Slovensko si posvítí na soukromé firmy v energetice. Zvyšuje regulaci cen a nevylučuje ani majetkové zásahy do podílů privátních firem. Citlivě to vnímá Daniel Křetínský. Jeho Energetický a průmyslový holding má na Slovensku řadu aktiv. Kroky vlády vnímá jako politické zneužívaní strategického sektoru.
Po nedávné kauze s cenami energií chce slovenská vláda zvýšit dosah na dění v domácí energetice. Nárůst cen energií pro zhruba milion slovenských zákazníků je podle slovenské vlády vinou regulátora a distribučních společností. Kabinet Roberta Fica by proto rád zvýšil sílu státního zastoupení v polostátních firmách a to také majetkovým navýšením.
„Slyšíme také, že privatizátoři zvažují, že by prodali své podíly, a pokud chtějí prodávat, tak my chceme dát nohu do dveří a využít tento moment na posílení státu. Je tu zájem, aby byl stát v energetice ještě silnější,“ cituje Fica agentura SITA.
Největším soukromím partnerem státu v energetice je na Slovensku Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského. Skupina odmítá, že by o odprodeji některých aktiv pod Tatrami jednala.
„O prodeji našich distribučních aktiv na Slovensku ani nikde jinde neuvažujeme a žádná jednání v tomto směru nevedeme,“ rázně odmítá mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Zdůrazňuje také, že české skupině nepasuje výraz privatizátor. Skupina všechna aktiva odkoupila od soukromých společností EON, GDF, EDF či ENEL.
EPH na Slovensku drží podíl v společnostech Slovenské elektrárny, SPP – distribúcia, Eustream, Nafta, SPP Storage, EP Energy Trading a Stredoslovenská energetika.
Právě poslední jmenovaná spustila na Slovensku současnou kauzu zdražení energií. Na zdražování elektřiny si premiérovi stěžovali na setkání v Martině starostové. Ještě před loňskými volbami byly totiž levnější energie jedním z hlavních motivů předvolební kampaně Ficovy strany Smer-SD.
Čtěte více o problémech EPH na Slovensku:
Eustream s odvoláním neuspěl. Slovensku zaplatí dvě miliardy
Místo zlevnění však přišlo zdražení. Zejména pro domácnosti. Výjimečné nebyly ani případy, kdy domácnostem vzrostly poplatky skokově o více než sto procent. Stouply také ceny v jiných částech Slovenska a zdražil také plyn.
Důsledkem je konec vedení slovenského regulátora, opoziční úsilí odvolat samotného premiéra a snaha posílit slovo státu v cenotvorbě energií. Tento krok by mohl proběhnout také formou odkupu zbylého balíku akcií italského ENELu v Slovenských elektrárnách. Ten totiž pořád oficiálně drží stejný balík – polovinu z 66 procent akcií jako EPH. Podle informací, které webu Euro.cz poskytl resort hospodářství, však vládní analýza mluví o výkupu podílu ve vícero firmách.
Podle předsedy strany SNS a národní rady Andreje Danka Slovensko potřebuje novou koncepci energetiky na období deseti či dvaceti let. „Není možné, že by stát neměl jasno jak v této oblasti pokračovat. Máme mnoho nástrojů, včetně daňových instrumentů, které stát může regulérně používat, abychom si vytvořili dialog s investory, kteří se chovají ve společnostech nečitelně,“ dodal Danko s tím, že koaliční lídři budou jednat o tom, zda se stát bude ucházet o odkoupení distribučních společností, tedy i firem s účastí EPH.
Propojení s politikou
Tato situace soukromníky pod Tatrami znepokojuje. „Věříme, že vyjádření některých politiků nemají za cíl znejistit podnikatelské a investiční prostředí na Slovensku. Je nešťastné, když privátní společnosti, které se řídí místními zákony jsou zneužívány jako nástroj boje politických stran,“ reaguje Častvaj.
Potíže s politiky přitom nejsou něčím, na co by byla česká skupina zvyklá. Byly to právě Ficovy kabinety, které EPH do slovenské energetiky vpustily.
Kontroverze vzbudila zejména dohoda o rozdělení Slovenského plynárenského průmyslu (SPP). Podle kritiků vláda v roce 2013 převzala ztrátovou část firmy, zatímco Energetický a průmyslový holding ovládla ziskové části.
Kauzu spustilo zveřejnění podkladů vládního dokumentu o odkupu podílu v SPP, který médiím poskytla opozice. Dokument byl vypracován ve finanční skupině J&T, tedy podílníkovi EPH. Vyplývalo to z vlastností podpisu elektronického dokumentu. Analýza prodeje včetně ocenění prodaného podílu, kterou schválila vláda, připravila J&T Investment Advisors, tedy poradenská součást finanční skupiny, která se pak odkupu podílu sama účastnila.
Právě partner J&T a tehdejší spolumajitel EPH Patrik Tkáč přitom proslul přiznáním učiněným v diskusní relaci Slovenské televize Pod lampou, že se s vládními politiky pravidelně setkává, a je normální, že zasahuje také do tvorby zákonů.
Navzdory znepokojení veřejného mínění a kritice opozice či médií nepadlo na finančníky kolem EPH ze strany vládního SMER-SD léta ani jedno kritické slovo. Vše se začalo měnit až loni na podzim, tedy v době kdy z EPH odešel Tkáč a firma zůstala plně v rukou Křetínského.
Miliardy ve vzduchu
Z energetických firem jsou rázem nepřátelé státu, kteří mohou za energetickou chudobu na Slovensku. První trest přišel už zavedením nových daní, platných od letošního ledna. Firmy z regulovaných odvětví mají odvádět ze zisku až 8,7 procenta jako odvod. Ten nevylučuje následnou daň z příjmu a další daně. Zdvojnásobení poplatku dotčené firmy zaskočilo. Podle původního plánu měl byt totiž úplně zrušen.
„Na Slovensku je regulace v segmentech, kde EPH podniká, velmi silná a striktní. Firmy se jeho postupem musí plně přizpůsobit,“ konstatuje Častvaj.
Zvýšené odvody společně s regulaci cen po kauze zdražení cen energií vyjde Křetínského impérium na miliardy korun. Firma navzdory tomu odmítá, že by nová politická situace na Slovensku plány EPH jakkoliv ohrozila.
Aby firma obnovila idylický vztah se státem z předešlých let, bude muset udělat ještě mnoho kroků. Prvními budou jednání o nové podobě obsazení vedení společných podniků. Ficův kabinet v nich totiž slibuje neponechat kámen na kameni.
Čtěte také:
Křetínského EP Industries dál roste. Zisk překonal miliardu
Křetínského smog: slovenská opozice brojí proti elektrárně Nováky
Balkánské námluvy. Křetínský krouží kolem srbské energetiky
