Nejméně v šesti případech se firma Google soudí s americkou vládou o to, zda má FBI nárok na data, jež jsou uložena na serverech elektronické pošty Gmail mimo území Spojených států.
Data uživatelů pošty Gmail jsou uložena po fragmentech po celém světě, proto by boj kalifornské technologické firmy měl zajímat každého, kdo má u této firmy zřízenou elektronickou poštu, napsal časopis Forbes.
Spory se vedou ve státech Kalifornie, Pennsylvánie a Wisconsinu. Existují pak nejméně další tři uzavřené právní bitvy, ve kterých se Google brání tím, že vláda nemá právo na informace podle zákona o ukládání elektronické komunikace (Stored Communications Act), jež jsou uloženy na serverech mimo území Spojených států, uvedly zdroje Forbesu.
Česká rodačka ve službách FBI. Čtěte více:
Případ Greenová: Romeo, Julie a džihád
Minulý rok přitom Microsoft vyhrál podobný spor proti americké vládě, ve kterém bylo zabráněno FBI, aby se dostala k datům uloženým v Irsku. Nyní se Google na tento rozsudek konkurenta odvolává. A pro americké uživatele se snaží zvýšit ochranu jejich dat tím, že část z nich je uložena mimo území států.
Opakované pokusy získat data technologických firem americká vláda nevzdává. Loni byl medializován i spor mezi firmou Apple a FBI, kdy federální vyšetřovatelé chtěli získat data z telefonu iPhone 5C od Seyda Rizwana Farooka, který útočil v San Bernardinu a zavraždil 14 lidí. FBI požadovala přístup do zašifrovaného telefonu. Nakonec se detektivové do telefonu dostali bez pomoci Applu.
Válka o soukromí
Válka mezi technologickými firmami ze Silicon Valley a americkou administrativou o přístup k soukromým datům jejich klientů tak pokračuje. „Je to důležité pro ochranu soukromí a pro kontrolu státní správy,“ komentuje snahy firem vzdorovat vládnímu nátlaku Lee Tien, právník z nevládní organizace Electronic Frontier Foundation (EFF).
Podle něj tyto spory dokládají, jak vážně je třeba brát ochranu soukromí. „Tleskám firmám, které bojují za ochranu soukromí uživatelů,“ dodal. Vláda se tak snaží dostat k datům, aniž by jasně řekla lidem, proč tak činí.
Zejména to platí pro data, která nejsou uchovávána na území Spojených států. EFF tvrdí, že přístup k informacím, které nejsou na území největší ekonomiky světa, je nepřípustný za každých okolností.
Doma data chtít můžeme
Vláda naopak prohlašuje, že ji to zákon umožňuje, pokud vyšetřuje domácí případ. Například v případu vyšetřování podvodu ve Filadelfii, kde bylo soudem v únoru nařízeno, že informace z účtu na Gmailu musí dát Google k dipozici vyšetřovatelům.
Firma se odvolala a má podporu i dalších velkých hráčů jako je Apple, Amazon, Cisco, Microsoft a Yahoo. Společnosti argumentují tím, že se vláda snaží „nepřípustně“ aplikovat americké právní předpisy extrateritoriálně, k čemuž americký Kongres nedal povolení.
Společnosti si navíc stěžují, že americká vláda „navádí“ k takovému postupu i jiné státy, jež mají činit nátlak na americké technologické firmy ohledně soukromých dat klientů. Podle nich jde o jasnou invazi do soukromí lidí. Rozhodnutí odvolacího soudu by mohlo výrazně ovlivnit další spory.
Kam sahá americká ruka zákona?
Někteří soudci totiž tvrdí, že samotný fakt, že firmy mají data mimo území USA, neznamená, že se na ně nevztahují americké zákony.
Ve Wisconsinu Google čelí sporu o to, zda má poskytnout data ze dvou účtů Gmail. Poskytla jen data, která byla uložena na území Spojených států. Ta co byla v zahraničí, nevydala. Na Floridě se projednává podobný případ s firmou Yahoo.
Právníci technologických firem tvrdí, že se případ Googlu podobá sporu s Microsoftem, kdy uspěl až u dovolacího soudu. Rovněž Google spoléhá na obdobný výsledek.
Americké ministerstvo spravedlnosti naopak předpokládá, že americká vláda ve sporech o přístup k datům v zahraničí uspěje. Současný právní stav podle ministerstva neodpovídá současným potřebám FBI pro vyšetřování, kdy mají technologické firmy vystavěný komplikovaný systém ukládání dat po celé Zemi.
Zákon Stored Communications Act byl přijat v roce 1986. Mark Krotoski, advokát se zaměřením na kybernetickou bezpečnost, míní, že nová legislativa, která by vyhovovala státu i firmám, nebude připravena v Kongresu dříve než za rok.
Dále čtěte: