Právní tahanice mezi hnědouhelnou společností a energetickým kolosem se přiostřují.
Již pět let trvají ostré spory mezi energetickým koncernem ČEZ a Sokolovskou uhelnou. Na začátku přitom šlo o desítky milionů korun, které ČEZ požadoval po nejmenším těžaři uhlí v Česku. Nyní se už bojuje v soudních síních o miliardy, což z této kauzy dělá jednu z největších korporátních bitev v Česku.
Posledním sporem je žaloba Sokolovské uhelné (SU) na ČEZ kvůli uhrazení zhruba 1,05 miliardy korun s příslušenstvím. „SU tvrdí, že ČEZ jednal protiprávně, když hradil za dodávky hnědého energetického uhlí v letech 2010 až 2013 nižší cenu než cenu údajně obvyklou. Požaduje doplatek ceny a smluvní pokuty,“ uvádí ve své výroční zprávě za rok 2015 ČEZ.
Samotný ČEZ pak podal na SU celkem pět žalob v celkové výši 1,1 miliardy korun plus úroky apod. Na konci uplynulého roku zahájil ČEZ zatím poslední soudní řízení se Sokolovskou uhelnou o 430 milionů, což je smluvní pokuta. ČEZ přitom již jednu pokutu vymáhá ve výši 342 milionů. Důvodem je, že SU nedodala požadované množství uhlí. Stejnou příčinu má zřejmě i poslední žaloba.
Minulý rok v březnu pak ČEZ podal u sokolovského soudu další žalobu na zaplacení zhruba 206 milionů korun s příslušenstvím. Důvodem je náhrada škody, která měla firmě vzniknout v souvislosti s vynuceným hrazením nákladů na dopravu uhlí do elektrárny Tisová v letech 2012 až 2014.
Ve dvou dalších soudních sporech pak ČEZ požaduje po Sokolovské uhelné vydání bezdůvodného obohacení ve výši 56 milionů a 77 milionů korun. Sokolovská uhelná totiž požadovala za dodávky v roce 2011 vyšší ceny za uhlí, které ale nebyly dány smlouvou.
Jak se připravuje Sokolovská uhelná na budoucnost? Čtěte:
Sokolovská uhelná investuje do doby „po uhlí"
ČEZ na otázky týdeníku Euro neodpověděl. „Není v našem zájmu se nyní blíže vyjadřovat k těmto otázkám,“ uvedl Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ.
Nereagovala ani Sokolovská uhelná, která ale dlouhodobě považuje vztah s energetickým gigantem za nevyvážený. „V České republice není žádný jiný dodavatel, který by měl takové podmínky a tak nízkou cenu,“ komentoval již dříve největší akcionář Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kvůli smlouvám si SU stěžovala na ČEZ dokonce v Bruselu.
Hnědouhelné společnosti ale nevadily jen nízké ceny, za něž ČEZ odebíral uhlí. Nutno podotknout, že podle platné smlouvy. „Jsme jediná firma, která je nucena dominantním hráčem, aby platila dopravu do místa spotřeby,“ uvedl před lety Štěpánek. V současnosti ale podle informací týdeníku Euro obě společnosti jednají o smírném řešení. Ve hře je i možnost, že by Sokolovská uhelná odkoupila od ČEZ elektrárnu Tisová.
Hnědouhelné společnosti nicméně může nyní hrát ve sporech s ČEZ do karet to, že energetická polostátní firma dostala na konci uplynulého roku pokutu ve výši 150 milionů za smlouvu se SU na dodávky uhlí. Specializovaný finanční úřad rozhodl, že ČEZ platí společnosti příliš nízké ceny a zneužívá svou sílu k cenovému diktátu.
ČEZ plánuje expanzi v Polsku. Čtěte:
ČEZ chce koupit osm polských tepláren
