Rozhodnutí nového amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračovat ve stavbě dvou důležitých a kontroverzních ropovodů přinese prospěch ropným společnostem. Přepravcům černé suroviny po železnici ale zřejmě uškodí a pocítit to může i miliardář Warren Buffett.
Donald Trump se pustil do prezidentování velmi rychle. Po pár dnech v úřadu rozhodl o pokračování výstavby sporných ropovodů Keystone XL a Dakota Access. Prvně jmenovaný loni zrušil Barack Obama a je několik let terčem kritiky ochránců životního prostředí. Má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu (viz mapu). Proti druhému jmenovanému protestovali američtí indiáni v obavě, že jim poškodí zdroje pitné vody. Surovina jím má být dopravována z nalezišť v Dakotě přes americký středozápad k Mexickému zálivu. Obama na sklonku svého mandátu jeho stavbu přerušil a nařídil vypracovat zhodnocení environmentálních dopadů ropovodu.
Spojené státy jsou stále dovozcem ropy, byť se import komodity v posledních letech snížil s tím, jak prudce vzrostla domácí produkce. Nejvíce ropy USA dováží z Kanady.
Ropovody Keystone (již existující), Keystone XL a Dakota Access:
Zdroj: Washington Post
Trumpovo rozhodnutí přinese podle odborníků prospěch ropným společnostem, které si stěžují na nedostatečnou kapacitu ropovodů. Koho ale nepotěší, jsou přepravci ropy po železnici. Ropa dosud z Kanady proudí téměř výhradně po železnici, ropovody tuto dominanci naruší. A na železnici drží prakticky monopol třetí nejbohatší muž světa – Warren Buffett.
Známý investor Buffett, dle časopisu Forbes s majetkem ve výši 73,7 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), vlastní skrze svoji firmu Berkshire Hathaway druhou největší americkou železniční společnost BNSF. Operuje hlavně ve středu USA, a pokud jde o ropu z Kanady a Dakoty směřující k Mexickému zálivu, je jejím dominantním přepravcem. Zlé jazyky koneckonců spiklenecky hlásily, že Buffettova BNSF byla důvodem, proč Obama zrušil projekt Keystone XL.
Dle serveru OilPrice lze očekávat od Buffetta rozhněvanou reakci na Trumpovo rozhodnutí pokračovat s ropovody. Zřejmě skrze financování ochránců přírody, jejichž protesty proti ropovodům tím zesílí. Buffett v prezidentské kampani podporoval Hillary Clintonovou a Trumpa veřejně vyzýval, aby zveřejnil svá daňová přiznání. Po výhře republikána však nasadil smířlivější tón, když prohlásil, že „si zaslouží respekt ode všech“.
Odpůrci ropovodů navzdory Trumpovým příkazům nemusí skládat zbraně. Několik skupin již oznámilo, že se budou bránit u soudu. Čeká je však podle expertů velmi obtížná cesta, píše agentura Reuters. Spojené státy tak čeká další velká debata o ochraně přírody, právech indiánů a energetické politice.
| Keystone XL |
|---|
| 1900 kilometrů dlouhý ropovod dokáže přepravit 830 tisíc barelů ropy denně. Vyšel na osm miliard dolarů (200 miliard korun) a spojí kanadskou Albertu s americkou Nebraskou, kde se napojí na již existující ropovod Keystone, který končí až v Texasu, kde ropu čerpají tamní rafinérie. |
| Dakota Access |
|---|
| 570 tisíc barelů ropy by každým dnem mělo plynout skrze tento 1885 kilometrů dlouhý ropovod. Začíná u ložisek v Severní Dakotě a končí v Illinois, kde se také spojuje s ropovodem Keystone. Jeho výstavba už stála 3,8 miliardy dolarů (96 miliard korun). |
Čtěte dále:
Zeď bude: Trump popepsal dekret, stavět se začne v řádu měsíců
Trump už úřaduje: odstoupil od smlouvy, která měla pokrýt 40 procent světové ekonomiky
Zmrazení výdajů a červená potratům, Trumpova éra začala
