Akciový trh v Chicagu kupují investoři z Číny, kteří hodlají upadající burzu probudit tím, že na ni přilákají čínské firmy. Mnozí američtí politici za obchodem ovšem vidí riziko, že obchod Peking zneužije ke špionáži a zneužívání informací.
Akciová burza v Chicagu patří k nejmenším ve Spojených státech. Její převzetí, podle zdrojů deníku Wall Street Journal (WSJ) za 22 milionů dolarů (asi 525 milionů korun) – což je asi jedna desítitisícina procenta hodnoty největší burzy světa v New Yorku (NYSE), by se tak jen stěží dostalo na titulní stránky novin.
Jenže investor usilující o burzu pochází z Číny. Stejně jako například čínské investice v Česku, nebo spoluúčast na výstavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point, i tento obchod vzbuzuje v USA obavy o bezpečnost. Ač je Chicago marginálním trhem, Číňané by tím získali přístup na americký národní systém akciových burz, do kterého patří 13 trhů včetně gigantů jako NYSE nebo Nasdaq.
„Je tu sklon ke zneužití a špionáži,“ tvrdí republikánský člen Kongresu Robert Pittenger pro WSJ. On a dalších 44 zákonodárců, převážně republikánů, napsalo dopis administrativě Baracka Obamy, v kterém požadovali prozkoumání hrozeb, které obchod může představovat pro národní bezpečnost.
Zastánci dohody odmítají, že by se Chicago stalo „špionážním centrem“. „Pro to se ta investice nedělá. Nikdo by nechtěl být obchodován na burze, pokud by si myslel, že jeho informace by mohly být zneužity,“ říká pro WSJ bývalý šéf akciového trhu Dave Herron. Číňané ve vedení burzy by měli přístup k informacím o všech obchodech a společnostech. Mohli by tak například kopírovat strategie amerických firem.
Víte, jaká burza je nejvýkonnější na světě?
10 nejvýkonnějších akciových trhů posledních 20 let
K dohodě mezi skupinou investorů v čele s Chongqing Casin Enterprise Group a současnými vlastníky došlo v únoru. Burza patří mnoha akcionářům, včetně velkých bank Goldman Sachs, Bank of America či JPMorgan Chase. Nyní se ještě čeká na schválení obchodu Komisí pro cenné papíry (SEC), a hlavně Komisí pro zahraniční investice, která bude prošetřovat důsledky pro národní bezpečnost.
„Chicago věří, že komise učiní informované, nepolitické rozhodnutí a shledá, že neexistuje žádné riziko,“ pokračuje v obhajobě obchodu John Kerinsaid, současný šéf burzy. Jakékoli spojení mezi investory a čínskou vládou prý neexistuje.
I když dnes trh v Chicagu sotva přežívá, až do 90. let minulého století byl druhý největší v USA. Z tržního podílu kolem deseti procent ovšem spadl až pod jedno procento, když nedokázal zachytit nástup technologických změn. Číňané věří, že Chicago opět nakopnou. Na burzu chtějí přivést čínské společnosti. Pro ty by se jednalo o alternativu ke vstupu na burzu v domovské zemi, kde čínské úřady striktně ovládají vstupní proces.
Čínské skupině Chongqing Casin, která je v USA a ve světě relativně neznámá, patří podíly v řadě společností, včetně realitních developerů, pojišťoven, komerčních bank a dalších. Její nejasná vlastnická struktura je také předmětem kritiky odpůrců dohody.
Američtí zákonodárci protestovali proti zahraničnímu převzetí domácího akciového trhu už dříve. V roce 2011 se postavili, stejně jako Evropská unie, vůči převzetí NYSE Euronext německou Deutsche Boerse (ta se nyní slučuje s Londýnem), z kterého později hlavně kvůli postoji Bruselu sešlo. O rok později byla NYSE Euronext koupena Intercontinental Exchange.
Americké akciové trhy může osvěžit nová platforma. Čtěte:
Nová burza skoncuje s krátkozrakostí
