Současný kabinet Bohuslava Sobotky odkládá plán podpory startupů. Zřízení Národního inovačního fondu, který měl začínajícím podnikatelům pomáhat již letos, nechává až na příští vládu.
„Projekt Národního inovačního fondu je doposud v přípravě, s plánovaným spuštěním koinvestičního fondu a fondu rizikového kapitálu v průběhu příštího roku. První investice do startupů lze očekávat počátkem roku 2018,“ uvedl pro web Euro.cz mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.
Plán zřízení fondu, který bude pomáhat startupům, schválil Sobotkův kabinet loni v říjnu. První investice měl inovativním projektům nabízet již během letošního roku. Firmy měly mít k dispozici 1,35 miliardy korun. Odklad na rok 2018 znamená praktický posun projektu na příští vládu. Zda ta dokáže během prvního roku svého mandátu projekt realizovat, je přitom také otázkou. „Je to škoda, ale není to katastrofa, v tuto chvíli je k dispozici poměrně dost dalších nástrojů, další se rozjíždějí. Pouze je třeba vzít v úvahu, že každý odklad trochu odrazuje další zájemce a vzbuzuje otázku, jestli vůbec něco bude,“ hodnotí pomalý tah státu na branku Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.
Stát přitom o podpoře startupů mluví už od roku 2011. Tehdy sliboval zřízení státního seed fondu. Po odkladech však k naplnění plánu dodnes nedošlo, a jak říká Havlíček, nyní by takovýto seed fond, spravovaný státem nenašel dostatek zájemců.
Nepomůžou banky, hledají investora
Sedm z deseti malých inovativních firem v Česku je podle společného průzkumu ministerstva průmyslu a obchodu s poradenskou firmou Deloitte nuceno investovat méně peněz, než by úspěch s jejich nápadem vyžadoval. Takřka polovinu domácích startupů přitom financují jejich duchovní otcové pouze ze svých úspor, další čtvrtina pak shání peníze v rodině a po známých.
Problémem je také neochota bank. Na bankovní úvěr dosáhne sedm začínajících podnikatelů ze sta. Když si odmyslíme financování z úspor, je tedy nejčastější financování českého startupu poskytnuto investorem.
„Úplně nejčastější je forma dohody zakladatele projektu a nějaké středně velké firmy, která má k dispozici volné zdroje a která koupí část začínajícího podniku. Další možností je účast na nějakém tuzemském či zahraničním inkubátoru, kde firma přežije pár měsíců, prokáže, že umí rozvíjet produkty, a mezitím se najde investor, ať již ve formě kapitálových fondů nebo business andělů,“ popisuje možnosti českých začínajících podnikatelů Havlíček.
Nečerpáme dotace
Společnosti, které potřebují okamžité finance, nemají investici ani na prvotní rozběh a často zaniknou, nebo ani nevzniknou. Právě těm by se státní pomoc hodila. Problémy mají také firmy ze specifických oborů, které si neumí najít investora ani po delší době. Investice totiž směřují takřka stoprocentně do technologického odvětví.
Národní inovační fond má být financován z Evropských strukturálních a investičních fondů. Z tohoto pohledu může být každý odklad kritický. Brusel totiž vyčlenil na podporu malých a středních podniků peníze, které lze od roku 2011 čerpat do roku 2020. Země jako Česko či Slovensko přitom doposud financování nevyužily. A nevyužily ani program konkurenceschopnost a inovace, kterým Evropská komise mezi lety 2007-2013 přerozdělila mezi malé a střední podniky 30 miliard eur.
Zcela opačně jsou na tom nejen startupy z Rakouska, Německa nebo severských zemí, ale i Pobaltí. Třeba Estonsko nejenže poctivě čerpá inovativní eurofondy, ale začínajícím podnikatelům nabízí pomoc i vláda.
Bez daní a elektronicky
Tallinn spustila informatizaci veřejné správy hned po získání nezávislosti země v roce 1991. Od roku 2000 tam lze plně používat elektronický podpis a samozřejmostí je také elektronické podávání daňového přiznání.
Začínající podnikatelé čerpají různé daňové slevy. I proto se předpokládá, že by země s 1,25 milionu obyvatel mohla do deseti let získat až 10 milionů virtuálních rezidentů.
Kromě domácích startupů je tedy země, ve které vznikl například Skype, lákadlem také pro cizince. Cizí společnosti do Estonska táhne třeba fakt, že zisk firem není zdaněn přímo při vzniku v daném roce, ale až tehdy, když je rozdělen majitelům. Díky tomuto opatření mohou podnikatelé zisky použít na vývoj produktu.
Čtěte také:
Nejméně nových firem za čtyři roky. Na stravování již dopadá EET
Elektronická evidence chaosu aneb Jak vyzrát na Babiše
3D tužky a počítačové hry. Češi nasbírali na Kickstarteru stovky tisíc dolarů
