Světové akcie pokračují v propadu poté, co americký prezident Donald Trump zbavil funkce dočasnou ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou. Důvodem vyhazovu byla kritika prezidentova výnosu, který zakazuje vstup do země občanům osmi muslimských zemí. To zvýšilo nervozitu investorů ohledně nepředvídatelnosti Trumpovy administrativy. Naopak se dařilo zlatu.
Akcie ve světě tak míří podle ukazatele MSCI All-Country World Index ke čtvrté ztrátě v řadě, což se naposledy stalo loni v listopadu. Na včerejší propad amerických trhů o necelé procento totiž dnes navázaly asijské trhy. Konkrétně tokijská burza ztratila podle indexu Topix 1,4 procenta. Evropské burzy pak před polednem fakticky stagnovaly.
Kromě světových burz se nedaří ropě, která padá o více než jedno procento. Důvodem je rozmach těžby v USA, která nahrazuje snížení produkce ze strany zemí ropného kartelu OPEC.
Investoři naopak utíkají do zlata. Cena vzácného kovu vzrostla o 0,4 procenta na zhruba 1200 dolarů za trojskou unci.
Trump odvolal Yatesovou kvůli její otevřené kritice jeho výnosu. Ministryně rovněž zpochybnila zákonnost prezidentova kroku. Jde o naprosto ojedinělý případ v americké historii, kdy se špičky amerického ministerstva spravedlnosti dostaly do konfliktu s Bílým domem.
Vývoj indexu MSCI:
Zdroj: msci.com
Nejznámější případ je z roku 1973, kdy ministr Elliot Richardson a jeho zástupce raději rezignovali, než by uposlechli příkaz prezidenta Richarda Nixona, který požadoval vyhodit zvláštního vyšetřovatele, jenž zkoumal skandál Watergate. Výsledkem skandálu bylo odstoupení Nixona.
Současné drama je znakem toho, jak překotně byl zákaz vstupu připraven a jak málo se k němu příslušné úřady mohly vyjádřit. To ostatně vede k současným problémům s jeho výkladem a prosazením.
Dění především vnáší nervozitu na americké finanční trhy. „Trumpova politika izolacionismu představuje zvýšená rizika spojená s investicemi v USA,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Imre Speizer, tržní stratég banky Westpac Banking Corp. Investoři kvůli rizikům spojeným s Trumpovou vládou by raději hledali investice mimo USA.
Proti Trumpovu zákazu se zároveň postavila řada velkých technologických společností jako Apple či Facebook. Své výhrady vyjádřil rovněž šéf mocné americké banky Goldman Sachs Lloyd Blankfein.
Dále čtěte:
