České stavebnictví v červenci klesalo nejrychleji od března 2013. Meziročně zrychlilo pokles na 16,3 procenta z červnových revidovaných 12,4 procenta. Přibylo ale stavebních povolení a dokončených bytů, zahájených bytů bylo naopak proti loňskému červenci méně. Meziročně o 14,1 procenta klesla i průmyslová výroba, zatímco v červnu vzrostla o čtyři procenta a v květnu o více než devět procent. Její červencový výsledek je nejhorší za posledních sedm let.
Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se stavební produkce snížila o 12,6 procenta. Letošní červenec měl proti loňsku o tři pracovní dny méně. Ve srovnání s červnem stavebnictví očištěné od sezonních vlivů kleslo o 0,1 procenta. V pozemním stavitelství produkce v červenci meziročně klesla o 12,3 procenta, v inženýrském se snížila o 23,4 procenta.
Stavebních povolení vydaly úřady proti loňskému červenci o 5,2 procenta více, bylo jich 7013. „Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 22,1 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 vzrostla o 17,4 procenta,“ uvedl Český statistický úřad.
Vývoj stavebnictví v České republice
Bytů bylo v červenci zahájeno meziročně o 15,1 procenta méně, když stavět se začalo 1910 bytových jednotek. Nárůst statistici evidují u bytů v rodinných domech, v bytových domech ale zahájených bytů ubylo téměř o třetinu.
„Stavebnictví už v podstatě smazalo předchozí krátkodobý boom vyvolaný nutností rychle dočerpat peníze z fondů EU ze starého rozpočtového období a nové rozpočtové období se zatím na číslech nijak neprojevilo. Zjednodušeně a cynicky se dá říct, že peníze jsou, ale stavět není co,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Propad se podle něj s největší pravděpodobností už letos nepodaří dohnat.
I podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy je za poklesem útlum čerpání peněz z EU, ale také například tíživé dopady unijní regulace v podobě posuzování dopadů staveb na životního prostředí, které zpomaluje řadu stavebních projektů. „Stavebnictví tak zůstává jediným klíčovým ´nemocným mužem´ české ekonomiky,“ uvedl.
O třetinu méně vozidel
Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla průmyslová výroba meziročně o 7,6 procenta, ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezonních vlivů nižší o 9,7 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 16,2 procenta, uvedl ČSÚ.
K meziročnímu poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (pokles o 34,8 procenta), výroba strojů a zařízení (pokles o 13,8 procenta) a výroba elektrických zařízení (pokles o 12,9 procenta). Naopak o 42,1 procenta vzrostla produkce základních farmaceutických výrobků a o 19,6 procenta se zvýšila výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.
Vývoj průmyslové výroby v České republice
Tržby z průmyslové činnosti meziročně klesly o 18,9 procenta, tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se snížily o 20,1 procenta. Domácí tržby klesly o 17,4 procenta.
Podle analytiků stojí za propadem průmyslové výroby zejména jednorázový efekt celozávodních dovolených, které byly letos v tomto měsíci častěji než dříve. „Na první pohled skoro tragický výsledek jde ale na vrub automobilovému průmyslu, a tak zdůvodnění rozsáhlého propadu můžeme najít v něčem tak prostém, jako jsou dovolené,“ komentoval čísla Dufek.
Kalendářní nastavení přímo vybízelo k výběru dovolených a některé významné podniky měly celozávodní dovolenou, doplnil analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Meziroční pokles po standardním očištění o vliv chybějících tří pracovních dnů činí 7,6 procenta Vývoj červencových statistik je podle Brožky natolik zkreslený, že má smysl jej sledovat opravdu jen orientačně a z výsledku není dobré dělat silné závěry.
Dále čtěte:
Poněkud nešťastný způsob makání
Český průmysl díky autům dál roste, stavebnictví zpomaluje pokles
