Vládní rozhodnutí o uvolnění těžebních limitů pobízí ke zvýšené aktivitě další těžařskou společnost. Sokolovská uhelná požádala ministerstvo životního prostředí o posouzení vyššího objemu nad rámec předchozího povolení z roku 1999. Pokud získá všechna potřebná razítka, otevře si tím cestu k dalším zásobám hnědého uhlí.
Oznámení, které Sokolovská uhelná ministerstvu předložila pro řízení o posouzení dopadu na životní prostředí (EIA), se týká výhradně těžby do roku 2030. Cílem je dostat se k dalším zásobám hnědého uhlí v lomu Poříčí. Konkrétně se jedná o 15,6 milionu tun navíc k dosud platnému povolení, nacházejících se v katastru obcí Poříčí nad Ohří, Nové Sedlo a Lomnice.
Podobně jako dosud počítá Sokolovská uhelná s povrchovou metodou těžby; na rozdíl od svých konkurentů tedy nemá v plánu dobývat uhlí ve svazích lomu hlubinnou metodou. V oznámení se vyhýbá otázce dalšího pokračování těžby po roce 2030, pouze uvádí, že v lomu Poříčí bude k datu 1. ledna 2031 zbývat 42 milionů tun vytěžitelného uhlí.
Sokolovská uhelná spotřebovává vyprodukované hnědé uhlí hlavně ve svých vlastních elektrárnách ve Vřesové na Sokolovsku. Jedná se o starou modernizovanou uhelnou teplárnu o elektrickém výkonu 239 megawattů a modernější zařízení na spalování zplyňovaného uhlí o výkonu 400 megawattů.
V říjnu loňského roku navíc Sokolovská uhelná odkoupila od společnosti ČEZ elektrárnu v Tisové u Sokolova. Jedná se o zhruba 50 let staré zařízení o výkonu 296 megawattů, které dodává teplo do Sokolova a okolních obcí. Vzhledem k vysokému stáří a neplnění nových emisních limitů je však další perspektiva provozu této elektrárny velmi nejistá.
Sokolovská uhelná má dva vlastníky, kterými jsou František Štěpánek a Jaroslav Rokos. V posledních letech těžila okolo 6,5 milionu tun hnědého uhlí ročně. Do sítě předloni dodala 3,2 miliardy kilowatthodin elektřiny, což firmu řadí mezi pět největších výrobců elektrické energie v Česku.
Na rok a půl starém rozhodnutí české vlády o prolomení těžebních limitů zatím nejvíc vydělaly Severočeské doly náležící do Skupiny ČEZ. Posun limitů na lomu Bílina uvolnil k těžbě 100 až 120 milionů tun uhlí navíc, což prodlouží životnost lomu o 15 let, tzn. za horizont roku 2050.
Dále čtěte:
Další zpackaný „megaprojekt“? Blok v Ledvicích se zpožďuje a bude o 10 miliard dražší
Konsorcium EPH a PPFI stoplo plán na rozšíření těžby uhlí v Německu
