Husákových dětí do klíčových pozic na pracovním trhu.
„Tato skupina rodičů zažila aktivní část života už po revoluci, pracují v zahraničních firmách, hodně cestují a vidí, že český vzdělávací systém je stejný, jaký byl v době jejich studií. S tím nejsou spokojeni a nechápou, proč by tady jejich děti měly zůstávat, když žijeme v úplně jiném světě, který vyžaduje úplně jiné schopnosti a znalosti. To je nutí k tomu, že nám nabízejí čím dál mladší studenty, které chtějí posílat ven. Máme teď žádosti o vyslání studentů, kteří jsou v páté nebo šesté třídě,“ vysvětluje Kania.
Díky veletrhům amerických středních škol, které Kaniova J&K Consulting začala letos pořádat nejen v Praze, ale i v Bratislavě nebo v Budapešti, se příjem firmy výrazně zvýšil. Americké školy Kaniovi platí za to, že můžou ve střední Evropě oslovit bohaté rodiče. Jde také o odrazový můstek na další evropské trhy. Kania už plánuje rozšíření svého byznysu do zahraničí.
Americká akademie v Praze
První větší vydělané peníze oba mladí podnikatelé investovali do nákupu většinového podílu v Pražském humanitním gymnáziu. Brzy mají následovat další akvizice. Kania s Jízdným jednají o koupi jedné školy v Brně, odkud oba pocházejí.
Do konce roku chtějí oznámit, o kterou školu půjde. Navíc byli díky svému renomé osloveni partnerskou školou z Vermontu, jestli by nechtěli založit její filiálku v Praze.
„To nás zaujalo. Získáme akreditaci ze Spojených států, takže vůbec nebudeme závislí na českém ministerstvu školství. A to je fascinující představa. Americkou akademii v Praze bychom měli otevřít příští rok v září,“ odhaluje Kania nejbližší plány na rozšíření své sítě soukromých gymnázií.
Na všech školách chce zopakovat vzdělávací koncept, který letos zavedl na malešickém humanitním gymnáziu. Jeho první pilíř tvoří takzvané projektové předměty, v případě humanitně zaměřené školy zejména historie, zeměpis či základy společenských věd. Místo toho, že učitel stojí před tabulí a vykládá látku, se studenti rozdělují do týmů a dostanou zadání například vytvořit prezentaci na téma starověký Egypt. „Vyhledávají informace, třídí je, dávají je do prezentace, kterou potom představí. Učitel je jen koriguje. Tímto způsobem, který je poměrně běžný v některých západních zemích, si studenti skrze zdokonalování soft skills osvojí i ta tvrdá data, která by se jinak museli biflovat,“ přibližuje Kania.
Druhý pilíř jeho konceptu tvoří individuální předměty. Pro humanitně zaměřené gymnazisty je individuální přístup třeba hlavně u matematiky, fyziky, biologie či chemie. Spočívá v samostatných konzultacích s vyučujícími. Třetí pilíř se týká „uvedení do praxe“. Nedílnou součástí vzdělávání jsou proto besedy s hosty, vytváření projektů, třeba i těch dobročinných. V tom studentům asistuje marketingový tým Kaniovy společnosti J&K Consulting.
Technická obsese
I v tomto společenskovědně laděném vzdělávacím konceptu, který Kania s pedagogy od letošního září praktikuje na Pražském humanitním gymnáziu, se projevuje jeho snaha jít proti proudu. Současný tlak na podporu technického vzdělávání ze strany zaměstnavatelů i státu považuje za „obsesi“.
„Je to způsobeno především průmyslovou lobby a zadruhé určitou prvoplánovostí v myšlení lidí na ministerstvu školství. A také absolutní neznalostí politiků, kteří nemají vůbec ponětí o tom, jak se vyvíjejí vzdělávací systémy ve světě,“ říká bez obalu Kania.
Hned nabízí statistiky na podporu svého argumentu: jen necelá čtyři procenta absolventů gymnázií jsou bez práce, zatímco děti vycházející ze středních odborných škol a učilišť míří na úřady práce zhruba ve 14 až 15 procentech případů. „Je tedy očividné, co je z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce pro studenty ideální způsob vzdělání,“ uzavírá Kania, který měl sám ve škole problém s přírodovědnými předměty a vynikal v jazycích či v historii.
Dnes vyniká i v politice. Stává se jednou z nejvýraznějších mladých tváří TOP 09 a po nepovedených krajských volbách se sám dostal do role velkého kritika současného vedení strany. V Česku není úplně zvykem, že by 23letý mladík předkládal novou vizi českého školství nebo diktoval tak protřelému politikovi, jakým je Miroslav Kalousek, jak se má dělat politika. Na podobné šoky si ale Češi budou muset zvyknout. Minimálně v té míře, v jaké se budou ze Spojených států vracet Kaniovi sebevědomí studenti.
