Nový švýcarský energetický zákon počítá s tím, že alpská země odstoupí od jádra. Švýcaři o něm mají rozhodovat v referendu 21. května. Už loni v listopadu rozhodovali o okamžitém odstoupení od jádra, které navrhla strana zelených, ale návrh neprošel. Nyní se čeká, že by nový zákon bez jasných termínů projít mohl.
Aktuální energetický zákon počítá s tím, že se nové jaderné elektrárny nebudou ve Švýcarsku stavět. Stávajících pět pak musí dokládat jadernému úřadu Ensi (Eidgenössisches Nuklearsicherheitsinspektorat) svou bezpečnost a technologickou vyspělost, uvedl německý týdeník Die Zeit.
Elektrárna Mühleberg by měla být odstavena v roce 2019, další pak v následujících letech, konkrétní termíny ale zákon neobsahuje.
Čtěte o nečekaných problémech korejského jaderného konglomerátu KEPCO:
Zázrak se nekoná. Ani Korejci nedokážou jaderné reaktory stavět podle plánu
Výpadek po jaderných reaktorech mají Švýcaři vyřešit především úsporami. Do roku 2035 má osobní spotřeba energie každého Švýcara klesnout o 13 procent. Celkově by se energetická spotřeba země měla do roku 2035 snížit dokonce o 43 procent, uvedl švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Deník přitom s novým zákonem silně nesouhlasí. „Jedná se o dirigistický a zfušovaný zákon. Neobsahuje žádnou strategii, jak zlovolně zvolených cílů dosáhnout,“ napsal NZZ.
Podobně jako v Německu zákon počítá s podporou výstavby obnovitelných zdrojů – větru, slunce, biomasy, geotermálních elektráren. Do roku 2020 by měly tyto zdroje produkovat 4,4 terawatthodin elektřiny, což odpovídá 6 procentům celkové produkce, v roce 2035 by to mělo být už 11,4 terawatthodin.
Jak vypadá švýcarský energetický mix | |
---|---|
Vodní elektrárny | 59,9 % |
Jaderné elektrárny | 33,5 % |
Obnovitelné zdroje | 4,3 % |
Zdroj: nzz.ch
Dalším z opatření má být snížení produkce skleníkových plynů. To by se mělo dotknout trhu s automobily. Produkce CO2 u osobních aut má klesnout pod 95 gramů CO2 na ujetý kilometr, což odpovídá maximální spotřebě 4,1 litru benzínu na sto kilometrů. To je o čtvrtinu méně než v současné době.
Deník Neue Zürcher Zeitung s odklonem od jádra nesouhlasí
Majitelé domů pak mají být daňově zvýhodněni, pokud sníží energetickou náročnost svých obydlí. Přitom vytápění v zemi spotřebovává 40 procent energie. Náklady na lepší izolaci a tepelná čerpadla si budou moci obyvatelé Švýcarska odečíst z daní.
Slunce a vítr. Národní zájem
Výstavba solárních a větrných parků se má stát národním zájmem. Jejich budování by mělo být usnadněno na úkor legislativy pro ochranu přírody, upozornil NZZ.
Proč budou o novém zákoně, který má nastavit energetickou koncepci Švýcarska do roku 2050, hlasovat občané kantonů opět ve všelidovém hlasování?
Navrhla to nejsilnější strana v zemi - Švýcarská lidová strana (SVP). Té se nový energetický zákon, který už prošel parlamentem, nelíbí. V dolní komoře byl schválen poměrem hlasů 120 ku 72. V horní komoře pak 35 k 6 hlasům.
Obrovské náklady
Odpůrci změn tvrdí, že v následujících 30 letech by energetický obrat přišel bohatou alpskou zemi na 200 miliard švýcarských franků (4,9 bilionu korun). Čtyřčlenná domácnost by si tak ročně připlatila 3200 franků (77 600 korun). Zákon je podle SVP příliš direktivní, zbytečně byrokratický a ohrožuje bohatství řadových Švýcarů.
Průzkumy veřejného mínění zatím ukazují, že příznivci nového zákona převažují nad odpůrci. Pro nový zákon je 56 procent dotázaných, proti naopak 37 respondentů. Nerozhodnutých je 7 procent.
Reaktory ve Švýcarsku | |
---|---|
název | rok spuštění |
Beznau I | 1969 |
Beznau II | 1971 |
Mühleberg | 1971 |
Gösgen | 1979 |
Leibstadt | 1984 |
Už loni v listopadu Švýcaři hlasovali o konci jaderných elektráren. Návrh zelených počítal s uzavřením tří elektráren už během tohoto roku, poslední reaktor měl být odpojen v roce 2029.
Švýcarsko má nyní nejstarší jaderné elektrárny na světě. Od roku 1984 se v zemi nepostavil žádný nový reaktor. Nejdéle slouží reaktor Beznau I, který byl spuštěn už v roce 1969.
Související články: