Manažeři a byznysmeni na letošním Světovém ekonomickém fóru mluví jinak než dříve. Doposud jedni z největších zastánců globalizace hovoří o výhodách lokální produkce. Reagují tím na přicházející éru Donalda Trumpa, jenž bude zítra inaugurován americkým prezidentem.
Fórum ve švýcarském Davosu, kde se každoročně schází elity politiky i byznysu, je symbolem volného obchodu a globalizace. Šéfové firem se ale musí přizpůsobit době, kdy v čele Spojených států bude stát Donald Trump – hlasitý oponent globalizace a volného mezinárodního obchodu.
Donald Trump, jehož prezidentskou kampaň provázelo heslo „Make America first again“, se nebojí kritizovat a hrozit velkým společnostem jako General Motors, Ford nebo Lockheed Martin. To proto, že vyrábí či chtějí vyrábět své produkty v Mexiku, což podle Trumpa bere USA pracovní místa. Příkladem je automobilka Ford, kterou Trumpův tlak donutil zastavit stavbu mexické továrny. Nebo že mají příliš vysoké ceny, čehož je ukázkou zbrojař Lockheed a jeho dle Trumpa předražené dodávky stíhaček.
„Není pochyb, že se musíme přizpůsobit,“ prozradil agentuře Reuters Carlos Ghosn, šéf francouzsko-japonské aliance automobilek Renault-Nissan. „Základem je stát se více národní, nebýt jen mezinárodní,“ radí v Davosu Richard Edelman, ředitel marketingové firmy Edelman.
Trumpův efekt se projevuje i v dalších konkrétních krocích firem. Zvažují rušení fúzí a akvizic či pracovních míst, kvůli nimž by mohly být označeny za „protiamerické“. A nejen vlastní aktivity budou muset společnosti zaměřit lokálně (přesněji podle Trumpa americky). Týká se to i dodavatelských řetězců.
Trumpova daňová reforma může mít ohromné dopady. Čtěte:
Trump, Ryan a firemní daně: dopady může pocítit i Česko
Takové kroky si vynutí ekonomické náklady. Firmy je ale budou muset podniknout, pokud chtějí být v přízni nové americké administrativy. Pomoci však společnostem může snížení daní, které Donald Trump slíbil.
Důraz na lokálnost není v jádru žádnou novinkou. Některá odvětví, jako potravinářství či móda, již nějaký čas vychází vstříc spotřebitelské poptávce po lokálních výrobcích. Jiné obory k tomu zase nutí kurzová nejistota, kupříkladu potravinářské firmy ve Velké Británii kvůli pohybům libry po brexitu mnohem více sází na místní dodavatele.
Firmy mohou najít pomoc také v technologickém pokroku. Například 3D tisk může výrazně zkrátit dodavatelské řetězce a tím de facto přirozeně omezit působnost firem v mezinárodním měřítku.
Pro nadnárodní společnosti to skýtá výhodu, ale ztratit kvůli tomu mohou rozvojové země, když přijdou o pracovní místa, která zamíří do USA (podobně zmizí v důsledku technologických změn). Martin Sorrell, šéf největší světové marketingové firmy WPP, k tomu prohlásil: „Fenomén Trump může být americkou výhrou, ale mezinárodní prohrou.“
Čtěte dále: