Zakázky jsou, exporty jdou, firmy dosahují provozních přebytků, mají dostatek hotovosti, převládá pozitivní sentiment. Podnikatelé věří v budoucnost, ale investice padají. Obraz roku 2016 a záhada pro makroekonomy.
Zakázky jsou, exporty jdou, firmy dosahují provozních přebytků, mají dostatek hotovosti, převládá pozitivní sentiment. Podnikatelé věří v budoucnost, ale investice padají. Obraz roku 2016 a záhada pro makroekonomy.
V roce 2015 vystoupal meziroční růst investic nefinančních podniků až k pěti procentům, ale v první polovině loňského roku se propadl do záporných čísel, aniž by k tomu byl nějaký zřejmý ekonomický důvod. Vývoj zaskočil Českou národní banku (ČNB), která hledala ve svých analýzách důvody a našla je v cyklu čerpání evropských dotací, které z nemalé části směřují do firemní sféry. Do tržních mechanismů podle všeho začala s překvapivou silou zasahovat viditelná ruka EU.
Tajemství propadu
„Když jsme na počátku roku 2016 viděli dramatický propad investic, přičemž od konce roku 2013 vykazovaly obrovské oživení, lámali jsme si hlavu, jaký to má ekonomický důvod,“ říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Podle jeho slov k tomu nebyl žádný racionální ekonomický důvod. Sentiment, cashová situace firem, exporty, nic z toho tomu neodpovídalo.
„Pak jsem na řadě ekonomických dýchánků slyšel větu: Jak teď nečerpáme ty fondy, tak nedostanu letos dotaci na CNC stroj, tak to nekoupím. Nebo: Kupuji nové tiskařské stroje. Mám na ně schválenou dotaci, ale teď se nečerpá a já ji nedostanu, tak to koupím až příští rok,“ zdůvodňuje Hampl podnět, který vedl k tomu, že se analytici centrální banky začali situací zabývat a dospěli k závěru, že na velkých číslech to vypadá opravdu tak, že se v roce 2015 dramaticky rychle čerpaly prostředky z minulého rozpočtového období včetně dotací pro nefinanční podniky, zatímco loni ještě nenaběhly peníze z období nového.
| Investiční transfery podnikatelským subjektům (v miliardách korun) | |
|---|---|
| 2013 | 20,21 |
| 2014 | 27,09 |
| 2015 | 44,31 |
| 2016 | 10,58 |
Zdroj: ministerstvo financí
Výkyv v přílivu peněz z Bruselu tak nezasáhl jen veřejné investice, ale i soukromé investice privátních firem. Ukazuje se, že podnikatelé mohou na významnou část investic čerpat nějakou dotaci a široce toho využívají, což zásadně ovlivňuje celkové investiční klima v privátním sektoru ekonomiky a nejen na velkých státních projektech a infrastrukturních stavbách.
A tento jev má zřejmě silný multiplikační efekt, protože i v nejtučnějším roce 2015 činily rozpočtové transfery nefinančním podnikům necelých pětačtyřicet miliard, zatímco celkové privátní investice dosahují v posledních letech částek kolem 650 miliard korun. Hampl na základě zjištění analytiků ČNB soudí, že přestože evropská dotace dosahuje třeba jen řádu jednotek nebo možná deseti dvaceti procent, tak v situaci, kdy se nečerpá a podnikatel dotaci v tom roce nedostane, odkládá celou investici.
Kurz to není
V ČNB alternativně prověřovali i verzi, že by podniky odkládaly investice na dobu po skončení kurzového závazku udržujícího oslabenou korunu v očekávání, že později nakoupí v zahraničí levněji. Po debatách s finančním sektorem i našimi experty ale dopěli k názoru, že to není pravděpodobné, protože firmy si mohou na investice půjčit v eurech a pak splácet ve výhodnějším kurzu. Takže není důvod investici odkládat. Pak ověřovali i možnost, že investice brzdí nedostatek pracovní síly. Tedy že pro nové kapacity není možné najmout zaměstnance. Na tomto argumentu něco může být, protože řada profesí je dnes již dramaticky nedostatková. Podle analytiků by ale tato příčina působila v nějakém dlouhodobějším horizontu a nevyvolala by šokový propad investic z kvartálu na kvartál.
