Již téměř rok se spekuluje, která z velkých západních společností se postará o první významnou investici v Íránu. Tomu je nyní konec. Necelých deset měsíců od uvolnění sankcí se o rozřešení hádanky postaral francouzský koncern Total. S íránskou vládou se dohodl na rozvoji pole South Pars, jež je největším nalezištěm plynu na světě. Hodnota první fáze zakázky se blíží 50 miliardám korun.
Dohoda mezi zástupci francouzské společnosti a íránským ministerstvem energetiky byla podepsána v úterý. V první fázi čeká plynové pole výstavba třiceti vrtů a dvou velkých platforem a jejich napojení na existující zařízení pro zpracování surového plynu. Hodnota této části se podle CNN bude pohybovat kolem 2 miliard dolarů (49 miliard korun).
„V návaznosti na naše investice z počátku minulé dekády se na toto obrovské pole vracíme, abychom pokračovali v jeho dalším rozvoji,“ uvedl ředitel Totalu Patrick Pouyanné. Francouzský koncern bude na projektu spolupracovat s čínským státním podnikem CNPC a íránským těžařem Petropars. Podíl Totalu bude činit 50,1 procenta, Číňané si uzmou 30 procent a na Petropars zbude 19,9 procenta z projektu.
Velké ambice
Naleziště South Pars se rozprostírá na téměř 10 tisících čtverečních kilometrech na území Íránu, Kataru a pod hladinou Perského zálivu. Podle CNN dosahují zdejší zásoby zemního plynu 51 bilionů kubických metrů, což dělá ze South Pars největší naleziště této suroviny na planetě. Díky rozšíření, k němuž se v úterní dohodě francouzský koncern zavázal, dojde k navýšení denní produkce plynu na tomto poli o 51 milionů kubických metrů.
Závazek Totalu představuje vůbec první západní investici směřující do íránské těžby fosilních paliv od lednového uvolnění mezinárodních sankcí. Podle představitelů koncernu je dohoda „zcela v souladu s mezinárodním právem i národními normami.“ Zmírnění sankcí umožnilo Íránu již od začátku roku razantní zvýšení produkce ropy, a to o třetinu na 3,7 milionu barelů denně. Ambice jsou přitom ještě o poznání vyšší. Írán se pyšní 9 procenty prokázaných světových zásob ropy a téměř pětinou zásob zemního plynu.
Neúplné uvolnění
Období ekonomických sankcí, jimž Írán čelil kvůli svému jadernému programu, se v zemi projevilo nedostatkem finančních prostředků k plnému rozvoji těžebního potenciálu. Také proto si nyní tamní představitelé od zahraničních investic hodně slibují. Jen v následujících pěti letech hodlají do íránské energetiky přilákat 185 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) v podobě zahraničních investic.
Přes velká očekávání od uvolnění sankcí se však západní firmy na íránský trh nijak nehrnou. Může za to postoj Spojených států, jejichž vláda svým podnikům investice do země nadále zakazuje. A přestože firem ze západní Evropy se to primárně netýká, i ty se obávají, že případné aktivity v Íránu by se mohly americkým úřadům znelíbit, i kdyby šlo například jen o použití amerického dolaru jako transakční měny. S ohledem na miliardové pokuty, jež udělila americká vláda v minulosti několika evropským bankám za porušení sankcí v době, kdy platily v plném rozsahu, jsou tak i nyní evropské firmy nanejvýš ostražité.
Dále čtěte:
Těžaři mimo OPEC se na omezení produkce ropy nedohodli
České firmy objevují Írán: krouží kolem energetiky, letiště či metra
Trasa Eugalu je narýsována. Do Česka má přivádět plyn z Nord Stream 2
