Vysoké odvody na zaměstnance řeší část firem v Řecku po svém. Lidem vyplatí nižší mzdu a zbytek jim dají formou poukázek, které mohou využít v supermarketech.
Mohlo by to být poučení pro českou sociální demokracii. Jak to dopadá, když stát neúměrně zvýší daně firmám. Najdou si cestu, jak se povinnosti vyhnout.
„Byla jsem informována zaměstnavatelem, že část platu v hodnotě 150 eur (4000 korun) dostanu v kupónech, které mohu použít v supermarketu,“ řekla agentuře Bloomberg zaměstnankyně telekomunikační firmy v Aténách.
Více o české daňové reformě z Lidového domu:
Muž v pozadí: daňovou reformu ČSSD vymýšlel expremiér Špidla
Výplata v naturální podobě je jedním z triků, jak se vyhnout placení odvodů v Řecku. Mzdové náklady v zemi, která je pod dohledem věřitelů, se snaží místní firmy co nejvíce ořezat. To pak podkopává snahu vlády stabilizovat systém sociálního zabezpečení a výplaty důchodů.
„Takový postup pomáhá společnostem, aby platily menší odvody do sociálního systému. Zátěž pro ekonomiku je ale obrovská,“ varoval profesor ekonomie Panos Tsakloglou z aténské univerzity.
Spočítejte si, jak by se daňové změny dotkly vás
Země se dostává do začarovaného kruhu. Méně odvodů znamená větší transfery peněz v rámci rozpočtu. To vede k dalším škrtům, které nakonec povedou ke snížení sociálních dávek a důchodů.
Viceprezident federace pracovníků v soukromém sektoru Thanos Vasilopoulos potvrdil, že se stížnosti zaměstnanců množí. „Zaměstnanci si stěžují na to, že byli donuceni podepsat individuální smlouvu, ve které se dohodli na snížení mzdy. Část platu pak dostanou zaplacenu poukázkami,“ řekl odborář k praktikám části firem. Jedná se o firmy v sektoru služeb, v logistice, v pojišťovnictví. Konkrétní jména ale neuvedl.
Oficiálně mohou firmy dávat poukázky jen jako bonus k platu. Tímto způsobem pak obcházejí i placení přesčasů. Zaměstnanci na to většinou přistoupí, v zemi je míra nezaměstnanosti ve výši 23 procent. „Z mé měsíční mzdy 1000 eur (27 tisíc korun) je jen 300 legálních (8100),“ postěžovala si řeckým reportérům padesátiletá Ino, která je ráda, že vůbec nějakou práci má.
Míra nezaměstnanosti v Řecku
source: tradingeconomics.com
Řecké firmy jsou k takovým krokům dotlačeny vysokým zdaněním. Podle dat OECD dosahuje průměrné zdanění zaměstnanců v Řecku výše 39,3 procenta, z toho polovinu zaplatí zaměstnavatel. Průměr v zemích OECD je 35,9 procenta.
Část řeckých ekonomů odhaduje, že šedá ekonomika tvoří až čtvrtinu oficiálního HDP Řecka. Friedrich Schneider z univerzity v Linci v roce 2015 zveřejnil srovnání šedé ekonomiky v EU. V případě Řecka dospěl k číslu 22,4 procenta HDP.
Česká republika je na tom lépe, zde utíká „jen“ 15,1 procenta ekonomiky. Ve Švýcarsku to je pak 6,5 procenta. Nejhůře na tom je Bulharsko, kde podíl šedé ekonomiky dosahuje 30,6 procenta.
Tsakloglou, který zastupoval Řecko při jednáních s ministry financí zemí eurozóny v letech 2012 až 2014, varoval před tím, že nelegální praktiky firem zatahují zemi hlouběji do nekonečných jednání o finanční pomoci výměnou za úsporná opatření.
Země potřebuje hlavně zahraniční investice, které vytvoří nová pracovní místa v soukromém sektoru. Cestou k tomu je ale ukončení nejistoty spojené s tahanicemi o finanční pomoc.
Další články o finanční pomoci Řecku:
Komentář Vladana Gallistla: Řecký dluh opět na scéně
Varufakis radí Tsiprasovi: odepsat dluhy a odejít z eurozóny
