Před pěti lety shořela Petrova bouda, nejcennější krkonošská stavba. Její rekonstrukce spustila na území národního parku novou stavební horečku.
Dovolená s jistotou? Dovolená v Krkonoších! Anebo: Jen v Krkonoších si odpočinete v klidu. Malá ukázka z toho, jak letos horští hoteliéři lákají domácí turisty, kteří se bojí cestovat k moři. Jenže se zdá, že na takový nával není nikdo připravený. Třeba v Peci pod Sněžkou teď všude stojí fronty – na lanovku, na oběd i před pokladnami improvizované a neodvětrávané samoobsluhy.
Pokud by se tu ještě někdo i přesto cítil jako na okraji národního parku, poslední radost z přírody zabíjejí hučící těžké stroje a neustále přijíždějící náklaďáky, které připravují stavbu nového apartmánového komplexu.
Nová Petrovka za 120 milionů korun nabídne restauraci, hotel s necelou padesátkou lůžek či jednoduchou noclehárnu.
Masivně se buduje nejen tady. Pracuje se i ve výšce 1285 metrů u vytížené turistické trasy nad Špindlerovým Mlýnem. Na místě, kde až do 1. srpna 2011 stála vzácná a památkově chráněná Petrova bouda. Před pěti roky kompletně shořela.
Na spáleništi patřícím pražskému podnikateli a zakladateli společnosti Unicorn Systems Vladimíru Kovářovi se letos konečně začalo pracovat. Krkonoše díky tomu získaly novou dominantu – několik desítek metrů vysoký žlutý jeřáb. „Stroje budou na stavbě do té doby, dokud budou potřeba,“ stroze reaguje Martin Havlík, jednatel vlastnické společnosti Snowy Chalet.
Podle cedule pověšené na drátěném plotu by tu nová Petrovka měla vyrůst do 31. prosince 2019. „Tento termín dokončení je včetně zkušebního provozu. Ten je u objektu v tamějších klimatických podmínkách nutný,“ upřesňuje Havlík. Otevřeno pro turisty tak může být mnohem dřív.
Nestavíme repliku
Pokud by bouda nevyhořela, památkáři ani ochránci přírody by do jedné z nejcennějších krkonošských partií bagry ani tolik stavbařů nepustili. „Výstavbu sledujeme,“ souhlasí Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku. „Několikrát týdně se v lokalitě objeví naši zaměstnanci. V případě, že by se dělo něco nepřístojného, operativně bychom zasáhli,“ varuje pražské majitele.
Až „rekonstrukce“ skončí, Kovářovi a jeho lidem se konečně splní sen, o němž mluvili, když Petrovku čtyři roky před vyhořením koupili. Jejich vize však blokovali památkáři.
Z tohoto pohledu mu devastující požár – policie viníka nevypátrala – rozvázal ruce. Po vleklém vyjednávání staví na starých základech úplně novou boudu. Chata za 120 milionů korun nabídne restauraci, hotel s necelou padesátkou lůžek či jednoduchou noclehárnu. „Nestavíme repliku. Nová Petrovka je ale stavěná tak, aby vybrané architektonické prvky připomínaly stavbu původní,“ reaguje Havlík.
My se toho nebojíme
To v Peci pod Sněžkou nebyl potřeba žádný požár, aby se tu rozjela velká výstavba. A není řeč jen o kabinkové lanovce na nejvyšší českou horu. Předloni v létě nejdřív ubytovnu Rokytka nahradil apartmánový dům Hotel Pecr. Budovu s 33 byty otevřela chrudimská K2 Invest developera Milana Kušty. A vedení města nyní Pecr považuje za vzor, jímž by se měly inspirovat i ostatní projekty.
„Jedná se v podstatě o sdílenou investici a provoz apartmánů hotelového typu, které obsluhuje recepce, a jsou nabízeny na pronájem. Odvádí poplatky obci a vytváří nová pracovní místa. Takový typ ubytování je žádaný a v Peci chybí, navíc přivádí nové hosty,“ myslí si Alan Tomášek, starosta horského města.
| Labská bouda |
|---|
| Téměř odstrašující příklad, jak může dopadnout rekonstrukce vyhořelé horské chaty, dává krkonošská Labská bouda. Skromná dřevěná stavba poblíž pramenů Labe vyhořela v listopadu 1965 poté, co zde benzinová lampa způsobila požár. Zdeněk Řihák ze Státního projektového ústavu v Brně pak jako „náhradu“ vyprojektoval železobetonové monstrum, které nerespektuje vzácnou okolní přírodu. |
Taková očekávání vkládá do pozemku, kde stával mohutný, klasicky normalizačně obludný obchodní dům Sněžka. Před několika týdny šel k zemi. Majitel Martin Kubík nákupní středisko nahradí několika moderními domy nabízejícími obchody a 88 apartmánů.
„Rozhodně se toho nebojíme. Nejsou to ty takzvané ‚studené postele‘ (většinu roku zůstávají prázdné – pozn. red.), kterých se v Peci postavilo v porovnání se Špindlerovým Mlýnem a Harrachovem asi nejméně, tedy zhruba 50 bytů,“ pokračuje Tomášek. Že je o Kubíkovy apartmány zájem, potvrzuje i fakt, že volných jich je nyní už jen šestnáct. Přitom stavba má být dokončena až na přelomu let 2017 a 2018.
Nové byty nejsou pro místní
Po demolici Sněžky se otevřel výhled na několik šeredných komplexů, které vznikly v minulosti. Jedním z nich je mohutná betonová budova opláštěná plechem, kde nyní sídlí diskoklub Klondike, na druhé straně zase vyčnívají nevzhledné apartmánové bytovky připomínající bolavá 90. léta.
Pavel Klimeš, krajinný ekolog, znalec krkonošské architektury a její propagátor, vypráví, že během loňské silvestrovské noci, kdy je tu nejvíc návštěvníků, vyjel do Pece a v domech byla úplná tma. V apartmánech nikdo nebyl. Proto tyhle domy nemá rád, Krkonoším prý nijak neprospívají a přitahují jen minimum nových turistů.
Na zastupitelstva je tu obrovský tlak developerů. Stavějí se nové byty, ale nejsou pro místní. Jsou příliš drahé.
Přestože obyvatel ubývá, počet nových projektů rychle stoupá. „Na zastupitelstva je tu obrovský tlak developerů. Stavějí se nové byty, ale nejsou pro místní. Jsou příliš drahé,“ krčí Klimeš rameny. „Do apartmánového bydlení se tady vkládají peníze. Hodnota nemovitostí pořád roste,“ doplňuje.
A tak se mu nelíbí ani kroky Martina Kubíka v Peci pod Sněžkou. I z jeho novostaveb prý budou pouze „mrtvé domy“. Klimeš chválí alespoň to, jakým způsobem tyhle apartmánové domy vznikaly. Kubík uspořádal soutěž, kterou vedl progresivní odborník na současnou architekturu Adam Gebrian. Dvoukolového tendru se zúčastnilo několik známých ateliérů, nakonec zvítězila vize studia o-va Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha. Jejich podpis nese třeba i chválený Vinohradský pivovar v Praze.
Pec bude mít nový hotel
Moderní a vkusná architektura by se v Peci měla objevit i jinde. Třeba na místě dnešního hotelu Hradec. Devadesát let stará budova, která sloužila i jako odborářská zotavovna, mnoho let chátrá.
Loni v létě ji získala pražská společnost Belgravia, v níž figuruje Tomáš Otruba. Ten už vlastní chalupu na krkonošských Vlašských boudách u Velké Úpy, kde loni postavil dřevěnou kapličku. „Z Hradce chce mít zase hotel, což udělá dobrou službu,“ uznává Pavel Klimeš. Podle starosty Alana Tomáška začne demolice staré budovy letos na podzim. I když se o bourání mluvilo v historii už několikrát, až teď tomu prý místní věří. „Viděl jsem vizualizace a nový hotel vypadá skvěle,“ těší se Tomášek.
Družba s Trautenberkem
Ještě blíž nebi – téměř o tři sta výškových metrů – a přímo na česko-polské hranici leží Horní Malá Úpa. A ani tady nemají stavaři nouzi o práci.
Středobodem je nyní bývalá Tippeltova bouda, která jako obří penzion s restaurací a několika desítkami pokojů v minulosti fungovala pod názvem Družba. V jejím sklepení loni v prosinci po sedmiměsíční dřině vznikl minipivovar Trautenberk.
V tak zabydleném a navštěvovaném území, jako jsou Krkonoše, nelze očekávat, že tu žádný stavební ruch nebude.
„Vaříme spodně i svrchně kvašená piva, roční výstav je koncipován na deset tisíc hektolitrů,“ počítá sládek Vojtěch Kaprálek. Nejvíc se jej prý vypije přímo v Úpě u místních boudařů. Podle ředitelky pivovaru Dagmar Budové by už letos v zimě měla přímo nad provozem fungovat nová restaurace a v prvním patře pokoje pro hosty.
Tenhle projekt patří pražskému developerovi Martinu Kulíkovi, který se do Malé Úpy přestěhoval. Vlastní i místní skiareál a několik dalších nemovitostí.
Druhá Petrovka? Nemožné
Některé plány začínají vadit krkonošským starousedlíkům. Ostatně přesvědčili se o tom i úpští konšelé. „Když se připravoval nový strategický plán, loni na podzim jsme mezi našimi obyvateli udělali anketu. A většina lidí nechtěla rozšiřovat výstavbu,“ přibližuje Pavel Plíva, místostarosta Malé Úpy.
Povolovat smyčku odmítají i ochránci Krkonoš. Především v případě obcí, jejichž intravilán spadá do území národního parku. Jakub Kašpar ze Správy KRNAP upřesňuje, že jde právě o rozsáhlé lokality Malé Úpy a části Strážného a Pasek nad Jizerou. „Nicméně v tak zabydleném a navštěvovaném území, jako jsou Krkonoše, nelze očekávat, že tu žádný stavební ruch nebude. Samozřejmě – s výjimkou rekonstrukcí – není v I. zóně a prakticky ani ve II. zóně národního parku stavební činnost možná,“ dodává Kašpar.
| Petrova bouda |
|---|
| První hostinec na místě postavil v roce 1811 Johann Pittermann, Vinzenz Zinecker tady pak v letech 1886 až 1887 vystavěl boudu, která byla podle znalců první moderní stavbou v celých Krkonoších. V roce 1997 se i proto stala kulturní památkou, o deset let později ji jako vybydlenou stavbu získala firma Snowy Chalet napojená na miliardáře Vladimíra Kováře. Tak dlouho údajně shromažďoval peníze na její záchranu, až 1. srpna 2011 kompletně vyhořela. Po dlouhých průtazích a debatách s památkáři letos začala „rekonstrukce“, nejpozději v roce 2019 by se měla nová Petrovka otevřít turistům. |
I když většina plánovaných budov vypadá podle studií kvalitně a nadčasově, ani jedna se podle Pavla Klimeše nemůže rovnat s tím, jak vypadala a fungovala Petrova bouda, vůbec první zástupce moderní horské architektury v Krkonoších. „Její odkaz je pryč, zbyl z ní jen sklep, na němž vyroste úplně nová stavba. Takže hlavně aby to byla dobrá veřejná stavba, a ne jen další zavřený dům v Krkonoších,“ přeje si.
Pokud by měl jmenovat další podobně vzácnou chalupu v Krkonoších, pár vteřin loví v paměti. „Sokolská bouda na Černé hoře,“ odpoví pak rozhodně. Jde zřejmě o největší srub v republice vybudovaný v roce 1928, samonosná roubená konstrukce má navíc čtyři patra, což není běžné. Ovšem dnešní Sokolská připomíná spíš dům hrůzy. Je opuštěná, do ruiny prší a sněží.
Že by přežila alespoň ona? Nikoli. Její majitel – opět Martin Kulík – chce do roku 2020 historickou stavbu zbourat a nahradit ji hotelem s restaurací. Návrhy prý už existují.
Přečtěte si:
Přehrada na Berounce. Odpůrců hráze přibývá
Česko láká. Už třetím rokem neustále přibývá turistů
