Chceme jako první v Česku vyrábět biometan z odpadu a dodávat jej do plynovodní sítě, představuje ambici firemní skupiny Energy financial group (EFG) její šéf a hlavní akcionář Ivo Skřenek. Využije k tomu již dokončené centrum pro zpracování bioodpadu v Rapotíně na Šumpersku, tudíž se nemá jednat o časově ani finančně náročnou záležitost.
V praxi to znamená doplnit rapotínskou bioelektrárnu o zařízení na čištění a stlačení bioplynu a o přípojku ke středotlakému plynovodu. „Rozšíření technologie bude vyžadovat investici ve výši 40 milionu až 50 milionu korun. Budeme žádat o dotaci z evropských fondů, ale stavět chceme bez ohledu na její získání,“ říká Skřenek.
Na tomto projektu chce EFG získat zkušenosti, které využije při stavbě dalších zařízení na zpracování bioodpadu. Těch se v Česku vyprodukuje více než milion tun ročně, přičemž od roku 2024 už je nebude možné jen tak vyhazovat na skládky. Vedle vlastních projektu chce Skřenkova firma stavět bioelektrárny na klíc pro zájemce z řad soukromých investorů i komunální sféry.
Bioelektrárna v Rapotíne s kapacitou 30 tisíc tun odpadu ročně je v provozu od loňského roku. Díky kogeneračním jednotkám vyrábí elektřinu i teplo, které odebírají více než dva tisíce domácností v rapotínských panelácích. Od příštího roku by navíc mela dodávat i biometan do plynovodní sítě.
Čtěte také:
Dotační eldorádo. Bioplynové stanice loni shrábly osm miliard
Co se týká biometanu, o jeho produkci dosud v Česku nebyl zájem. Jistý podíl na tom měla bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která proti této technologii vedla ostrou kampaň a varovala před solárním boomem číslo dvě. „Podle stejného scénáře jako pres kopírák byl biometan. Když to řeknu ošklivě, mohlo tam zahučet 500 miliard až 700 miliard,“ uvedla loni Vitásková.
Podle zástupců firmy EFG se takové strašení zcela míjí s realitou. Výroba biometanu žádnou provozní podporu od státu nevyžaduje. Vyrobený biometan lze obchodně prodat do Německa i jiných zemí, kde je o něj velký zájem, a ekologicky uvědomělí zákazníci platí více než za „normální“ zemní plyn.
Provozovatel největší plynovodní sítě GasNet (dríve RWE GasNet) zájem firmy EFG o připojení bioplynky potvrzuje, ale dodává, že zájemců je více. „V současnosti evidujeme zájem o připojení více než 20 bio plynových stanic, které by v budoucnosti mohly dodávat plyn do distribuční soustavy. Jedná se zejména o zemědělské a skládkové stanice, ale také o čistírny odpadních vod,“ uvedl mluvčí.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 18. září. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.