„Je skutečně absurdní, že jsme se dostali do stavu, kdy privátní investice podstatné části nefinančních podniků jsou zásadně ovlivňovány veřejnými prostředky,“ říká viceguvernér ČNB. Podle něj to sice asi neznamená, že se ty investice neuskuteční, ale čas jejich realizace dramaticky závisí na čerpání prostředků z EU.
Naprosto stejné historky jsou podle Hampla slyšet od kolegů v Polsku a Maďarsku. Říkají: Změnili jsme strukturu ekonomiky tak, že čerpání a nečerpání dotací znamená, že se investuje nebo neinvestuje. Politickým krédem je čerpat. Nejhorší, co se může vládě stát, je, že nečerpá.
Sbohem, tržní ekonomiko
Ze zjištění analytiků centrální banky lze vyvodit, že alokaci kapitálu v ekonomice, tedy to, kam směřují zdroje, ovlivňují operační programy EU více, než jsme si dosud mysleli, a role trhu je tak omezována. To má pak nevyhnutelně dopad na potenciální produkt, tedy na schopnost ekonomiky dosahovat zdravého růstu.
To, že evropské dotace zásadně ovlivňují naše veřejné rozpočty a stala se z nich fakticky nepredikovatelná položka státního rozpočtu a kvůli tomu je nepredikovatelným i celkové rozpočtové saldo, víme už nějaký čas. Stejně jako to, že tato závislost na dotacích se zhoršuje v čase. Ale skutečnost, že veřejné peníze rozdělované prostřednictvím vládou vytvořených a Evropskou komisí posvěcených operačních programů budou do té míry ovlivňovat soukromé investice, že to bude zřetelné na makročíslech a bude to mít evidentně nějaké dlouhodobější dopady na výkonnost české ekonomiky, je novinka roku 2016.
Hampl soudí, že to nemusí znamenat, že by investice tažené dotacemi nebyly rozumné. „To se může dít u veřejných investic, cyklostezek a padesátého osmého golfového hřiště. Ale zde jde o to, že se ovlivňuje čas, kdy ty investice vzniknou, arbitrárním systémem čerpání evropských dotací. Je to nezdravé,“ nicméně dodává.
Česko z evropských peněz podpoří elektromobily. Čtěte více:
Jak elektromobilizovat Česko? EU na podporu věnuje 900 milionů
Vytváří se situace, kdy investiční program firmy se neřídí podle tržních stimulů, ale podle cyklu čerpání evropských dotací, což pochopitelně v dlouhodobém časovém horizontu negativně ovlivňuje efektivitu investic a růstový potenciál české ekonomiky.
U každého kapitálového výdaje hraje roli rozhodnutí „kdy“. Můžete měnit produkční kapacitu ekonomiky, protože jsou pro to zrovna optimální podmínky, a kvůli nečerpání dotací můžete tento nárůst odkládat. A snižuje to i efektivitu alokace kapitálu. Jestliže firma čerpá na investici dotaci, je schopna jít do většího tržního rizika a stačí jí nižší návratnost.
Hampl připomíná, že z makropohledu není zřejmé, jak tento faktor ovlivňuje strukturu samotné investice, zda ji firma provádí stejně, jako kdyby ji hradila z vlastních prostředků, nebo nějak odlišně. Může se stát, že se díky tomu investuje do starších technologií odpovídajících dávno schváleným operačním programům či nakupuje jen určitý schválený materiál, a nikoli ten nejvhodnější. Což by stálo za podrobnější výzkum, protože jde o potenciálně velmi negativní dopady pro dlouhodobý ekonomický růst.
Čtěte také:
